Rozhovor Haló novin s mediálním analytikem a novinářem Petrem Žantovským

»Průměrný mír je lepší než úspěšná válka«

Co si myslíte o náplni práce Centra proti terorismu a hybridním hrozbám, které vzniklo na ministerstvu vnitra? Rejstřík je značně bohatý – od nebezpečí kyberútoku například Islámského státu a jiných teroristů až po oznamování, že na tom či onom webu někdo píše něco, co není »v současné politické linii«.

Předně, jak už jsem někde četl, ochrana občanů před terorismem je práce pro zpravodajské služby, specializované útvary, profesionály vzdělané a zkušené v oboru. Ne pro spolek politicky motivovaných amatérů, pro něž se na ministerstvu vnitra vytváří nová struktura. Jednak tito amatéři nemají (aspoň doufám) k dispozici relevantní zpravodajské informace, patřící do sféry tajné či přísně tajné, takže stejně nemohou vyhodnotit a identifikovat nic. Nebo tyto informace mají, a to je pak otázka na ministra vnitra, z jakého titulu je mají. Myslím však, že pravděpodobnější je předchozí varianta. Že totiž hrozba terorismem je vnější záminka, proč vybudovat centrum pro boj s vnitřním nepřítelem.

Jak správně poznamenal Marek Stoniš v Reflexu, pravým úkolem centra je »hanobit, zastrašovat a kriminalizovat ty, jejichž informace a názory nejsou v souladu s oficiální politicko-korektní propagandou, kterou podle bruselských not hraje česká vláda«. Vždyť si všimněme, jak šly události po sobě: Nový odbor strategické komunikace zaměřený na boj s ruskou protizápadní propagandou vznikl při evropské diplomatické službě (EEAS) na jaře 2015. Máme tam »svého« (ty uvozovky jsou věru zásadní) Jakuba Kalenského. Na podzim 2015 zadal premiér Sobotka ministerstvu vnitra tzv. Audit národní bezpečnosti. Jeho výsledky schválila vláda 14. 12. 2016 a vzápětí bylo vytvořeno Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám. Jak ale CTHH na svých stránkách samo upozorňuje, jeho založení bylo v plánu mnohem dříve, a to už na jaře 2016, ministr vnitra ho avizoval v květnu při prezentaci průběžných výsledků Auditu národní bezpečnosti.

Co z toho plyne? Je to z Bruselu řízená evropská strategie boje proti nepřátelským myšlenkám, odlišným od oficiální doktríny. Ostatně sama šéfka Centra Eva Romancovová v rozhovoru pro Aktuálně.cz už 17. 12. jasně deklaruje, že půjde hlavně o boj proti »ruské propagandě«, která se podle jejích slov snaží »rozbít to, co v současnosti Západ představuje«. A dělá to prý erozí názorové jednoty obyvatel západních států. Čili v Centru jde o klasickou studenoválečnickou taktiku boje s vnitřním nepřítelem, který je údajně napaden virem propagandy zvenčí a propadá tendenci uvěřit jiným než (státem stanoveným a povoleným, tzv. pravdivým) informacím.

Myslím, že tímto krokem sociální demokracie pozbyla zbytky veškeré důvěryhodnosti a ošklivě na to doplatí ve volbách. Řekla totiž občanům, že je považuje za tupé nemyslící ovce, jež je třeba usměrňovat a myšlenkově vést. A komu by se takové hodnocení líbilo?

Před časem jste mi řekl, že zavedení takovéhoto cenzurního dohledu znamená konec demokracie. Opravdu to bude tak zlé? Možná, že z toho bude fraška, když slýcháme plány zmíněné paní Romancovové. Třeba se dočkáme podobného znemožnění, jako se svého času znemožnil ÚSTR, když jeho ředitel líčil »důkazy« o tom, jak Mašínové chtěli spáchat atentát na Gottwalda…

Já bych to nepodceňoval. ÚSTR vznikl jako úložiště informací o lidech, proto byl od počátku jeho součástí také archiv bezpečnostních složek. Pak se odtamtud účelově vytahovaly jednotlivosti, když bylo třeba někoho veřejně pošpinit. Jenomže tehdy to byly terče spíše symbolické, třeba Milan Kundera. Dnes jsme o mnoho let dále a boj s vnitřním nepřítelem už není hra, ale skutečnost. To, že se mnohým bude zdát aktivita CTHH směšnou, neznamená, že tam neklíčí velice reálné budoucí nebezpečí pro naše svobody. Cožpak se lidé nesmáli aktivitám cenzurních úřadů v minulosti, a přece tyto úřady velice konkrétně zasahovaly proti svobodám jednotlivců a skupin obyvatelstva? Historia magistra vitae.

Není snad dne, kdy bychom speciálně ve veřejnoprávních médiích neslyšeli něco o ruské propagandě. Prý na nás útočí ze všech stran. Jaký na to máte názor?

Už jsem řekl, že je tu rozdmýchávána jakási obdoba studené války. K tomu patří samozřejmě neustálé a stupňované vykreslování společného nepřítele, i kdybychom si ho měli vymyslet. Připomíná mi to verš z jedné písně Vladimíra Merty: »Soustavně neohroženi, nemají, komu by podlehli.« To je velice přesné. Navíc propaganda lidí typu Obama, už záměrně nepíšu Washingtonu nebo Ameriky, je dnes velice nahlodána. Jejich vlastní lid jim v prezidentské volbě ukázal, jak málo jsou důvěryhodní.

Pro mne je podstatné jedno jediné: Clintonové doktrína byla válka s Ruskem, Trumpova doktrína, aspoň zatím nás o tom přesvědčuje, je dohoda a spolupráce s Ruskem. Jak řekla kdysi dávno Marie Terezie, »nikdy nezapomínejte, že průměrný mír je lepší než úspěšná válka«. Jenomže celý kontext posledních nejméně deseti, ale spíše patnácti let byl chystán pro válku. Nejen průmysl, zbrojní byznys, ale také propagandistický byznys. Jen těch milionů eur či USD, co se vyházelo za školení, brožury, tzv. neziskovky typu Evropské hodnoty, které vytvářejí onen »občanský« background (studeno)válečnému stavu… To všechno jsou kšefty, o něž mohou tyhle kruhy přijít. Proto nezkously brexit a Trumpa. Je to ohrožení jejich hegemonie. Proto se také vytvářejí »ministerstva pravdy«.

A co propaganda americká, o ní se vůbec nemluví. Není například činnost Rádia Svobodná Evropa, které sídlí na pražském Hagiboru a je ze všech stran hlídáno, americkou propagandou? Přitom redaktoři tohoto média jsou zváni i do ČT či ČRo a říkají tam své názory…

Odpověděla jste si. Zopakujme si pár věcí o instituci Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). V červnu 1949 založil zastupující ředitel CIA Allen Welsh Dulles zpravodajskou organizaci Národní radu pro svobodnou Evropu (National Committee for a Free Europe). RFE jako produkt této Národní rady zahájila provoz v Mnichově dne 1. května 1951. Tato rozhlasová stanice tak vznikla jakožto »nezávislá« instituce, ale z podnětu Kongresu USA, jímž byla také financována. Jde tedy logicky o médium prezentující oficiální názory a zájmy USA. To je konec konců každému známo, a tedy když někde vystoupí zástupce RFE, každý ví, že od něho může čekat americký názor, a to je v pořádku. Chybou je, pokud je – zejména veřejnoprávním – médiem prezentován jako »nezávislý« a »nestranný« expert. Jeho nezávislost a nestrannost může být »futrována« vysokým stupněm znalosti věci, ale nutně je omezena tím, kdo jej platí.

Rozumím tomu, že ČR je součástí NATO, a tedy sama sebe prezentuje jako subjekt sdílející zájmy této skupiny států. Každý však může dobře rozpoznat, kde začíná a končí povinnost vůči spojencům a odkud kam už je naše »poturčenost horší Turka«. To ostatně souvisí i s nástupem Trumpa. Bude zajímavé sledovat, jak se naši tlampačové, včetně veřejnoprávních, budou s jeho existencí, která zatím není příliš v souladu s dosavadní převládající doktrínou, vyrovnávat. Jestli ještě někdo z nich bude, tak jako doposud, připomínat »nedělitelnost zájmů USA a ČR« atd. Nechme se překvapit.

Jak vidíte údajné ruské hackerské útoky, které měly způsobit porážku Clintonové v prezidentských volbách? Co říkáte uraženecké reakci dosluhujícího prezidenta Obamy?

Tady bych připomenul závěry, k nimž došel nedávno Radim Valenčík, protože to je nejpřesnější. Obama udělal dvě věci, jimiž se neblaze zapíše do amerických prezidentských dějin. Předně předává stát a funkci nepřátelsky, snaží se svému nástupci namydlit schody, což žádný jeho předchůdce nikdy neudělal, vždy šlo o gentlemanské předání, nikdy o naschvály a podrážení židle. A druhá věc: Obama řekl americkému lidu, že je sborem nesvéprávných hlupáků, kteří se nechali navést k »špatné« prezidentské volbě nějakou kremelskou kamarilou. To se, myslím, musí dotýkat cti a sebevědomí běžného Američana stejně, možná ještě víc než nějaký náš Úřad pro státní pravdu.

Mimochodem, John  McAfee, tvůrce prvního komerčního antivirového programu, prohlásil: »Mohu vám zaručit, že demokratické servery nehackli Rusové. Analytická zpráva obsahuje dodatek se seznamem stovek IP adres, které byly údajně ‚použity ruskými civilisty a vojenskými výzvědnými službami‘. Některé z těchto adres jsou sice z Ruska, ale většina je z celého světa, což znamená, že hackeři pokaždé fingovali své umístění. Každý hacker, který je schopen prolomit se do serveru Demokratické strany, je i schopen zahladit po sobě všechny stopy. Kdybych byl Číňan a chtěl, aby to vypadalo, že to udělal Rus, použil bych v kódu ruštinu, a použil bych ruské techniky proniknutí do organizace.« Kdo nevěří, ať si vyhledá https://www.youtube.com/watch?v=Dvj0v0W6yjk

I zakladatel WikiLeaks Julian Assange řekl, že informace z nitra Demokratické strany, které měly způsobit potíže Clintonové u amerických voličů, nešly přes Moskvu, ale z centra demokratů. Přesto česká média stále melou o ruských hackerech. To je nějaká posedlost?

To není posedlost, to je výraz neschopnosti samostatného myšlení. Byla předložena oficiální pravda, tak se jí držme, neboť je bezpracná. Každé kritické myšlení bolí.

Bedlivě sledujete dění zejména ve veřejnoprávních médiích. Zaznamenal jste v nich nějaký vývoj za poslední měsíce? Přiznávám, že mě fascinuje chlubení České televize, že jejich web je »nejdůvěryhodnější zpravodajský web v ČR«, a moderátor Drahoňovský minulý týden tvrdil, že »celé vysílání ČT je pravdivé«. Musí se médium, které prý dbá na objektivitu a kvalitu, takto slovně chvástat?

Víte, žonglování se slovem pravda, pravdivý, ve mně vyvolává značnou nedůvěru. Pokud je někdo opravdu důvěryhodný, jsou jeho slova považována za pravděpodobná. O tom, že absolutní pravda neexistuje a pouze se k ní aproximativně přibližujeme, mají jasno všichni, kromě náboženských fanatiků. I velcí mužové víry se zabývali vědou (tedy pochybováním o dosavadních absolutních pravdách), stejně jako naopak.

Ze strany ČT je to jen píárová sebechvála. Je to jako v reklamě na jogurty nebo kočičí granule: nejde náš produkt na odbyt? Inu, tak ho propagačně vychválíme jako nejlepší možný, případně jediný možný. Položím řečnickou otázku: pročpak ČT pravidelně nezveřejňuje skutečnou a ověřenou sledovanost jednotlivých zpravodajských a publicistických pořadů? Kolik lidí opravdu sleduje Události, komentáře nebo Otázky Václava Moravce? Možná bychom se divili.

Jste velkým kritikem novely zákona o ČT a ČRo, kterou ve sněmovně tlačí poslanec ANO (dříve angažovaný pravicový novinář) Martin Komárek. Podle tohoto návrhu by radní obou rad propříště volili nikoli poslanci, nýbrž by byli jmenováni přesně vyjmenovanými 22 organizacemi, údajně neziskovými… Co tomu říkáte?

Předně: Martin Komárek nikdy nebyl pravicový novinář. Vždycky patřil k onomu středovému liberálnímu proudu, který se nikdy nevyhranil jako jasný zastánce konzervativních, nebo naopak levicových myšlenek. Proto je také pochopitelné, že právě on jako bývalý novinář je názorově identifikován se zájmy svých kolegů, kteří připravili onu novelu zákona o veřejnoprávních médiích. Pan Komárek se bohužel stal hlásnou troubou zájmů spolků, které jsou z velké části navěšeny na finanční zdroje z ČT a snaží se tuto televizi opanovat. Hezky to napsal v Lidovkách.cz finančník Tomáš Hlaváč: »Ekonomický aspekt navrhované operace (předání ČT do rukou »tvůrců«, pozn. PŽ) připomíná nejčernější scénáře divoké privatizace devadesátých let. S tím rozdílem, že tehdejší privatizátoři vždy nabídli za předmět privatizace alespoň nějakou částku. Ti dnešní jsou asertivnější a chtějí televizi i rádio úplně zadarmo.«

K tomu skoro není co dodat. Z hlediska obsahového je to taky jasné: když ČT (popř. ČRo) obsadí »tvůrci«, vyvstane ideální korupční prostředí. Politik se bude chtít prosadit prostřednictvím toho média, takže mu za to bude třeba (jak říkal Jára Cimrman) »plotit zlotem«.

Kdo ještě stojí za platformou Svobodu médiím, která usiluje o změnu zákona o ČT a ČRo? Jaké zájmy tato platforma sleduje?

Už jsem to řekl: jde z velké části o lidi zájmově a finančně spjaté s produkcí těchto médií. Politicky jsou pak manévrováni a využíváni partičkami typu Hany Marvanové a spol. Vzpomeňme si, kdy a jak se v minulosti angažovala – Unie svobody, boj proti Radě pro rozhlasové a televizní vysílání atd. A přirozeně nachází společnou řeč s lidmi typu dávného Havlova ÓeFáka Gabala či Havlova kancléře Schwarzenberga. Není náhoda, že právě oni jsou, spolu s Komárkem, podepsáni pod tímto zákonem.

Čím to, že mezi VIP-organizacemi, které mají patřit mezi oněch 22 vyvolených, není Člověk v tísni? To je taková organizace »všechno znám, všechno umím«…

Protože si musí udržet dojem nezávislosti, přitom každý si může v jejích výročních zprávách dohledat zdroje těch stovek milionů, které skrze Člověka v tísni protékají. A je to organizace navázaná od počátku na ČT. To by bylo do nebes volající. Však oni si v »nové struktuře« své správné místo jistě najdou. Ne nadarmo se o Šimonu Pánkovi mluví velice často jako o budoucím prezidentovi ČR…

Tak to nás nelekejte… Mohl byste rozklíčovat, kdo tvoří tzv. pražskou kavárnu, tedy skupinu politiků a umělců, kterým udělala volba Miloše Zemana prezidentem ČR čáru přes rozpočet a nemohou to rozdýchat ani po čtyřech letech?

To je pořád stejná skvadra, kterou před časem dobře charakterizoval šéfredaktor MF Dnes Jaroslav Plesl: Jsou to lidé, kteří už více než čtvrtstoletí nejsou schopni přijmout skutečnost, že demokracie je založena na svobodných volbách a jejich výsledek je třeba respektovat, i když se mi nelíbí a nevyjadřuje moje preference. Mé právo je věcně kritizovat vítěze a dělat vše pro to, aby moje strana byla lepší, věrohodnější a pro občany přínosnější, tak aby příště zvítězila. Jenomže to je pracné. Lidé, kteří neakceptují demokracii jako esenci svobodného volebního pluralismu, nechtějí podstupovat konkurenční boj myšlenek a práce. Chtějí své názory vnucovat a svou vůli diktovat ostatním bez dalšího, a ještě si přejí, aby se jim za to tleskalo. To je velmi nezdravý jev. Není to ovšem jen naše zvláštnost. Podívejte, jak demokraticky poražený politik Tusk bojuje proti své vlastní zemi z »empajru« nadnárodní struktury EU! To je opravdová nehoráznost.

A kdo financuje tyto skupiny, do nichž můžeme zařadit i tzv. pražský Majdan? Získávají také státní dotace z českého rozpočtu?

Podívejte se do výročních zpráv různých »neziskovek«. Zjistíte, že všechny ty »lidsko-právní«, »promigrační«, »evropsko-hodnotové« a jiné party jsou minimálně z 90 procent financovány z veřejných zdrojů. Z ministerstev, krajských úřadů, i z EU. A pak se podíváte na výdajovou stránku a vidíte, že v průměru 80 procent výdajů jsou mzdy a jiné osobní náklady. A ze zbytku se financuje onen propagandistický merkantil – brožury, semináře, happeningy, koncerty se spřízněnými hudebníky, kteří pak v přímém přenosu urážejí ústavní činitele… Je absurdní, jak je možné, že k tomu veřejnost mlčí. To všechno je totiž placeno z jejích daní!

Vaši příznivci mohou sledovat vaše názory v Parlamentních listech v novém pravidelném seriálu nazvaném Příběhy s otevřeným koncem, pak občas v týdeníku Literatura-Umění-Kultura (příloha našeho listu). Promlouváte také ještě na vlnách ČRo Plus?

Ano, a rád. Myslím, že si Český rozhlas lépe než Česká televize uvědomuje slova zákona o vytváření pluralitního názorového prostředí, a navzdory převaze názorů jednoho druhu dá občas prostor názorům jiným. Posluchač ať si vybere.

Monika HOŘENÍ


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 4, celkem 72 hlasů.

Monika HOŘENÍ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.