Reklama

Aktuální zprávy
Nakladatelství Futura
Reklama
Audio
23. 5. 2013
Seminář
Get Adobe Flash player
V Praze proběhl zajímavý seminář s názvem Postoje levice ve válce se světovým terorismem. Více ve zvukovém záznamu.

Autor: Petr Burda

20. 5. 2013
Český rozhlas
Get Adobe Flash player
Český rozhlas slaví 90. let od svého založení. Mimo jiné představil ambiciózní projekt. Podrobnosti ve zvukovém záznamu.

Autor: Petr Burda

Další nahrávky >>
Reklama
Články e-mailem
Pokud chcete každý den od pondělí do soboty dostávat přehled aktuálních článků, vepište do políčka Vaši e-mailovou adresu a stiskněte tlačítko Odeslat.
//konec

Naše Pravda

Bělěhrad. ILUSTRAČNÍ FOTO - Lošmi
Rozhovor s předsedou o. s. Vojáci proti válce plk. v.v. Jiřím Burešem a generálem Michalem Gondekem, členem Republikové rady sdružení VPV, k zahraničním aktivitám sdružení

Bělehrad 13 let po agresi. Máme hodně společného

Pane předsedo, vaše sdružení se v posledních týdnech angažovalo v zahraniční oblasti. Proč vaše cesta vedla nejprve do Bělehradu?

J. B. Otázka není zcela přesná. Zahraniční kontakty udržuje sdružení na základě plnění svého programového prohlášení a v souladu se stanovami, kde je zakotvena spolupráce se všemi organizacemi i jednotlivci doma i v zahraničí, usilujícími o upevnění míru a odvrácení válek ve světě, nejen na evropském kontinentě. Z toho vyplývá i pravidelná účast na mezinárodních konferencích organizovaných Světovou radou míru, jejímž je naše sdružení přidruženým členem. Do Bělehradu jsme jeli na pozvání Bělehradského fóra pro mír a svět rovných, jehož předsedou je Zivadin Jovanovič - poslední ministr zahraničí SRJ, dále Klubu generálů a admirálů Srbska a Klubu veteránů Srbska k účasti na konferenci věnované 13. výročí přepadení Svazové republiky Jugoslávie 24. března 1999. Mimo této akce se naše sdružení zúčastnilo regionální konference  SRM počátkem dubna v Larnace na Kypru.

M. G. Jak již bylo řečeno, nejeli jsme tedy nejprve do Bělehradu, ale také do Bělehradu. Očekávali jsme, že v rozhovorech s vůdčími osobnostmi organizací, které nás k »pracovní« návštěvě Bělehradu pozvaly, si budeme moci udělat seriozní úsudek o situaci v SRJ nejen těsně před a v průběhu agrese, ale i na současný vývoj v Republice Srbsko. A to i z hlediska v poslední době se rozvíjejících úzkých kontaktů ministrů obrany ČR a RS (Republiky Srbské).

Dobře, tato informace zřejmě pro tuto chvíli postačí. Ponechme – i z časových důvodů - dnes stranou Vaši účast na konferenci v Larnace, i když nepochybně byla zajímavá, a věnujme se dále Bělehradu. Jak můžete charakterizovat průběh vaší – jak jste to nazvali - »pracovní«  návštěvy? Přijetí, rozhovory s hostiteli, účast na konferenci apod.

J. B. Samotné uvítání a průběh celého pobytu se vyznačoval tradiční péčí, starostlivostí, pohostinností a otevřeností Srbů. Prakticky po celou dobu o nás »pečoval« člen vedení Klubu generálů a admirálů Srbska. U všech, s nimiž jsme se setkali, se projevovalo silné národní cítění a hrdost. Celý náš pobyt je nutno rozdělit na část oficiální, která byla realizována na veřejnosti, tj. konference k výročí agrese USA/NATO proti SRJ, pietní akty apod. a část pracovní, tj. rozhovory se členy vedení Klubu generálů a admirálů.

Pokud jde, jak říkáte, o »oficiální« část - jaký byl průběh a úroveň samotné konference?

J. B. O vysoké úrovni konference svědčí jednak velký zájem a zcela naplněný velký sál, ve kterém se konference konala – účastníci na vysoké intelektuální úrovni (počet těžko odhadnout, snad 300-400 osob). Přednesené projevy byly fundované a svědčily o znalosti přednášejících o projednávané problematice. Ve všech přednesených projevech zazněla ostrá kritika USA, včetně členských států NATO/EU, které se agrese zúčastnily. V projevech srbských účastníků pak odmítavý postoj ke vstupu RS do EU a NATO. S kritickým projevem vystoupil také přítomný velvyslanec RF. Aktuálnost a potřebu aktivního boje za mír a proti agresivním válkám fundovaně zdůvodnila předsedkyně Mírového hnutí SRN z Essenu.

Bylo naší delegaci také umožněno vystoupit s projevem?

Nejen, že nám toto bylo umožněno, ale byli jsme předem požádáni o vyslovení našeho názoru na agresi. Námi přednesený projev byl nejen auditoriem přijat velmi pozitivně. Zdůraznili jsme v něm, že bombardování Jugoslávie, které způsobilo smrt téměř čtyř tisíc civilních osob, včetně žen a dětí, považujeme za válečný zločin a teroristický akt proti suverénnímu členskému státu OSN. Následné odtržení srbské provincie  Kosovo-Metochie a zřízení největší vojenské základny USA na jeho území považujeme za protiprávní akt odporující mezinárodnímu právu. Vyslovili jsme plnou podporu úsilí Srbska o znovu přičlenění toho území k Srbsku a zrušení vojenské základny na tomto území (v plném znění na naší webové stránce). Celou tuto část konference možno zhlédnout na http://www.youtube.com/watch?v=JE6PccdVVi8&feature=share&list=PL4B614D6D8D3D436B

M. G. Po projevech a krátké přestávce byl promítnut film natočený kanadskými autory a dokumentující situaci před, v průběhu a částečně po agresi. Jde o objektivní pohled nezávislých kanadských žurnalistů na celý jugoslávsko-kosovský problém. Je silnou obžalobou USA/NATO. Nezpochybnitelně dokumentuje věrolomnost, bezohlednost a brutalitu ozbrojených sil USA/NATO. I když autoři nevyhledávají silně emotivní scény záměrně, některé záběry, zejména průběh a následky raketového a leteckého bombardování, jsou doslova otřesné. Současně je to dokument o tom, že skutečně vojenských cílů, jako Ministerstvo obrany, Generální štáb, vojenské sklady, stanoviště PVO apod., bylo méně než civilních objektů. Mimo obytných budov si rakety a bomby našly také nemocnice, školy, TV, nebo i čínskou ambasádu. V projevech již částečně zaznělo a naši hostitelé to zdůraznili, že bombardovány a téměř zcela zničeny byly továrny a výrobní závody patřící srbským podnikatelům nebo státu. Na podniky patřící zahraničním firmám a korporacím, zejména ze členských států NATO, žádná bomba nebo raketa nedopadla.

Jaká byla reakce přítomných? Jistě by bylo nejen velmi zajímavé, ale také poučné tento film zhlédnout. Pojďme ale dál. Tímto byla oficiální část ukončena, nebo následovala ještě nějaká oficialita?

Zajímají-li vás odpovědi nejen na tuto otázku, můžete si je přečíst na první straně přílohy Naše pravda (třetí novinové) buď v tištěné podobě Haló novin (k zakoupení na stáncích), nebo v elektronické podobě na internetových stránkách www.publero.com. Dále na této stránce ještě naleznete sloupek NA AKTUÁLNÍ TÉMA, kde  1. místopředseda ÚV KSČM, zastupitel hl. m. Prahy a kandidát do Senátu PČR Petr Šimůnek říká: Selský rozum v koncích...

Jaroslav KOJZAR

Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.7, celkem 40 hlasů.

Jaroslav KOJZAR

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Poštovní adresa: Haló noviny, P.B. 836, 111 21 Praha 1, telefon: 222 897 111, e-mail: halonoviny@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.