Rok 2016 a ochrana životního prostředí

Při množství ukazatelů stavu životního prostředí a při nejčastěji ročním zpoždění zveřejňování těchto dat není hodnocení uplynulého roku jednoduché. Čerstvá zpráva o stavu životního prostředí v České republice za rok 2015 vypichuje zejména extrémně horké a na Moravě i suché léto, proti normálu o 4,5 oC. Letní počasí, předvídané s ohledem na předpokládané oteplování klimatu až na léta 2035-40, se již v roce 2015 stalo v ČR realitou. Sucho podpořilo šíření kůrovce severního z Polska na severní Moravu a další citelnou destrukci tamních smrkových lesů.

V létě bylo proti normálu jen asi o 2,5 oC tepleji. Oteplování se netýká jen léta. Zima v nízkých zeměpisných šířkách ČR již bývá prakticky bez sněhu. Narůstá deficit vláhy, neboť při vyšších teplotách se při stejných srážkách zvyšuje výpar vody. Zplundrovaná půda i nadále není s to zadržovat vodu. Celosvětově byl rok 2015 nejteplejší za dobu měření. Za jedenáct měsíců uplynulého roku byl zaznamenán další rekord v oteplování povrchu planety Země. Roztávající Arktida začíná uvolňovat ve velkém dosud zamrzlý metan, silný skleníkový plyn. Oteplování klimatu se tak dál urychluje.

Na podzim 2016 přední expert na tropické korály Rowan Jacobsen napsal, o největším korálovém útesu světa: »Velký bariérový útes nás opustil v roce 2016, po vleklé nemoci«. Podle jiných expertů ještě není mrtvý, »je jen na smrtelné posteli«. Jde o další obří ekologickou katastrofu způsobenou lidmi, rostoucím oteplováním a okyselováním tropických moří masivními antropogenními emisemi hlavního skleníkového plynu oxidu uhličitého (CO2). Při obrovské setrvačnosti procesu oteplování klimatu na Zemi tento korál již zachránit nelze. Tak jako jiné zničené korály přestává zadržovat CO2 a naopak jej začíná ve velkém uvolňovat.

Zásadně se sekl Světový fond ochrany přírod (WWF). Ve svém oficiálním dokumentu napsal, že dvě třetiny druhů rostlin a živočichů zásluhou člověka vymřely. Reálně se jen početnost jednotlivých druhů snížila v průměru o dvě třetiny. To je velký rozdíl.

Paříž: nemístný Optimismus

Naděje vzbudily závěry světové konference o ochraně klimatu v Paříži z prosince 2015. Závazky ve snižování antropogenních emisí CO2 jsou ale nízké. Netýkají se antropogenních emisí metanu a dalších skleníkových plynů. Jde o dnes již hlavními státy ratifikovanou deklaraci bez sankcí za neplnění. Její zabezpečení zůstává ve hvězdách. Nejde přitom jen o vyhrocenou světovou politickou situaci, kdy křižácké tažení Západu proti Rusku přivedlo svět na pokraj třetí světové války. Zatím se nikdo kvůli závazkům z Paříže nechystá omezovat spalování fosilních paliv ani exploataci jejich ložisek. Nepřipravují se významná systémová opatření ke snížení spotřeby fosilních paliv.

ČR prolomila územní limity těžby na Dole Bílina. Evropská unie se pasovala na lídra boje proti klimatickým změnám. Moc toho ale nedělá. Při konstrukci závazku snížit emise CO2 o 40 procent proti roku 1990 a jejich snížení o 36,5 % již v roce 2014 splní ČR závazek i při pokračující politice. Německo pokračuje v programu odstavování jaderných elektráren, namísto potřebného odstavování elektráren na fosilní paliva. Pokračuje masový dovoz olejů z palmy olejné do EU k výrobě »ekologických pohonných hmot«. Další a další pralesy nejen v Indonésii tak hoří a černý kouř dusí i sousední Filipíny. Oteplování klimatu se urychluje.

O pomyslné prvenství města nejvíce sužovaného smogy zápolí čínský Peking a indické Dillí. Větší i menší smogy ale sužují mnoho měst rozvojových i vyspělých států. Není ale pravda, že je prakticky celé území Polska sužováno těžkými smogy, jak lze usuzovat z podivných mapek smogového zatížení Evropy.

Pod praporem globalizace pokračuje sebevražedný závod v maximalizaci přepravních toků, v preferování dálkové dopravy a zvláště pak energeticky náročné dopravy silniční a letecké. V ČR to dokumentuje vývoj kolem totálně zpackané stavby dálnice D8 v trase přes Chráněnou krajinnou oblast České středohoří při nezvládnutí čtyř velkých sesuvných území. Bude ji zde vůbec možné dlouhodobě provozovat? Neví se. Nevadí řada porušení zákonů ani promrhané miliardy a v zásadě ani mnohaleté zpoždění stavby…

Už se ani moc neslibuje

Podle rozboru Ekolistu 25 % volebních subjektů v krajských volbách ČR 2016 nemělo vůbec volební program, dalších 25 % nemělo volební program ekologický. Všech 75 % volebních subjektů s volebním programem slibovalo výstavbu dálnic v příslušných krajích, včetně zelených. Ve volebních programech řady volebních subjektů byly i regionální ekologické cíle ve sběru a třídění komunálních odpadů (do měkkých celostátních cílů se vešli pohodlně všichni), v zásobování pitnou vodou, ve zlepšování čištění odpadních vod, v zabezpečování regionální dopravní obslužnosti. Po volbách může být mnohé jinak.

Rozvoj železnic se ve volebních programech prakticky nevyskytoval. Jen v Brně se v termínu krajských voleb konalo i referendum o zachování polohy ústředního osobního železničního nádraží v dopravně optimální poloze v centru města na hlavním uzlu tramvajových tratí. Velká část hlasujících podpořila »nádraží v centru«, při nízké účasti voličů ale referendum není pro příslušné orgány závazné.

Tutlání emisního skandálu automobilky Volkswagen považuje ČR, Německo a Evropská komise za samozřejmost. Skandál nevedl ani k revizi vykazovaných emisí oxidů dusíku v ČR. Hlavním zájmem ministerstva dopravy zůstává výstavba ekologicky devastačních dálnic za jakoukoliv cenu a přehlížení šetrné železniční dopravy. Pokračuje podivná hra s EU o posuzování vlivů na životní prostředí silničních staveb. U dálnic má mnoho nesrovnalostí, ale na jejich odstranění EU často rezignuje.

V Praze se znovu objevila šikana šetrné tramvajové dopravy pod rouškou ochrany proti hluku. Koaliční zelení i nadále prosazují přípravu takzvaného metropolitního plánu v rozporu s platnými zákony. Developeři se těší, až v roce 2020 vyprší platnost stávajícího územního plánu Prahy a budou moci Prahu zastavovat bez omezení. To je zelená politika?

V roce 2016 byla připravovaná strategie udržitelného rozvoje ČR. Zatím má cíle děravé a nástroje jejich prosazení chybí. I když se stav připraveného materiálu ještě nejspíš změní, těžko pozitivně ovlivní neutěšený stav ochrany životního prostředí u nás.

Jaká je adaptace na změny klimatu?

Realizace v říjnu 2015 vládou schváleného programu opatření k adaptaci ČR na změny klimatu vázne. K většině navržených opatření přistupuje společnost lhostejně. Pokračuje i velmi riskantní výstavba v záplavových územích. Na program »revitalizace říčních systémů« bylo vyčleněno 28 miliard korun. Z této částky má jít plných 22 miliard na stavbu přehrad, to je na další devastaci vodních poměrů, nikoliv na jejich revitalizaci. Podobně minulý program na ochranu druhů rostlin a živočichů podle ochránců přírody z 2,3 miliard vynaložil 75 % na opatření s touto ochranou zjevně nesouvisejících.

Ochrana přírody, krajiny i druhů rostlin a živočichů nadále trpí politikou podpory výroby biopaliv, pěstovaných na orné půdě. Kukuřice na bioplyn, řepka olejka na výrobu bionafty. Prosazuje ji vedení EU, agrobyznys i ekologové – energetici, snažící se zlikvidovat šetrnou jadernou energetiku. Titíž ekologové řeší problém urychlení rozvoje větrných elektráren a tím i dalšího narušování krajinného rázu. Cizí jim není ani podpora devastace vodních poměrů výstavbou vodních děl pro další malé vodní elektrárny.

Pro poměry v ČR je charakteristický soudní proces proti předsedkyni Energetického regulačního úřadu Aleně Vitáskové, která se pokouší omezit rozkrádání veřejných rozpočtů v rámci podpory paliv a energie z obnovitelných zdrojů. Je nepravomocně odsouzena za nedostatečný boj proti podvodům při využívání obnovitelných zdrojů energie v době, kdy na ERÚ nepůsobila.

Pokračuje tragický vývoj českého zemědělství. Je drceno špatnou politikou EU (omezení dotací na polovinu při zrušení kvót a vykoledování si ruského protiembarga na vývoz potravin do Ruska), ale i neschopností ČR se proti ní účinněji postavit. Naše soběstačnost v potravinách našeho klimatického pásma dál nebezpečně klesá. Klimatické změny hrozí neúrodami, o možnosti neúrody v důsledku velkých výbuchů sopek nemluvě. Dál se omezila ochrana zemědělské půdy před zábory. Až na výjimky vázla obnova územních systémů ekologické stability krajiny.

Hororem se stala novela takzvaného protikuřáckého zákona a zákona o ochraně přírody a krajiny, tzv. zákon o národních parcích. Jeho hlavním obsahem je legalizace práva kůrovce sežrat zbylé smrkové lesy Národního parku Šumava a tím dovršit ekologickou katastrofu regionu. Pro jeho podporu někteří experti z řad ekologů popírají i zásadní přínos lesů pro zlepšování klimatu. Boj o tuto novelu trval mnoho měsíců. Nakonec ji sněmovna hladce schválila a šumavskou přírodu potopila. Když si to prý někteří vládní i nevládní ochránci přírody včetně zahraničních (WWF) tolik přáli…

Jan ZEMAN


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.2, celkem 6 hlasů.

Jan ZEMAN

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.