Hledejme řešení

Konec roku nás vždy tak trochu svádí k bilancování. Vzpomínáme, co všechno nám uplynulý rok přinesl a zároveň již vyhlížíme, vždy s jistou nadějí na zlepšení, co nás čeká v tom novém. Pohledem občana naší země lze rok 2016 zhodnotit různě, ovšem dozajista ne jako bezvýznamný.

Mohli bychom vzpomenout celou řadu významných událostí ve světě, počínaje brexitem, pokračujíce vývojem války v Sýrii a Iráku, konče zvolením Donalda Trumpa prezidentem. Připomněli bychom si pozvolna se měnící rétoriku a přístup evropských politiků k migraci. V učebnicích dějepisu dostane své místo podepsání Pařížské dohody o změně klimatu, v rámci boje proti globálnímu oteplování. Bez povšimnutí by nemělo zůstat podepsání obchodní dohody mezi EU a Kanadou CETA a příprava podobné smlouvy s USA - TTIP.

O většině těchto událostí nás pravidelně informovala média. O některých více, o některých méně, některá zmínila jen okrajově, byť se v mnoha případech jednalo o témata zásadní. Na druhé straně jsme byli svého času na domácí scéně velmi intenzivně informováni o návštěvě dalajlámy. Nedostatkem mediálního prostoru rozhodně netrpěli ani různí kritici osoby našeho prezidenta.

Voliči rozhodnou

V příštím roce bude stát Evropská unie před dalším milníkem svého pokračování. Po nedávném referendu v Itálii, které povede k předčasným volbám, proběhnou parlamentní volby také v Německu a Nizozemsku, a prezidentské ve Francii. Po brexitu, který nakonec ani nemusí přinést žádné zásadní změny ve fungování Unie, jak mnozí prorokovali, budou ale výsledky voleb v Německu a Francii určovat její další směr a vývoj zcela určitě.

Současným představitelům vlád některých zemí EU těžko hraje do karet stagnující či pomalu rostoucí ekonomika, stále přetrvávající vysoká nezaměstnanost, obzvláště pak mladých lidí, případně - jako v ČR - příliš nízké a neodpovídající mzdy. Při zhodnocení bezpečnostní situace v některých západoevropských a skandinávských zemích dostává tolik politicky proklamovaná vize multikulturalismu vážné trhliny. Již přes rok trvající výjimečný stav ve Francii, stejně jako eskalace teroristických útoků v Německu, jednoznačně svědčí o nezvládnutí přílivu migrantů a jejich integrace v zemích EU. Bude záležet na posouzení voličů, zda Evropa opravdu čelí vážnému ohrožení ze strany Ruska, jak někteří politici za vydatné podpory většiny hlavních médií tak rádi prezentují. Stejně tak, zda právě ta menšinová skupina médií, která přináší informace na základě vlastních zdrojů a pouze nekopíruje od ostatních, skutečně představuje prodlouženou ruku cílené ruské propagandy?!

Menšinová většina

Až s podivem můžeme dnes sledovat počínání některých politiků, zpravidla jdoucí ruku v ruce se silnou podporou nejrůznějších »nevládních a neziskových organizací«, ohledně problematiky menšin. Jedním z kritérií vyspělosti společnosti je i její přístup a postoj k nejrůznějším menšinám žijícím v jejím středu či na jejím okraji. Obecně platí, že čím vyspělejší společnost, tím vyšší míra její tolerance. My se však stáváme svědky jevu, kdy menšiny nejsou tolerovány, nýbrž zcela otevřeně protežovány a preferovány na úkor většiny. Široce rozšířená nespokojenost s touto situací může jen těžko překvapit. Většinová populace si tudíž logicky klade otázky. Kdo se zastane jich a kde ho najít?

Revoluce

V příštím roce si připomeneme výročí 100 let od Říjnové revoluce, události, která zcela zásadním způsobem ovlivnila chod dějin a životy lidí napříč kontinenty v celém 20. století. Je zajímavé, že právě 100 let po události, jež se patrně navždy zapsala do dějin, na opačné straně světa usedne do prezidentského křesla nový, tak trochu netypický prezident. Nepolitik známý svou »politickou nekorektností«, jehož si, navzdory odporu politiků napříč spektrem, přes někdy až obzvláště tvrdé útoky medií z obou stran Atlantického oceánu, vybrali tamní voliči.

Jisté je, že nálada ve společnosti, evropské i té naší domácí, je nadále silně poznamenána nejistotou a obavami z budoucnosti. Lidé chtějí vidět a slyšet nějaká řešení. Otázkou zůstává, kdo s nimi přijde a jaká budou?

Jaromír KOHLÍČEK


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.5, celkem 43 hlasů.

Jaromír KOHLÍČEK

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Gartouzek
2017-01-01 13:02
Řešení - "Otázkou zůstává, kdo s nimi přijde a jaká
budou?" To se bude jen čekat? Kdo to má řešit? Není lepší si
položit otázku: "Proč současná levice není schopna přijít s
takovými řešeními?" Evropská levice, to už je síla. Je to však
skutečně síla?
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.