Vzdělaná společnost se nechová tržně, ale lidsky

V jednom rozhovoru pro Haló noviny jsem před ne zcela dávnou dobou řekl, že jsem proti strukturovanému studiu na vysokých školách, tedy proti studiu dělenému na bakalářský a magisterský stupeň. Je zcela přirozené, že nezasvěcený člověk na strukturovaném studiu nevidí nic špatného, naopak v něm může spatřovat výhody. Člověku zasvěcenému a člověku uvažujícímu v hlubších souvislostech je však zcela jasné, že jde jen o pouhý ekonomický kalkul ze strany vlád, vládních činitelů a třeba i konkrétních zainteresovaných osob: že nejde o nic jiného než o levnější produkci vysokoškoláků. K podobným závěrům docházejí i sami absolventi bakalářského studia, kteří se cítí ošizeni (na kvalitě svého vzdělání, protože jejich vysokoškolské vzdělávání probíhalo masově), kteří se cítí bezprizorní, kteří vypovídají, že se spíš jen honili za kredity, než reálně studovali (se vším, co k tomu patří, neprošli radostí z objevování, z vědění, z dlouhého a systematického studia, neměli klid na studium a přemýšlení).

Strukturované studium je v podstatě podvod. Podvod na daňových poplatnících, podvod na studentech i uchazečích o studium, podvod na absolventech bakalářských stupňů studia, ale koneckonců i na vysokoškolských učitelích. Ti se spolu se studenty jako první potýkají s masivizací českého vysokého školství, jsou totiž v prvních řadách. Vysokoškolské semináře o velkém počtu studentů (třeba i trojnásobném než ještě v 90. letech minulého století) již nejsou semináři, ale zmenšenými přednáškami, kde se často student ani nemůže dostat ke slovu, vysokoškolští učitelé jsou doslova zahlceni vedením a konzultacemi bakalářských prací. Existence bakalářských prací často postrádá smysl: Sotva student dopíše svoji bakalářskou práci, již by měl začít pracovat na práci diplomové. Obsahová (textová) shoda může být přitom jen opravdu minimální, symbolická. Student tak např. nemůže v diplomové práci smysluplně navázat ani na svoji vlastní práci bakalářskou, protože by se dopustit plagiátorství. To není zdaleka vše, výčet absurdit strukturovaného studia by vydal na samostatnou knihu.

Vlády chtějí ušetřit, proto nepodporují nedělené magisterské nebo inženýrské studium, ale favorizují studium dělené, strukturované. A to dělené velmi disproporčně: na velký až enormní počet bakalářů a velmi malý počet navazujících magistrů. Masová produkce tříletých bakalářů totiž vyjde podstatně levněji než tradiční »poctivá« příprava pětiletých magistrů či inženýrů.

Na tomto jednom příkladu z jednoho segmentu našeho vzdělávacího systému jsem chtěl poukázat na absurditu ekonomického kalkulu a čistě tržního chování v takové oblasti, jejímž výstupem jsou hodnoty (individuální vzdělání včetně nabytých hodnot, postojů a vlastností, ale de facto i vzdělanost naší společnosti) penězi zcela neměřitelné. Na absurditu tržního chování v tak zásadní oblasti, která rozhoduje o naší společné budoucnosti a o naší budoucí vzdělanosti či nevzdělanosti: v oblasti školství. Pro naši lepší budoucnost by stačila jediná změna v našem přemýšlení a jednání: nechovat se za každou cenu tržně, ale chovat se za každou cenu lidsky.

Ondřej HNÍK


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.9, celkem 37 hlasů.

Ondřej HNÍK

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


kafrmi
2017-02-05 17:11
Popřevratové studium se rapidně zhoršilo všeobecně, to je fakt.
2alsata
2017-02-03 20:24
Nedávno jsem četl diskuzi s jedním ředitelem většího
strojírenského podniku na Vysočině, že by přijal větší množství
techniků, vysokoškoláků. Ovšem, říká celých inženýrů, ne
nějakých polovzdělanců s bakalářským titulem. Takový je tedy názor
zkušeného praktika na strukturované studium.
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.