Připomínka Marie Majerové v Úvalech mizí

Město Úvaly ve Středočeském kraji, v němž se narodila spisovatelka Marie Majerová (1882-1967), výhledově zbourá dům čp. 18 na náměstí Arnošta z Pardubic (dříve nám. Marie Majerové), v němž žila Majerové rodina. Na místě, kde je nyní trafika a jeden obecní byt (a také pamětní deska upomínající spisovatelku), má vyrůst nová městská knihovna a společenské centrum.

Redakci Haló novin o tom informoval starosta Úval Petr Borecký (Otevřené Úvaly – sdružení nezávislých kandidátů), který současně upozornil na tradovaný omyl, že se v případě domu čp. 18 jedná o spisovatelčin rodný dům. »Není to pravda, Marie Majerová se v objektu, v současné době stojícím, nenarodila, je to mýtus. Narodila se v dnes již nestojícím domě, který se nacházel za tímto domem,« vysvětlil našemu listu.

Pamětní deska na domě čp. 18 na náměstí Arnošta z Pardubic v Úvalech

Ovšem bývalý úvalský kronikář Vítězslav Pokorný (místostarosta za ČSSD) historii působení Majerové v Úvalech přiblížil pro náš list zevrubněji. Dle úvalských pamětníků se spisovatelka narodila ve mlýně, který se nacházel za domem, jenž má být zbourán. Mlýn už dávno nestojí. »Využila se obezlička, že jejím rodným domem je jiný objekt, který už neexistuje. Ale je to na stejném čísle popisném,« zdůraznil Pokorný, podle něhož se na budoucí likvidaci domu čp. 18 (dnes v nedobrém stavu) založilo jednak tím, že byly určité nejasnosti s rodným domem Majerové, a druhak také jeho vynětím ze seznamu památkově chráněných objektů v evidenci Národního památkového ústavu (NPÚ), což se stalo v roce 1997. NPÚ tak učinil proto, že »dům byl zapsán za kulturní památku z politických důvodů« a nemá výrazné architektonické hodnoty.

»Považuji za politicky motivované už samotné zbavení se statutu kulturní památky v roce 1997. Tento status je možné získat nejen na základě výjimečné architektury stavby, ale i třeba kvůli osobnosti, která se v objektu zdržovala. Což ostatně potvrdil i ministr kultury Daniel Herman v souvislosti s obdobným případem - Petrem Bezručem,« zareagoval stínový ministr kultury Zdeněk Štefek (KSČM) a připomněl, že v odpovědi na interpelaci poslance Miroslava Grebeníčka ministr Herman před časem uvedl, že »v případě vztahu nějaké významné osobnosti ke konkrétnímu místu nebo stavbě jsou tyto věci prohlašovány z důvodu jejich stěžejního významu v životě významné osobnosti. Zejména to jsou domy, kde se významná osobnost narodila, nebo kde vytvořila své zásadní dílo apod.«

I kulturní dům už není

Majerová, ačkoli žila v Úvalech jen v raném dětství, měla k městu vřelý vztah, proto se také po druhé světové válce podílela významnými peněžními investicemi na přestavbě někdejšího úvalského hostince na kulturní dům, který nesl poté její jméno, vysvětlil dále Pokorný s tím, že se dobrovolnými brigádními hodinami zapojili i úvalští občané. V kulturním domě sídlily loutkové divadlo, obřadní síň, kino…, zkrátka zařízení sloužilo občanům města. »Žel, v devadesátých letech proběhla restituce a nyní je tam tržnice,« komentoval Pokorný, který neskrývá názor, že to jsou politické důvody, které vedly předchozí zastupitelstvo (a pokračuje v tom současné ve složení ODS, ČSSD, nezávislí s podporou TOP 09 a hnutí Otevřené Úvaly a Pro Úvaly) k likvidaci další připomínky úvalské rodačky, autorky Sirény, Havířské balady, Panenství, Přehrady či Robinsonky aj. Pamětní deska, až se sejme, skončí zřejmě v depozitáři.

A proč to všechno? »Jedná se o spisovatelku, od jejíž osobnosti nelze oddělit její činnost v padesátých letech, tedy letech, kdy zde vládl do slova a do písmene krvavý komunistický režim a jemuž ona věrně sloužila a neváhala kvůli tomu profesně likvidovat mnohé lidi, což Úvaláci dodnes pamatují,« odpověděl našemu listu starosta Borecký.

Ovšem ne všichni jsou stejného mínění. Podle Štefka byla Marie Majerová významnou osobností pokrokového hnutí u nás, národní umělkyní, literátkou a novinářkou, jež ve svém díle zobrazovala pracující lid a úsilí o sociálně spravedlivou společnost a obhajovala práva neprivilegovaných žen. Sama pocházela z velmi chudých poměrů (její otec František Bartoš se z důvodu bezvýchodné finanční situace oběsil). I Vítězslav Pokorný uznává, že meziválečná tvorba Majerové je špičková.

»Případ Majerová« je navíc okořeněn tím, že jsme si právě v těchto dnech, 16. ledna, připomínali padesáté výročí jejího úmrtí. »Máme pro ni skutečně pěkný dárek,« uzavřel Štefek.

(mh)

FOTO - mladalevice.cz


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6, celkem 59 hlasů.

(mh)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


prehodny.clovek
2017-01-28 13:31
V tom domě a dvorku jako kluk jsem byl.Nic zvláštního,ale působilo to
venkovsky.To,že se tatínek M.Majerové z existečních důvodů
oběsil,jsem nevěděl.Pokud za dob lidové demokracie někoho opravdu
profesně nechala zlikvidovat,tak to byl jen slabý odvat toho,co se dělo
po Velkém Listopadu 1989.To byl štvanice,mladým je to zbytečné
vykládat.A co bylo kvůli tomu sebevražd,upalování(právě z
existečních nejistot,o kterých právě M.Majerová psala),zániků
manželství,vraždy,loupeže,vykrádání církevních majetků,to byla
daleko větší hrůza než nějaké povídání M.Majerové.Nemusíme
chodit daleko,tak třeba A.Kapek to neunesl zastřelil se,můj ředitel o
tom uvažoval.
joe.metelka
2017-01-26 19:39
Kdopak to vládne této zemi, že se bojí i mrtvých?
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.