Populace stárne, lidí s demencí přibývá

V České republice postupně přibývá lidí, kteří trpí demencí. Od roku 1990 se počet nemocných zdvojnásobil, překročil už 150 tisíc. V roce 2020 by pacientů mohlo být přes 180 tisíc a v polovině století pak ještě o 200 tisíc víc. Důvodem je stárnutí společnosti.

Vyplývá to ze zpráv o stavu demence, které vydala Česká alzheimerovská společnost. »Riziko onemocnění demencí narůstá s věkem. Zatímco v nižších věkových skupinách se prevalence pohybuje v jednociferných řádech, zlom nastává v důchodovém věku, kdy s každým přibývajícím rokem výskyt nemoci přibývá,« uvádí zpráva.

Podle výpočtů a odhadů odborníků demence v ČR trápí každého druhého člověka nad 90 let, každého pátého nad 80 let a každého třináctého nad 65 let. Dvě třetiny nemocných tvoří ženy. Dožívají se vyššího věku než muži.

Lidé nad 65 let tvoří nyní téměř pětinu obyvatel republiky, podle údajů Českého statistického úřadu jich bylo přes 1,9 milionu. Osob nad 90 let žilo v České republice přes 43 tisíc. Podle nejnižších propočtů statistiků by v roce 2030 mohlo v zemi být přes 2,4 milionu lidí nad 65 let a přes 720 tisíc lidí nad 80 let, podle vysoké varianty by to bylo přes 2,5 milionu osob nad 65 let a přes 800 tisíc nad 80 let. V polovině století by mohlo mít osmdesáté narozeniny za sebou skoro 1,2 milionu lidí a pětašedesátiny přes 3,3 milionu mužů a žen. Stoletých by mohlo být kolem 20 tisíc. Nízká varianta počítá s 2,9 milionu pětašedesátiletých a starších, téměř 945 tisíc lidmi nad 80 let a zhruba 9500 stoletými. Podle expertů je přibývání lidí ve velmi vysokém věku nejvýraznější demografickou změnou.

Léky mohou nemoc zbrzdit

Nejčastější příčinou demence bývá Alzheimerova nemoc, kterou popsal v roce 1907 německý lékař Alois Alzheimer. Nemoc narušuje část mozku. Hlavními příznaky demence je vypadávání paměti – postiženému jako první odumírají buňky krátkodobého paměťového centra, není si schopen vybavit, co v poslední době dělal či s kým mluvil apod. S postupem nemoci je postiženo i centrum dlouhodobé paměti. Dalšími příznaky je porucha racionálního myšlení – správného úsudku a zhodnocení situace – a časoprostorového vnímání – nemocný tedy může najednou bloudit v místech, která předtím důvěrně znal, nebo může ztratit pojem o čase a o tom, kde se momentálně nachází. Časté jsou také změny v emoční hladině, objevuje se náladovost – střídání euforie, depresí, apatičnosti či deliria – dále také člověk trpící tímto onemocněním může ztratit zábrany, a tak porušovat společenské konvence – nepřijatelné chování na veřejnosti, sobeckost, zlomyslnost, často také tito lidé bez příčiny lžou anebo si vymýšlejí.

Podle výzkumů riziko vzniku onemocnění může snížit zdravý životní styl - cvičení fyzické i duševní a změna jídelníčku. Vyléčit se nemoc nedá, léky ji mohou ale zbrzdit.

Chybí provázanost péče

Péče o nemocné s demencí ale v ČR proti vyspělým zemím zaostává. Podle České alzheimerovské společnosti není péče provázaná, část jí poskytuje zdravotnictví a část sociální služby. Dlouhodobá zdravotně-sociální péče v ČR zatím stále neexistuje. Zatímco v Německu podle odhadu expertů potřebné služby dostává čtvrtina pacientů, v Rakousku třetina a ve Švédsku téměř polovina, v ČR necelá desetina. »Pokud bychom chtěli v ČR nabízet obdobný objem služeb, jako je tomu průměrně v Evropě, museli bychom stávající kapacity ztrojnásobit,« uvádí zpráva.

Zdravotní péči podle ní využívá asi čtvrtina lidí s demencí. Demencí trpí také zhruba pětina obyvatel domovů pro seniory. Zájem o osobní asistenci, odlehčování či stacionáře je obrovský, mnohá zařízení mají pořadníky. Situace se v jednotlivých regionech liší. Kapacita nabídky, kterou poskytují kraje, neziskové či církevní organizace i soukromníci, se zvyšuje jen pomalu.

O zhruba 100 tisíc lidí se pak stará rodina či známí. Podle odborných zjištění o každého člověka s demencí pečují dva až tři příbuzní, přátelé či sousedé. Denně zajišťují až deset hodin péče.

Zdravotní pojišťovny na léčbu ročně vydají kolem 430 milionů korun. Celkové náklady na řešení potíží s demencí se odhadují na procento HDP ročně.

Situace v jednotlivých krajích

Situace ohledně péče o nemocné s demencí se v jednotlivých krajích liší. Zatímco v některých regionech tuto péči zvládají bez větších problémů, jinde bojují s nedostatkem lůžek. Dokládá to anketa, kterou v jednotlivých regionech provedla ČTK.

V Ústeckém kraji nabízí služby lidem s  Alzheimerovou chorobou a jinými druhy demencí páteřní síť zařízení, která jsou jak krajská, tak privátní. Podle náměstka hejtmana Martina Kliky je kapacita zařízení většinou dostatečná. Více specializovaných zařízení má kraj, města a obce mají většinou klasické domovy pro seniory. »Větší část této specializované péče držíme my, protože obce by to finančně neutáhly,« řekl Klika. Mimo to v kraji provozují zařízení se zvláštním režimem i soukromé firmy nebo diakonie. Mimo pobytových zařízení jsou zde také terénní služby nebo denní stacionáře.

Nejhůře je na tom Trutnovsko

Počet potřebných lůžek v Královéhradeckém kraji by měla určit nyní zpracovávaná analýza, řekla mluvčí hejtmanství Martina Götzová. Pomoc v počátečních fázích demence tu zajišťuje pečovatelská služba a osobní asistence. Tuto péči zajišťuje 56 poskytovatelů sociálních služeb a více než 455 pracovníků. Pro seniory s demencí funguje v kraji devět denních stacionářů s celkovou kapacitou 112 uživatelů, které nabízejí ambulantní služby. Kraj se také podílí na financování sedmi zařízení odlehčovacích služeb, které mají kapacitu 64 lůžek. Pobyt pro seniory nabízí devět zařízení, která mají kapacitu celkem 458 lůžek. Podle hejtmanství jsou kapacity rovnoměrně rozložené na území kraje, specializovaná péče chybí na Trutnovsku.

Skrytá epidemie

Jihočeský kraj nabízí pro pacienty s degenerativními mozkovými chorobami 840 lůžek v domovech se zvláštním režimem. Počet lidí s demencemi v kraji dlouhodobě výrazně nenarůstá. Specializovaných pracovišť pro lidi s Alzheimerovou chorobou není v kraji mnoho. Taková centra se nacházejí v Písku, Vodňanech a v Českých Budějovicích. V těchto zařízeních bývají většinou nepohybliví senioři závislí na pomoci jiných. »Narůstá počet pacientů s touto chorobou v celém světě, nemoc je označována za skrytou epidemii. Přibývá mladších pacientů,« uvedla Markéta Mohoritová z píseckého Alzheimercentra.

Na Karlovarsku chybí gerontologie

Jediným zařízením v Karlovarském kraji, které je certifikované Českou alzheimerovskou společnosti, je týdenní stacionář Farní charity Karlovy Vary. O pacienty s Alzheimerovou chorobou nebo dalšími typy stařecké demence se ale starají i další zařízení v kraji.

Podle vedoucí stacionáře Dity Matoušové v kraji však chybějí specialisté, kteří by se gerontologii věnovali. Přitom včasná diagnostika a odborná péče může výrazně omezit následky a průběh onemocnění.

V Libereckém kraji je v současnosti 13 zařízení sociální péče s kapacitou 642 lůžek. ČTK to řekla mluvčí kraje Markéta Dědková. Z 642 míst pro lidi se sníženou soběstačností je do krajské základní sítě služeb zařazeno 536 lůžek, jež kraj finančně podporuje. Další provozovatelé o zařazení do sítě nepožádali. Mimo základní síť v kraji působí jablonecká společnost JabloDSJ s kapacitou 78 lůžek, Domov Maxov na Jablonecku s osmi místy a částečně i českolipská Pampeliška.

Zájem je i o služby denních stacionářů

V Moravskoslezském kraji by se v budoucnu měl zvýšit počet lůžek pro lidi s Alzheimerovou chorobou či stařeckou demencí. Podle mluvčí krajského úřadu Petry Špornové je nyní v krajské síti celkem 62 domovů pro seniory s kapacitou 4438 lůžek a 35 domovů se zvláštním režimem, které poskytují služby lidem se specifickými potřebami, v nichž je 1567 lůžek. Podle dostupných informací o přijetí žádá několik stovek zájemců, čekací doba je tak v řádu několika měsíců.

V domovech se zvláštním režimem v Jihomoravském kraji se za posledních šest let zvýšil počet lůžek pro nemocné seniory téměř o 800. Loni bylo v 35 zařízeních tohoto typu 2822 lůžek, řekla mluvčí kraje Monika Brindzáková. Podle Karla Adama z brněnské pobočky Českého statistického úřadu je však stále skoro dvojnásobek neuspokojených žádostí o umístění do domovů se zvláštním režimem.

Ve Zlínském kraji bylo k 1. lednu 750 lůžek v domovech se zvláštním režimem určených pro seniory s Alzheimerovou chorobou či jinými typy demence. Letos je předpokládán nárůst o 59 lůžek na celkovou kapacitu 809 lůžek, řekla mluvčí krajského úřadu Renata Janečková. Kraj podporuje také terénní a ambulantní služby sociální péče, které umožňují zůstat seniorům v jejich domácím prostředí. Služby denních stacionářů využívalo 233 lidí.

Kraje počty lůžek navyšují

Počet lůžek vyčleněných pro lidi s demencemi se v Pardubickém kraji zvyšuje. V současnosti je takových lůžek 1072 u 13 poskytovatelů. U poskytovatelů, kteří jsou zařazeni do sítě služeb a jsou podporováni z veřejných financí, je vysoká obsazenost těchto lůžek a je i větší převis žádostí o umístění proti klasickým domovům pro seniory. ČTK to řekla vedoucí odboru sociálních služeb kraje Helena Zahálková. Nabídku služeb pro seniory s demencemi doplňují v regionu takzvané odlehčovací služby. Jim mohou lidé svěřit své blízké, kteří se o sebe nedokážou sami postarat, a to jak přes den nebo i na delší období. Provozují je charita, Středisko křesťanské pomoci i kraj.

Na Vysočině budou přibývat domovy s lůžky pro staré lidi postižené demencemi. V krajské síti sociálních služeb se takto postiženým starým lidem věnuje 14 zařízení se 489 lůžky. Výhledově by se mohl počet těchto lůžek zdvojnásobit. V nejbližších letech by na Vysočině rozšířením současných zařízení a stavbou nových mohlo přibýt v součtu kolem 460 lůžek pro lidi s demencemi.

V Olomouckém kraji je podle mluvčí hejtmanství Kamily Navrátilové registrováno 35 domovů pro seniory a 17 domovů se zvláštním režimem, které jsou určeny převážně pro osoby s demencí. V domovech se zvláštním režimem je 783 lůžek. Provoz jednoho lůžka stojí ročně v průměru 388 tisíc Kč. Náklady jsou financovány z veřejných zdrojů, na které připadá 156 tisíc Kč. Pomocí úhrad uživatelů služeb a příspěvku na péči je zaplaceno 201 tisíc Kč a z fondů zdravotních pojišťoven a ostatních zdrojů jde ročně přibližně 30 tisíc Kč.

V metropoli místa chybí

Ve středních Čechách by mělo přibývat míst v domovech se zvláštním režimem. Poptávka po specializovaných zařízeních, v nichž poskytuje sociální službu i část zdravotnického personálu, vzrůstá hlavně s ohledem na demografický vývoj, sdělila Helena Frintová z krajského úřadu. V regionu je 32 poskytovatelů této služby s celkovou kapacitou 1313 lůžek. Z toho 11 sociálních služeb s kapacitou 500 míst zajišťuje přímo kraj prostřednictvím své příspěvkové organizace.

Praha chce do roku 2020 o třetinu navýšit kapacitu lůžkových zařízení pro lidi trpící demencí. Místa pro nemocné v metropoli chybí, proto vznikají i soukromá zařízení. Dohromady s městskými mají přes 900 míst. Ve státních i soukromých zařízeních se platí náklady na klienta z jím pobíraného důchodu, ze kterého dostane domov 85 procent, z přiznaného příspěvku na péči a plateb od zdravotních pojišťoven. Ve státních zařízeních doplatí tuto částku na úroveň skutečných nákladů město či kraj, v soukromých rodina klienta.

Jana DUBNIČKOVÁ


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.8, celkem 12 hlasů.

Jana DUBNIČKOVÁ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


prehodny.clovek
2017-01-10 21:04
Od kafrmi správná připomínka,ale netýká se to jen ČR.
kafrmi
2017-01-10 20:43
No ještě daleko horší je množství mladých dementů. Tohle za našeho
mládí nebylo, to byla doba klidnější.
RodRostislav
2017-01-10 16:40
Budu citovat pana Jana Wericha: "Mládí není žádná zásluha.
Protože staří blbci, to byli dříve mladí blbci". Mám mezi
starší generací plno lidí a ani jeden není dementní. Loni jsem dvěma
pánům a jedné paní gratuloval k 90.-tým narozeninám. ZÁVIDÍM JIM
JEJICH PAMĚŤ. Je to radost si s nimi povídat. Ano, demence se šíří.
Zkuste si pravidelně pouštět v 18.30 hodin na ČT 24 rozhovory s lidmi,
které si televize zcela speciálně vybírá. Dozvíte se tam, že migrace
není problém a problémem je Rusko. To může říci jenom dement.
Všimněte si, jak dlouho v televizi či v rozhlase nevystoupil jeden z
nejmoudřejších lidí v Česku, pan Jan Petránek, pán v letech. Proč
asi? Tuto neděli 8.ledna 2017, od 11.00 hodin vystoupil na TV Prima
exprezident Václav Klaus. Zkuste si jeho vystoupení najít v archivu TV
Prima....... Na této ŠVÉDSKÉ TV se Vám to prostě nepodaří.
Škrtněte si Švédsko ze seznamu zemí čistě demokratických. A dále
například: kdo mohl podepsat Bakalovi dárek v rozsahu 45 tisíc bytů za
hubičku a nechat jej ty peníze si stáhnout bokem? To se neví? U dolů,
které Bakala opouští "CHYBÍ" PENÍZE VE FONDU, kterým se má
dlouhodobě šetřit na náklady spojené s ukončením těžby. A NIC SE
NEDĚJE. Takových případů bych mohl uvést mraky. Ty smlouvy dělali
právníci a některé podepisovat Bohuslav Rovnátko. A nikomu na tom nic
nevadí. Takže já bych hranici mezi dementy a nedementy neviděl podle
datumu v občance. V Bibli je mj. psáno: "Po ovoci poznáte je".
Tedy pouze podle výsledků práce poznáte, který ministr, poslanec či
senátor je či není dement.
Reklama
Reklama

Reklama