Návštěva maďarského městečka Köszeg

Přiznám, že uspokojit naši každoroční touhu po odpočinku u teploučkého moře bylo tentokrát složitější, než jsme si původně mysleli. Mnohé destinace, které takový pro zdraví tolik užitečný relax nabízejí, se totiž nacházejí v oblastech, kde útočí teroristé, mnohé jsou zase poznamenány přílivem uprchlíků ze zemí, které rozbili šiřitelé té »pravé západní demokracie« a někde jsme zase, a to třeba celkem nedávno, již byli.

A protože hrozba ze zkažené dovolené a obavy z následných případných komplikací u nás převládly, rozhodli jsme se od našeho původního záměru, ač neradi, nakonec ustoupit a využít doporučení a rad našich přátel na pobyt v některých maďarských termálních lázních, které, zvláště v několika posledních desetiletích, začaly poskytovat komplexní služby v léčbě i v oblasti aktivního odpočinku, a to na požadované úrovni, kterou současný návštěvník očekává. A proto v těchto zařízeních turistů stále přibývá.

Nelitovali jsme

A nutno říci, že jsme nelitovali, neboť jsme v Bükfüdo, v jednom ze čtyřhvězdičkových hotelů, který poskytuje služby all inclusive, našli vše, co je potřeba k příjemnému a klidnému odpočinku. Tedy i tu teploučkou a navíc léčivou vodu. Jen s tou maďarštinou byl, je a asi i nadále pro našince bude problém. I když se snažíte podle svého mínění sebevíce, stejně na vás všichni místní obyvatelé zírají, odkud jste a jakým jazykem to na ně vlastně mluvíte. Jó zlatá, sice pro cizince také těžká, čeština. Maďarština, to je teprve mazec…

Všechno jsme si užívali do sytosti a k náramné spokojenosti, ale protože aktivní a poznání chtivý člověk se nadlouho nemůže spokojit jenom s pouhou zahálkou, přejídáním se chutných maďarských specialit a popíjením dobrého vínka, nechybělo v našem plánu rozjet se po nejbližších pamětihodnostech. K překvapení pro seniory nad šedesát pět let je cestování zdarma, a tak vzhůru za poznáním!

Padla volba

Volba padla na nepříliš vzdálené město Šopron, kde je ke spatření více než dvě stě význačných kulturních památek chráněných organizací UNESCO, a na Köszeg, malé městečko ležící v župě Vas, nedaleko rakouských hranic, kde jednou z nejvýznamnějších památek je hrad pojmenovaný po hejtmanovi Miklósi Jurisicstovi. Své putování jsme začali právě zde, v místech, kde hradní zdi, které patrně pamatují čtrnácté století, uchovávají zajímavou historii nejen hradu, ale i celého jeho okolí, přitažlivého také tisíciletou tradicí pěstování vinné révy, a tudíž kvalitního pitného moku.

Jako důkaz této bohulibé činnosti zde o tom uchovávají i velkou knihu, jakýsi manuál pro příští generace o pěstování a zpracování révy, spolu s předměty sloužícími k výrobě tohoto tekutého sluníčka. V současné době zdejší hrad slouží nejen jako depozitum historie, ale na jeho nádvoří se často konají i kulturní vystoupení pěveckých sborů a divadelních souborů. Z jeho čtvercové věže je pěkný pohled a rozhled do okolí, včetně historického jádra města, kde další výraznou dominantu tvoří kostel Ježíšova srdce a kostel svatého Emericha.

I muzeum marcipánu

Procházíte-li městečkem, jistě narazíte na některá z muzeí, jako je třeba to lékárnické nebo poštovní. Anebo »sladké« muzeum zasvěcené marcipánu, či dům köszegských vín. Vůbec neváhejte a vstupte! V samotném centru tohoto příjemného a poklidného městečka určitě stojí za zhlédnutí a návštěvu už dva výše uvedené kostely, kde před Ježišovým srdcem vztyčili místní usedlíci v osmnáctém století morový sloup v podobě sousoší svaté Trojice. Zajisté nepřehlédnete ani Bránu hrdinů, která zde byla postavena v roce 1932 ke čtyřstému výročí tureckého obléhání města, a skutečnou turistickou lahůdku nakonec, gotickou budovu, dodnes funkční radnici ze čtrnáctého až patnáctého století, vyzdobenou sgrafity a malbami různých erbů.

Viszontlátásra!

Městečko sice malé, přesto má zajímavostí vrchovatě. Ale protože jsme jeho návštěvu absolvovali v tropickém třicetipětistupňovém vedru, úprkem jsme nakonec spolu se získanými poznatky a slušnou fotodokumentací utíkali do blahodárného stínu a hlavně ke chladící vodě. A v té době právě přetrvávající vedra a »horká« zkušenost z Köszegu nás tentokrát nakonec přece jen odradily od naší další původně plánované návštěvy, perly západního Maďarska, Šopronu. Tak snad někdy příště. Viszontlátásra! Na shledanou, Maďarsko...

Pavel CHRUDIMSKÝ

FOTO - autor

 


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.3, celkem 4 hlasy.

Pavel CHRUDIMSKÝ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama