Manželství má svůj světový den i národní týden

Myšlenka oslavit manželství vznikla roku 1981 v Baton Rouge (Louisiana, USA), rychle se šířila a o dva roky později se ustavil název Světový den manželství. Jako datum oslav byla určena vždy druhá neděle v únoru. Svátek se brzy rozšířil i do jiných částí světa, znají ho v Austrálii, Velké Británii, Kanadě, Norsku...

U nás je manželství oslavováno v rámci tzv. Národního týdne manželství, letos bude v době od 13. do 19. února. Vznikl v roce 1996 ve Velké Británii, v roce 2007 se poprvé konal v ČR a v současnosti se připravuje ve více než 20 dalších zemích světa, např. v Austrálii, Belgii, Irsku, Maďarsku, Německu, Nizozemí, Rumunsku, Slovensku, Švýcarsku a USA. Cílem konaných akcí je posílit vztahy v manželství a zvýraznit potřebu zabývat se otázkou vztahových dovedností jako předpokladů dobrého manželství a také motivovat veřejnost, známé osobnosti k podpoře manželství. Oddací list je stále efektivním způsobem, jak vyjádřit, že beru svého partnera vážně a že chci, aby můj vztah vydržel. Manželství je přece víc než jen kus papíru.

Civilní sňatky až od roku 1890

Naši předkové přistupovali k zajištění jak rodinného majetku a jeho rozmnožování, tak k usnadnění plození potomků velmi prakticky. Svatební svazky byly většinou předem domluveny, byly spíš volbou rodiny a rozumu než milujícího srdce.

Dávno je mnohé jinak, ale některé svatební tradice se zachovávají i v obměněné podobě. Roli družby víceméně převzali svědkové, kteří by měli pomoci bavit svatebčany. Změnily se i družičky, dříve většinou dívky z rodiny nevěsty nebo alespoň ze stejné vesnice měly se co nejvíce podobat nevěstě a zmást tím zlé duchy, aby nad ní nemohli »páchat zlé moci«. Dnes družičky nejčastěji zdobí svatebčany i auta. Šaty nevěsty mají být bílé jako symbol čistoty a panenství. Móda svatebních šatů za první republiky již korespondovala se soudobou módou. Už se důsledně nedbalo na dlouhé, zkracovaly se, ale obvykle zůstávaly až ke krku. Do konce první republiky zdobíval nevěstu myrtový věneček se závojem. Závoj značil podřízenost ženichovi, jako svému manželovi, a měl skrývat panenskou cudnost dívky.

Moderní, civilní manželství je poměrně mladou institucí. Do praxe ho uvedla legislativa rakouského mocnářství v dubnu 1890 - do té doby bylo uzavíráno zásadně před bohem a považováno za svaté. Zákon současně přinesl do té doby neznámý akt rozvodu. A také větší prostor svobodě a sňatkům z lásky.

Do kostela jde v ČR málokdo

Většina snoubenců v ČR volí civilní obřad, pro církevní sňatek se rozhodne asi jen desetina párů. Rodinné chování populace se změnilo. Kromě načasování a formy partnerského života došlo také ke změně ve výběru partnera z hlediska věkové a vzdělanostní podobnosti. Častěji se vyskytují případy, kdy je ženich mladší než nevěsta, která je zase oproti minulosti vzdělanější.

Mění se struktura sňatků, kde jeden z partnerů má vyšší vzdělání. Zatímco na konci 70. let měl ženich častěji vyšší vzdělání než nevěsta (25 % ze všech sňatků v r. 1976), do roku 2012 převážily sňatky snoubenců, kde nevěsta měla vyšší vzdělání (29 % ze všech sňatků oproti 19 % v r. 1976). Souvisí to se změnami ve vzdělanostní struktuře obyvatelstva. U mužů i u žen dochází k nárůstu zastoupení lidí s vyšším vzděláním, zejména vysokoškolským, u žen je to výraznější. Zatímco si více než polovina vysokoškolaček stabilně bere vysokoškoláky, v opačném případě dochází ke změně. Od 90. let došlo k téměř dvojnásobnému nárůstu zastoupení ženichů, jejichž nevěsta má také vysokoškolské vzdělání (z 37 % v r. 1993 na 68 % v r. 2012). Má-li jeden z partnerů vyšší vzdělání, pak většinou jen o jeden stupeň.

Pokud jde o věk snoubenců, dlouhodobě převládají sňatky, kdy ženich je starší než nevěsta alespoň o dva roky (více než 1/2 sňatků). Sňatky podobně starých snoubenců (rozdíl do jednoho roku) v r. 2012 představovaly 29 % všech sňatků, což bylo téměř o 5 % méně než v r. 1993. Stále častěji se vyskytují případy, kdy je ženich mladší než nevěsta (17 % sňatků v r. 2012 oproti 12 % v r. 1993). Největší nárůst byl zaznamenán u výraznějších věkových rozdílů. U sňatků párů, ve kterých byl muž mladší o 10 let a více a o 6 – 9 let, došlo v letech 1993 - 2012 k nárůstu o 70 %, resp. 63 %. Jsou to však stále vzácné případy, které v roce 2012 tvořily 1,5 %, resp. 3,4 % všech manželství. K výraznějšímu nárůstu podílu došlo i u párů, kde byl muž starší než nevěsta o deset a více let (o 37 %). Před pěti lety tyto sňatky představovaly jednu desetinu z celkového počtu.

Vzhledem k tomu, že k uzavírání manželství dochází ve stále vyšším věku (v r. 1993 bylo mezi ženichy 75 % mladších 30 let, u nevěst to bylo 83 %, o 20 let později již jen 33 %, resp. 53 %), dochází i k nárůstu průměrného věkového rozdílu mezi snoubenci, protože klesá zastoupení mladých snoubenců, mezi kterými jsou věkové rozdíly nižší. Nejmenší stabilitu vykazují manželské páry, ve kterých je muž mladší než žena. Ze všech manželství uzavřených v roce 1993, u kterých byl muž mladší, se jich do roku 2012 rozvedlo 42 %. Naopak nejnižší rozvodovost – 37 %, byla u párů, kde byl muž starší.

Češi a Češky se do manželství nehrnou

V průběhu prvních tří čtvrtletí roku 2016 obyvatelé ČR uzavřeli 43,4 tisíce manželství, o 1,7 tisíce víc než ve stejném období roku 2015. Nejvíc sňatků se konalo v červnu (9,1 tisíce). Meziročně přibylo jak prvních sňatků, tak sňatků vyšších pořadí. Ve více než 2/3 sňatků (68,9 %) uzavřeli manželství dva dosud svobodní snoubenci.

Soudy ČR během prvních devíti měsíců r. 2016 rozvedly 19,2 tisíce manželství. Šlo o obdobný počet jako o rok dříve. Nejčetnější byly rozvody v devátém roce trvání manželství – odrazil se v tom vysoký počet sňatků v roce 2007.

Počet uzavíraných manželství klesl ze 60 tisíc ročně v 90. letech na současných asi 45 tisíc. Tento trend však neplatí u sňatků, kde jeden ze svatebčanů je cizinec. Počet smíšených sňatků se od roku 1995 zdvojnásobil, z 2671 na téměř pět tisíc ročně. Jak uvádí ČSÚ, v každém desátém manželství uzavřeném v roce 2011 byl alespoň jeden ze snoubenců cizinec.

Roční počet uzavřených sňatků na rozdíl od počtu narozených zaznamenal své lokální minimum ne koncem 90. let, ale až v r. 2003, kdy bylo poprvé v ČR uzavřeno méně než 50 tisíc sňatků. Prudší nárůst nově vzniklých manželství přinesl až rok 2007, kdy bylo celkem v ČR oddáno 57 157 párů, nejvíc za posledních deset let. V následujících letech ovšem vstupovalo do manželství stále méně lidí a v r. 2011 se v ČR uskutečnilo 45 137 svateb. Šlo o nejnižší počet od roku 1918.

Průměrný věk při prvním sňatku se v r. 2011 dále zvýšil a to u mužů na 32,4 roku, u žen na 29,6 roku, zatímco 10 let předtím se ženy poprvé vdávaly v průměru ve 26,9 letech, muži ve 29,3 letech. V roce 1991 muži vstupovali poprvé do manželství v průměru ve 24,7 letech, svobodné ženy se průměrně vdávaly ve 22,3 letech.

Rekord dne padl 7. 7. 2007

Datum sňatku se obvykle plánuje dlouho dopředu. Některé měsíce v roce či dny v týdnu jsou oblíbenější než jiné. Nejvíce se lidé berou v létě, v posledních pěti letech se uzavírala téměř polovina z ročního počtu sňatků během června, července a srpna. Pokud se k tomu připočítá i září, pak se podíl zvýší téměř na dvě třetiny. Nejméně oblíbeným ročním obdobím pro vstup do manželství je zima. Na prosinec, leden a únor připadá jen asi 7 % z celkového ročního počtu sňatků. Přitom až do přelomu tisíciletí byl nejméně častým měsícem pro vstup do manželství květen, během prvního desetiletí 21. století však jeho obliba vzrostla, stále však ho volí novomanželé zřídka.

Jednoznačně nejvíce sňatků bývá uzavíráno v sobotu. Tuto dlouhodobou oblibu mohou narušit pouze data s výjimečnou konstelací čísel. V pátek 11. 11. 2011 do manželství vstoupilo 980 párů, bylo tak uzavřeno 42 % všech listopadových sňatků. Nejvíce manželství během jednoho dne bylo pak uzavřeno v sobotu 7. 7. 2007 -  4406, což bylo nejvíc během jednoho dne od roku 1991, od kdy jsou denní počty svateb k dispozici.

Připravila Marie KUDRNOVSKÁ


Tradice a pověry

Zvací koláčky se pečou před svatbou, rozdávají se příbuzným, přátelům i známým a jsou zároveň pozváním na svatbu

Snoubenci by neměli trávit předsvatební noc v jednom domě

Ženich by měl vidět šaty nevěsty až těsně před obřadem

Kdo spatří svůj protějšek ve svatební den jako první, bude mít v manželství navrch

Nevěsta by měla mít oblečeno vše nové, jednu věc vypůjčenou a jednu starou (rodinný šperk), něco darovaného a něco modrého

Na novomanžele se při odchodu z obřadní síně hází rýže jako symbol blahobytu a štěstí

Dívka, která chytí svatební kytici hozenou nevěstou, se do roka vdá

Pokud si svobodná dívka dá kousek svatebního dortu na noc pod polštář, uvidí ve snu svého budoucího manžela

Prstýnek vyjadřuje věčnou lásku, na prsteníčku levé ruky se nosí proto, že tudy teče krev přímo do srdce…

Zametání rozbitého talíře novomanželi prokáže schopnost spolupracovat a střepy zároveň přinášejí štěstí

Pojídání polévky z jednoho talíře symbolizuje schopnost spolupráce i schopnost brát si a dávat ze společného krajíce

Ženich přenáší nevěstu přes práh společného domova, aby přelstil zlé duchy, kteří číhají nad prahem, významem je začátek nového života

Zvyk únosu nevěsty během hostiny se rozšířil z Moravy

Nevěsty si na památku suší svatební kytici či lisují kvítky z ní


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.5, celkem 6 hlasů.

Marie KUDRNOVSKÁ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


prehodny.clovek
2017-01-31 15:13
Zdá se mi,že poslední dobou se HaNo nezabývají blbostmi a píše
spíše věci k lidem.To mělo být ale již dříve.Do manželství dnes
nevstupuje mnoho mladých lidí,i když mají potomky.To z finačních
důvodů.Takže,jak tvrdím peníze dělají jen zlo.Přes 50% dnešních
děcek je zplozeno mimo manželství.Takže se rodí ne vlastní vinou
"parchanti".V tomhle,i když to KSČM nepůjde pod fousy,by měla
spolupracovat s lidovci,ba i církví.
Reklama
Reklama

Reklama