Ke vzdělání, vzdělávání a vzdělanosti nelze přistupovat tržně

Považujeme se za vyspělou a vzdělanou společnost, vzdělaný národ. A často jsme tak právem byli i nahlíženi očima řady jiných států a jiných národů. Dali jsme světu Jana Amose Komenského, učitele národů, a mnoho dalších skutečných vzdělanců, myslitelů, ale třeba i vynálezců, jejichž výčet by tu byl asi zbytečný. O vzdělanosti často mluvíme, o vzdělávání, jeho potřebách a proměnách ostatně ještě daleko častěji.

V poslední době se velmi často omílá a propírá (stále ještě) transformace českého školství po roce 1989, další potřeba změn v českém vzdělávacím systému (inkluze a její míra, platy učitelů, tzv. kariérní řád), a to z různých mocenských i méně mocenských pozic (vládních, ministerských, akademických, učitelských, zcela laických, ale třeba i lobbistických a polomafiánských), různých úhlů pohledu, v různých stupních obecnosti, s různými zájmy, motivy a pohnutkami, s různými kategoriemi argumentů od čistých teorií přes výzkumy a zkušenosti z terénu až po emoce a city.

Z tohoto diskursu vyplývá jedna nepřehlédnutelná skutečnost. Skutečnost, kterou si možná málo uvědomujeme nebo málo přiznáváme, ale která může mít fatální důsledky na vzdělávací systém, vzdělání a v konečném důsledku samozřejmě i vzdělanost a budoucnost naší společnosti.

Ze vzdělání a tzv. vzdělanosti se stává obchodní artikl a z obyčejné školní docházky služba klientům na jedné straně a požívání služby (nebo nákup zboží) na straně druhé. Školy se často mylně považují za firmy a z této pozice se například snaží jedna druhé konkurovat. Možná se o tom málo mluví a píše, ale v mnohých (státních) základních, středních i vysokých školách se rozjely zcela nelidské firemní praktiky, které vedou k přetížení, demotivaci a odchodu učitelů.

Stylizace škol do firem je z povahy věci absurdní, škola je vzdělávací instituce, nikoli firma. Hlavou i srdcem každý můžeme dojít k tomu, že vzdělání není zboží jako rohlík, máslo, sekačka na trávu, lustr nebo dům. Právě fakt, že se ze vzdělání zboží dělá nebo se vzdělání ke zboží připodobňuje, je počátek rozkladu vzdělávacího systému a počátek rozkladu společnosti. Ke vzdělání, vzdělávání a vzdělanosti nelze přistupovat tržně.

Ondřej HNÍK


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.5, celkem 17 hlasů.

Ondřej HNÍK

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Gartouzek
2017-01-25 11:02
Ano, dali jsme světu Jana Amose Komenského, učitele národů, avšak
sami ho moc neposloucháme. Jeho představou bylo, že v rámci
vzdělávání rodiče zví o zákonitostech ve výchově dětí dřív,
než je budou vychovávat. Tento jeho odkaz není dosud u nás naplněn.
Prošel jsem si na internetu naše vzdělávácí plány škol. Hlavně,
že chlubíme se s tímto vynikajícím myslitelem. To daleko od nás, v
Jižní Koreji již zavedli celoživotní vzdělávání rodičů a neměli
žádného učitele národů.
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.