Historická budova ve středu města Cienfuegos

Střípky z cest po Ostrově svobody

Latinská Amerika je již po mnoho let jednou z mých vášní. V minulosti jsem měla možnost ji několikrát navštívit. Mezi zeměmi, které jsem zde poznala, mi však stále chyběla socialistická Kuba. Ráda jsem tedy využila příležitosti - a se svým manželem, který na Ostrově svobody již dříve pobýval - se sem vydat. Loni jsme Kubánskou republiku během dubna a května procestovali doslova křížem krážem.

Naše putování po Kubě proběhlo bez větších komplikací. Přes velký rozmach turismu, který Kuba v současnosti zažívá, nebyl žádný problém s dopravou po ostrově ani s ubytováním přímo na místě. K cestování jsme používali především veřejnou dopravu - autobusy, kolektivní taxíky, trajekty, ale cestovali jsme i jinými způsoby - pěšky, na lodi či na koni. Podobně jsme neměli výraznější potíže ani s ubytováním. Všude jsme využívali rozsáhlých možností ubytování v soukromí, v kubánských domácnostech, v tzv. casas particulares, které bez problémů a jakékoliv rezervace bylo možné sehnat přímo na místě. Tak bylo snadné projet celou Kubu levně a improvizovaně, bez většího plánování, jen s batohem na zádech.

V Paříži Karibiku

Naše cesta začala v Havaně. Kubánská metropole je fascinující město, ve kterém by jistě nebyl problém strávit i celou dovolenou na Kubě. Bydleli jsme ve Staré Havaně, a tak nebylo možné nenavštívit Plaza Vieja, Plaza de la Catedral, Plaza de las Armas. Nevynechali jsme ale ani Capitolio, čínskou čtvrť, Vedado, náměstí Revoluce, hřbitov Colón, havanskou univerzitu, fascinující afrokubánskou uličku Callejón de Hamel, slavný hotel Nacional či rodný dům apoštola Kubánské revoluce José Martího. Udělali jsme si čas i na řadu muzeí. Kromě známého Muzea revoluce s památníkem jachty Granma to bylo například Muzeum farmacie, Muzeum Výborů na obranu revoluce či Muzeum čokolády. Opomenout jsme pak nemohli ani známé havanské bary proslavené spisovatelem Ernestem Hemingwayem La Bodeguita del Medio a Floridita.

Centrum kubánské metropole Havany

Vydali jsme se ale i do nepříliš navštěvovaných míst. Například trajektem z havanského přístavu na druhou stranu zálivu do čtvrti Regla, jednoho z center afrokubánských náboženských kultů, do pevnosti Morro či kasáren La Cabana, kde jsme měli možnost podívat se nejen na výstavu raketových zbraní, ale i do zpřístupněného sídla velitelství partyzánského comandanta Ernesta Che Guevary. Zajímavý byl i výlet na Playas de Este, využívaných obyvateli Havany a opomíjených zahraničními turisty. Při vzpomínce na Havanu nemohu také nevzpomenout na nádherné večery, strávené na úžasném Malecónu, popíjejíce výtečný kubánský rum a diskutujíce s místními řadu otázek o současnosti i budoucnosti Kuby, mimo jiné v souvislosti s návštěvou dosluhujícího prezidenta USA Baracka Obamy na ostrově či tehdy probíhajícím 7. sjezdem Komunistické strany Kuby.

Koloniální Trinidad

Trinidad, fascinující město střední Kuby, nám otevřelo brány hned po návštěvě hlavního města. Koloniální styl, ve kterém je postavena jeho velká část, mu dodává nezapomenutelnou atmosféru. Poskytuje vše, co si cestovatel toužící po neobvyklých zážitcích může přát. Okolí s krásnou přírodou pohoří Escambray dovoluje možnost výletů včetně přírodních rezervací s jezery, plnými zpěvu ptáků a subtropických rostlin. Dá se zde pohybovat pěšky, na kole, vlakem. I na koni, což byla možnost, kterou jsme zvolili my. Při cestě jsme se nejen vykoupali v úžasných horských vodopádech, ale poznali jsme i výrobu osvěžující šťávy z cukrové třtiny guarapo. Naším dalším cílem byla jedna z nejkrásnějších pláží Playa Ancón. Teplé moře ve spojení s jemným pískem a čistotou byla neodolatelná kombinace, tak není divu, že jsme pobyt na pláži zopakovali, tentokrát i s cestou na otevřené moře na katamaránu a šnorchlováním na jednom z korálových útesů. Zdejší fascinující podmořský život je něčím, co se nevidí každý den.

Nakonec došlo i na zmiňovanou cestu vlakem, a to do Valle de los Ingenios na zachovalou usedlost, kde si můžete prohlédnout, jak to vypadalo v otrokářských časech. Několikapatrová věž na hlídání otroků, z níž byly vidět všechny pánovy polnosti, zoufalá obydlí otroků či otrokářova hacienda, to vše jsou památky, které sem přitahují turisty. Nebyly to však jen přírodní krásy, které nás fascinovaly. Je tu opravdu mnohé k vidění, kromě historických památek třeba muzeum věnované zdejšímu zápasu s porevolučním banditismem. Večery plné kubánské salsy či tradičních rituálů černošského náboženství přispívaly k neopakovatelné atmosféře města.

Za dalšími krásami střední Kuby

Z Trinidadu směřovala naše cesta do dalších míst střední Kuby. Za zmínku stojí město Cienfuegos, založené francouzskými imigranty, jehož historická část je postavena v neoklasicistním stylu. Bylo takřka povinností zastavit se také na slavné Playa Girón, kde právě probíhaly oslavy 55. výročí vítězství nad invazí z USA.

Delší dobu jsme pak strávili ve městě Santa Clara, nerozlučně spojeném se jménem Ernesta Che Guevary, který jej společně se svými soudruhy osvobodil od teroru diktatury Fulgencia Batisty. Mezi naše cíle zde tak logicky patřil památník tohoto velkého revolucionáře, ve kterém jsou uloženy ostatky nejen jeho, ale i dalších partyzánských bojovníků zavražděných v Bolívii. Vidět jsme ale museli i památník obrněného vlaku, zneškodněného na konci partyzánské války povstalci, i mnohé další památky na revoluci i jí předcházející období.

Při našem putování po ostrově jsme nemohli vynechat ani jedno z nejvíc turistických míst Kuby - slavné Varadero. Jde o poloostrov lemovaný mnohakilometrovými plážemi, které právem nesou hrdé přízvisko nejkrásnější. Zahraničních návštěvníků je tam však výrazně více než místních obyvatel, čemuž také odpovídá charakter Varadera - stále přibývající hotely a hotelové komplexy, restaurace a krámky s nejrůznějším zbožím pro turisty - suvenýry všech druhů a barev. Varadero žije přes den na plážích a v noci do rána trvající zábavou, do značné míry však komerční a drahou. Ani tady ale nebyl větší problém sehnat levné, ovšem komfortní, ubytování v »casa particular«. Nedaleko od Varadera pak za návštěvu stálo město Matanzas, které můj manžel znal takřka jako své boty, protože v minulosti pobýval na zdejší Univerzitě Camila Cienfuegose.

Veronika KRAJČOVÁ

FOTO - Milan KRAJČA


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.7, celkem 97 hlasů.

Veronika KRAJČOVÁ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama