FOTO - archiv

Bonsaje potěší oko a duši i v zimě

Prosinec a leden jsou pro většinu rostlin na našich zahrádkách obdobím vegetačního klidu. Přesto se z nich můžeme těšit – například z bonsají v pěstebních nádobách umístěných ve skalkách či na terasách, nebo v interiéru, pokud jde o bonsaje pokojové.

Bonsaj je staré umění miniaturizace stromů a jejich pěstování v miskách. Doslova přeloženo má slovo bonsaj význam strom v misce. Zahrnuje v sobě prvky pěstitelství i umění.

Počátky pěstování bonsají nejsou doložené, ale jejich stopy lze sledovat do velmi hluboké minulosti. Prapůvod klasických misek sahá s velkou pravděpodobností až 4 tisíce let do minulosti. Podobají se totiž některým archeologickým artefaktům z té doby, a to oltářním ohništím pro spalování obětin: tvar, nožky, ventilační otvory ve dně atd. Není jasné, kdy byly prvně využity jako pěstební nádoby. Pěstování bonsají se rozšířilo pravděpodobně paralelně se šířením buddhismu.

Kritéria pro posuzování rostlin jako bonsají jsou sporná, jelikož zde roli hraje nejen technická, ale i estetická stránka úprav a jejich výsledků. V původním asijském pojetí jsou bonsaje nejen okrasnými rostlinami, ale také uměleckými artefakty, jejichž hodnotu vytváří nejen samotná rostlina, ale také pěstební miska a povrch půdy imitující krajinu nebo její část.

Hlavní znak, jenž by měla vaše bonsaj splňovat, je vzhled starého stromu. Důležitým ukazatelem je zejména síla kmene. Čím silnější, tím je výpěstek hodnotnější – samozřejmě záleží i na uměleckém dojmu ze zajímavě vytvarované koruny.

Jako pokojové bonsaje se nejčastěji upravují drobnolisté fíkusycitrusy. Pro venkovní použijeme nejlépe stromy a keře, které v našich klimatických podmínkách dobře rostou a přezimují. Přihlížíme i k tomu, jak snadno je lze tvarovat. Jsou to zejména borovice, javor, modřín, jalovec, buk, habr, hloh, kdoulovce a hlohyně...

Chceme-li již v počátcích naší pěstitelské činnosti předejít případným neúspěchům, pořizujeme jednotlivé rostliny pro zakládání bonsají nákupem v odborných prodejnách. Rostliny sebrané ve volné přírodě se hůře ujímají a většinou dříve či později přestávají růst a hynou. Při výběru vhodných druhů přihlížíme také k odolnosti proti povětrnostním vlivům, chorobám a škůdcům. Dbáme na to, aby rostlina byla vždy zdravá, listy či jehlice měly sytě zelenou barvu. Kmen má být pravidelný, kuželovitý, bez nádorových onemocnění, nesmí být mechanicky poškozen. Kořeny nesmějí být poškozené ani napadené chorobami nebo škůdci. Mnohdy se dočkáme větších úspěchů v pěstování dřevin u nás běžně rostoucích než exotických a zdánlivě atraktivnějších. I z našich běžně dostupných a finančně méně nákladných dřevin můžeme vytvořit dokonalou a esteticky velmi zajímavou bonsaj.

Řez

Aby rostlina dorostla do požadovaného tvaru a velikosti, musíme ji pravidelně řezat, zaštipovat a tvarovat. Základní řez děláme zpravidla v předjaří, dokud jsou mladé výhonky měkké (u jehličnanů i v létě), dále při přesazování, průběžný řez pak během celého vegetačního období. Řezem rovněž prosvětlujeme korunky stromků a výsadby ve skupinách. K řezu používáme běžné zahradnické nůžky, pilku a dobře naostřený nůž (roubovací nebo očkovací nůž, žabku apod.). Rány, vzniklé řezem, ošetříme stejným způsobem jako u ovocných stromů. Drobné větvičky odstřihujeme. Odstraňujeme hlavně ty větvičky, které rostou rovnoběžně nebo se kříží či různě proplétají. Průběžně rovněž odstraňujeme různé esteticky rušivé pahýly, výmladky a větve rostoucí dovnitř koruny. Vývoj a růst nadzemních částí ovlivňuje i řez kořenů.

Zaštipování

Tento způsob úpravy děláme tehdy, chceme-li docílit rozvětvení konců větví. Rozvětvenost stromků je jedním z rozhodujících kvalitativních ukazatelů při hodnocení bonsají. Listnaté dřeviny zaštipujeme během celé vegetace. Jehličnany, které obrůstají v průběhu celého vegetačního období (jalovce, zeravy, cypřišky atd.), zaštipujeme průběžně. Ostatní jehličnany (borovici, jedli, smrk atd.) jen brzy zjara.

V případě, že rostliny rostou příliš bujně, můžeme růst částečně omezit protrháváním jehlic nebo listů. Tím poněkud zmenšíme vegetační plochu a rostliny zpomalují růst.

Tvarování

Potřebujeme-li některým větvím upravit tvar, můžeme je ohýbat. K tomuto způsobu tvarování použijeme hliníkový nebo měděný drát o průměru 0,5 až 5 mm. Tvarovací drát se nesmí do větví zařezávat. Rostliny před vlastním ohýbáním jeden až dva dny nezaléváme, větvičky jsou ohebnější. Drát ponecháme na rostlině podle potřeby, asi 3 až 7 měsíců, u některých pomalu rostoucích druhů nebo tlustších větví i několik let. Nejvhodnější období pro tvarování stromků je předjaří, těsně před rašením. Při rašení již raději netvarujeme, abychom nepoškodili pupeny a kůru. Stejně tak netvarujeme stromky čerstvě přesazené a slabé.

Zem pro pěstování

Pro listnaté dřeviny použijeme půdy těžké a s vyšším obsahem živin. Jehličnanům vyhovuje zem spíše humózní, písčitá, kyselá. Vřesovištním rostlinám poskytneme zeminu rašelinnou. Směs pro pěstování bonsají připravíme ze zeminy, písku a rašeliny.

Pro jednotlivé druhy rostlin si připravíme tyto typy směsí:

Jehličnany: 2 díly rašeliny, 2 díly písku a 1 díl zeminy

Listnáče: 1 díl rašeliny, 1 díl písku, 2 díly zeminy Vřesovištní rostliny: 1 díl rašeliny, 1 díl písku, 1 díl listovky

Ošetřování bonsají

Nároky bonsají na ošetřování jsou o něco vyšší než rostlin pěstovaných ve volné půdě. Mladé stromky přesazujeme každý rok, starší pak jednou za dva roky a později stačí jednou za 3 až 5 let. Nejvhodnějším obdobím pro přesazování bonsají je jaro. Máme-li rostlinám vytvořit příznivé podmínky pro jejich růst, musíme jim zajistit dostatečnou výživu formou pravidelným přihnojováním během vegetace plnými průmyslovými hnojivy. Hnojíme častěji, ale slabšími dávkami (jednou za 2 až 4 týdny). Pro dobrý růst bonsají je během vegetace důležitá denní zálivka dešťovou vodou nebo odstátou vodovodní vodou. Pravidelnou zálivkou zajistíme rostlinám nejen dostatek vláhy, ale zároveň zlepšíme i vzhled rostlin, které vodou osvěžíme a zbavíme prachu. K zálivce je vhodný jemný rozprašovač, který nevyplavuje z nádob půdu. Budeme-li mít rostliny zdravé, budou zároveň odolné proti chorobám a škůdcům. Vzniklé choroby nebo objevené škůdce ničíme mechanicky nebo chemickými přípravky, které jsou běžně k dostání na trhu. Na zimu přenášíme bonsaje do pařeniště, nevytápěného skleníku nebo do místnosti, kde je dostatek světla.

Nádoby

Pro pěstování bonsají používáme nejraději keramické misky nejrůznějších tvarů a rozměrů. Stejně dobře však můžeme použít ostatní nádoby k pěstování květin, do nichž vyvrtáme otvory. Každá nádoba by měla svým tvarem a rozměry odpovídat počtu a proporcím rostlin připravených k výsadbě. Tvary misek mohou být čtvercové, obdélníkové, kruhové, oválné, ale i nepravidelné. Vegetační nádoby se doporučuje umístit v předzahrádkách, na zídkách, různých podstavcích, na terasách nebo balkónech.

Samozřejmě, hotovou bonsaj i s nádobou a návodem k pěstování můžeme za celkem nevelký peníz snadno koupit. Připravíme se tak ovšem o to pravé pěstitelské potěšení a až intimní vztah k těmto podivuhodným živým artefaktům.

(ng)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: pro článek zatím nikdo nehlasoval

(ng)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Gartouzek
2016-12-23 11:57
Myslím si, že pěstování bonsají přispívá k rozvoji zodpovědnosti
a uvážlivého jednání. Představte si, že dvacet let pěstujete bonsaj
a pak jeden den v horkém letním dni ji nezalejete. Při pěstování,
byť jediné, si člověk více uvědomuje nevratnost činů. Jednou
uřezanou větev již nevrátíte. Bonsaje by měli proto pěstovat mnozí
poslanci.
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.