FOTO - archiv

Proč chtějí mít miliardáři vlastní strany?

Miliardáři zakládají nebo opanují politické strany. Stát je podle nich třeba řídit jinak. Zajímají se o správu země, chtěli by, aby pro ně byla výhodná.

Z českých miliardářů se začali politice věnovat Andrej Babiš a Ivo Valenta. Majitel koncernu Agrofert Babiš inicioval vznik hnutí ANO, vlastník hazardní společnosti Synot a senátor Valenta stojí za Stranou soukromníků. Miliardář Pavel Sehnal se zase nedávno rozhodl obnovit známou politickou značku z 90. let, Občanskou demokratickou alianci (ODA), v září ji zaregistroval na ministerstvu vnitra do rejstříku politických stran a hnutí. ODA sídlí na adrese Sehnalovy skupiny SPGroup, šéfové skupiny jsou zároveň ve stranickém vedení.

»Ať nejdřív zaplatí 60 mil. Kč dluhu, které ODA nadělala!« reagoval bezprostředně předseda ÚV KSČM Vojtěch Filip. Podle něj tito lidé chtějí zneužívat erár. »Jejich zájmem je čerpat peníze ze státního rozpočtu. A já si nemyslím, že je to poctivý přístup k politice. To je služba sama sobě,« zdůraznil pro náš list Filip. Na dotaz, zda tomu nezabrání zákon o střetu zájmů, odpověděl: »Je evidentní, že tento zákon něčemu takovému zamezit neumí.«

Sehnal, do jehož skupiny SPGroup patří mj. pojišťovna Slavia, akvapark s hotelem v Čestlicích u Prahy, výstaviště v pražských Letňanech nebo realitní společnosti AAABYTY.CZ, dává svůj zájem o politiku najevo delší dobu. Pravidelně pořádal diskuse, kam zval politiky nebo podnikatele. Na konci roku 2013 si jako lobbistu najal expremiéra za ODS Petra Nečase. V předsednictvu obnovené ODA jsou vedle Sehnala jako šéfa zapsáni výkonný ředitel SPGroup Petr Kachlík a obchodní ředitel Jiří Staněk. V petici za založení strany se píše, že ODA »vzniká za účelem působení především v komunální politice a že chce podporovat podnikání a prosazovat elektronické volby na všech úrovních«.

Nejbohatší prosazují nedemokratické koncepce vládnutí

Politolog Zdeněk Zbořil poukázal na to, že miliardáři v minulosti podporovali různé politické strany, které však nevykazovaly zvláštní výsledky, spíš politiku kazily. »Babiš byl první, kdo to pochopil a nechal se přemluvit, aby do toho šel sám osobně. Původně počítal, že si to vyzkouší nejdřív na Senátu, a pak půjde se svým hnutím dál. Ovšem vývoj ho zaskočil, dosáhl úspěchu, takže musel začít utvářet stranu,« řekl Haló novinám Zbořil. Tvrdí, že ti ostatní bohatí Babiše napodobují, zatím jsou víceméně skrytí. Spojuje je názor, že stát se musí řídit jinak. »Zajímá je správa země, taková, aby byla výhodná pro ně. Strany miliardářů jsou ideově nejasné. Ti lidé se dostali většinou asi poctivě k penězům, ale mají obavy o své majetky,« dodal Zbořil.

Podle profesora Václava Pavlíčka, odborníka na ústavní právo, je zajímavé, že miliardáři, pokud vstupují do politiky, a nemusejí přímo zakládat politické strany, prosazují nedemokratické koncepce vládnutí. Uvedl příklad podnikatele Karla Janečka, který před několika lety navrhl nový volební systém založený primárně na tzv. minusovém hlasu, tedy možnosti hlasovat proti kandidátovi. Vytvořil volební systém D21, o kterém tvrdí, že přinese zásadní vylepšení demokracie. Podstatou je tzv. efekt více hlasů, kdy každý volič má dvakrát více hlasů, než je volených kandidátů. »Volební systém by podle něj měl být formulovaný tak, aby zároveň voliči hlasovali pro to, které strany nebo které kandidáty zásadně nechtějí. To je přirozeně koncept likvidace názorových i jiných práv menšin,« zdůraznil profesor Pavlíček pro náš list. Dodal, že je to další etapa snah o oligarchizaci politiky a souvisí to i s dalším efektem, kterým je úpadek masových politických stran, které se už víceméně nestarají o výchovu svého členstva, stávají se z nich spíš kluby bez ambicí vychovávat občany k demokracii. »Už Masaryk říkal, že demokracii je třeba se učit. A kdo ji dnes učí?« položil otázku.

Otcové-zakladatelé ODA nejsou obnovením aliance nadšeni

Sehnal se podle Seznamu.cz hodlá v lednu sejít se zakladateli původní ODA, s Danielem Kroupou a Pavlem Bratinkou, kteří název v roce 1990 vymysleli. Kroupovi se obnovení ODA nezdá být dobrý nápad. »Ta strana svou historickou úlohu již splnila,« řekl serveru. »Zakládat novou stranu je dobré s novým programem. Klíčovou roli musí sehrát její výrazné osobnosti, nikoliv použitý název,« doplnil Kroupa.

Kořeny původní ODA sahaly k disidentským bytovým seminářům v 80. letech, v 90. letech měla malá pravicová strana poměrně stabilní okruh sympatizantů. Až do prosince 1997 byla ODA členkou vládních koalic, z jejích řad ve vládách zasedali např. Vladimír Dlouhý, Jan Kalvoda, Tomáš Ježek, Jiří Skalický, Vlasta Parkanová, Karel Kühnl. Po skandálech se stranickým financováním ODA postupně svůj vliv ztrácela. Pro volby do sněmovny v roce 1998 ani nesestavila kandidátku, o čtyři roky později byla součástí projektu Čtyřkoalice, který se však ještě před volbami především kvůli dluhům ODA rozpadl. Aliance nakonec kandidovala sama, ale neuspěla. Zanikla koncem roku 2007.

(ku)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.5, celkem 30 hlasů.

(ku)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.