Ilustrační FOTO - Pixabay

Kouření je stále jeden z největších českých problémů

Češi patří mezi největší kuřáky cigaret v Evropě. Nedávno zveřejněná analýza projektu Česko v datech uvádí, že každý Čech vykouřil v roce 2015 v průměru 2010 cigaret, což republiku zařadilo na čtvrté místo mezi 28 státy Evropské unie.

Prvenství patří Slovincům, kteří vykouří přes 2600 cigaret na osobu, následují Belgičané a Lucemburčané. Naopak nejmenší spotřeba je ve Skandinávii. »Konkrétně ve Švédsku připadá na jednoho obyvatele pouhých 832 cigaret za rok,« uvádí analýza.

Takzvaných denních kuřáků, tedy těch, kteří přiznají, že si cigaretu zapálí každý den, bylo v roce 2014 v ČR více než 22 procent. To je téměř o pět procent méně než v roce 2003. Je to také o pět procent méně, než kolik je denních kuřáků v Řecku, které v tomto ohledu vévodí Evropské unii.

Meziročně ovšem stoupla spotřeba cigaret v ČR o 3,1 procenta. A to navzdory tomu, že cigarety zejména kvůli rostoucí spotřební dani průběžně zdražují. Například v roce 2006 si mohli lidé v ČR za takzvanou mediánovou mzdu, která představuje střed mezi vysokými a nízkými platy, koupit přes 424 krabiček. O osm let později to už bylo jen 281 krabiček.

I přes zdražování stojí cigarety v ČR méně než u sousedů a v řadě dalších zemí Evropy. O něco dražší jsou cigarety na Slovensku, v Polsku i v Maďarsku, výrazně víc stojí v Rakousku a Německu, nejvíce zaplatí kuřáci v Norsku nebo Británii. Naopak nejlevněji se prodávají cigarety na Ukrajině či v Bělorusku, uvedli autoři analýzy.

Za posledních 20 let zaznamenala spotřeba cigaret v České republice velké výkyvy. Zatím nejvyšší byla v roce 1997, kdy dosáhla 2354 kusů na každého obyvatele za rok. Následující rok už to ale bylo jen 1852 cigaret. Spotřeba sice v roce 1999 znovu vzrostla, následoval ale opět pokles až na porevoluční minimum, konkrétně 1664 cigaret na osobu v roce 2001. Od roku 2007 spotřeba cigaret v ČR klesala, a to šest let. Analytici to vysvětlují hospodářskou recesí i změnou životního stylu. »V posledních dvou letech ale došlo k obratu, na kterém má mimo jiné svou zásluhu i pokles nezaměstnanosti a zvyšování kupní síly obyvatel,« uvedla Zuzana Lhotáková ze společnosti SAS Institute, která se na analýze dat podílela.

Zajímavý je také výrazný nárůst spotřeby cigaret mezi »revolučními« lety 1989 a 1990. V prvním roce po pádu socialismu vykouřili Češi o 376 cigaret na hlavu více než za poslední rok socialismu. Nejvýraznější nárůst spotřeby cigaret ovšem nastal už ve druhé polovině 60. let, kdy se spotřeba ze zhruba 1500 kusů na osobu ročně zvedla až těsně pod 2000. Nejstabilnějším obdobím z hlediska kouření zůstávají především 70. léta a první polovina 80. let, kdy se spotřeba s malými výkyvy pohybovala kolem hranice 1900 cigaret na každého občana.

Na následky kouření v ČR podle expertů umírá asi 15 000 lidí ročně, další 3000 umírají kvůli pasivnímu kouření.

Právo na čistý vzduch

I kvůli výše uvedeným datům byl v ČR nedávno schválen tzv. protikuřácký zákon. Při debatě kolem něj se podle odbornice na odvykání kouření Evy Králíkové často více diskutovalo o právu kuřáka než o právech nekuřáků. Právo nekuřáků na čistý vzduch je přitom podle Králíkové nadřazeno právu kouřit.

Návrh zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek zavedl zejména úplný zákaz kouření v pohostinských zařízeních. Právě toto opatření se stalo předmětem mnohých diskusí nejen mezi zákonodárci. Podle některých politiků norma nepřiměřeně zasahuje do soukromého vlastnictví. Jiní tvrdí, že by se mělo jít cestou výchovy příkladem, ne příkazem. Mnozí se během projednávání v parlamentu také opakovaně pokoušeli zákaz pozměňovacími návrhy změkčit či obejít.

Host v restauraci podle Králíkové očekává, že dostane zdravotně nezávadné jídlo a pití. »Předpokládáme, že by tam měl být také zdravotně nezávadný vzduch, to je přeci samozřejmost. Právo dýchat čistý vzduch je jistě nadřazeno právu kouřit. Takže samozřejmě kuř si, ale ne tam, kde dýchají ostatní,« řekla Králíková, která vede Centrum pro závislé na tabáku III. interní kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Králíková věří, že je správné, aby veškerá legislativa týkající se tabáku byla shromážděna v jednom speciálním zákoně. »Jeden zákon na kontrolu tabáku, kde by bylo všechno od pašování, prodeje, reklamy, krabiček, ochrany před kouřem až po poskytování léčby je správný. Tak to předpokládá i Rámcová úmluva o kontrole tabáku Světové zdravotnické organizace,« uvedla lékařka. Česká republika úmluvu ratifikovala v roce 2012.

Brána k jiným závislostem

Králíková také upozornila na to, že problém závislosti na tabáku by měl být vnímán v souvislosti s dalšími závislostmi. Mezi kuřáky je oproti nekuřákům kupříkladu víc těch, kteří mají problém s nadměrným pitím alkoholu. Ukázal to průzkum Státního zdravotního ústavu, který také potvrdil, že nejvíce jsou ohroženi závislostí na alkoholu mladí kuřáci. Králíková, jež vede i poradnu pro odvykání kouření, řekla, že cigareta je vstupní bránou k jakékoli drogové závislosti. Kouří až 90 procent lidí závislých na alkoholu, heroinu a jiných nelegálních drogách.

»Obecně kouření souvisí s jinými závislostmi. Prakticky 80, spíš 90 procent závislých kouří a téměř ve 100 procentech byla cigareta první drogou, kterou zkusili,« řekla. Mozek kuřáka je podle lékařky zranitelnější vůči účinku drog, platí to i obráceně. »Kuřák, který zkusí heroin, snadněji spadne do závislosti než nekuřák, a naopak ten, kdo užívá jiné drogy, snadněji se stane závislým na nikotinu,« vysvětlila.

Kdo se léčí ze závislosti na drogách, měl by přestat i kouřit. Závislí to obvykle odmítají s tím, že vzdát se obojího najednou nezvládnou. »Měli by léčbu podstupovat zároveň, protože pak mají větší šanci udržet si abstinenci od drogy i kouření. Také je to pro ně snazší, protože přestávají najednou. Některé léky užívané při léčbě závislosti na tabáku potlačují abstinenční příznaky i u závislosti na alkoholu, možná i na dalších drogách, to se zatím neví úplně přesně,« řekla.

Při léčbě jen jedné z obou závislostí se zvýší užívání druhé drogy. Například když kuřák závislý na heroinu přestane brát heroin, začne mnohem víc kouřit. Závislost na nikotinu poškozuje všechny kuřáky, větší škody napáchá u dětí a dospívajících. Jejich mozek je zranitelnější a snáze závislosti propadnou. Zranitelnější je i celý organismus.

»Kouření zabije víc lidí než alkohol a všechny nelegální drogy, dohromady, včetně dopravních nehod a sebevražd. Každé šesté úmrtí v ČR je spojeno s kuřáctvím,« upozornila Králíková.

Základním opatřením v boji s kouřením by podle lékařky mělo být vyšší zdanění cigaret. Za méně prodaných dražších cigaret stát vybere víc. Součástí komplexního přístupu by měl být i zákaz reklamy a marketingu na kuřivo, a to včetně míst, kde se prodávají, dále jednotné balení bez loga výrobce a s obrázkem se zdravotním varováním, a také dostupná léčba, aby ji mohlo podstupovat více kuřáků.

S odborníky to jde líp

Poslední bod je podle Králíkové velmi důležitý. Pokud se kuřáci pokusí přestat kouřit s pomocí odborníků, mají desetkrát větší šanci, že se jim to podaří, než když odvykají sami. Ukázal to výzkum, který nedávno Králíková se svým týmem publikovala.

V ČR podle Králíkové přestává kouřit ročně asi milion lidí, většina z nich se o to pokouší bez jakékoliv pomoci. V takovém případě je úspěšnost asi čtyřprocentní. Centrem pro závislé na tabáku při III. interní klinice 1. lékařské fakulty a Všeobecné fakultní nemocnici prošlo za 12 let činnosti téměř 6000 pacientů. Po roce léčby jich nekouřilo asi 39 procent, tedy zhruba desetkrát více.

»Pokud se kuřákům nepovede přestat napoprvé, neznamená to, že jsou neschopní, ale jsou prostě nemocní. Pokud se jim to nepovede, měli by vyhledat odbornou pomoc,« řekla Králíková. Kontakty na 36 specializovaných center, která kuřákům pomáhají, najdou na webu Společnosti pro léčbu závislosti na tabáku. Pomoc mohou zájemci najít i ve zhruba 150 lékárnách, které poskytují poradenství, či u asi dvou stovek vyškolených ambulantních lékařů.

Léčba v centrech je hrazena ze zdravotního pojištění, pacienti ale musí doplácet na léky. Na ně v současnosti podle Králíkové přispívají dvě zdravotní pojišťovny.

Výsledky léčby pražského centra také podle lékařky Lenky Štěpánkové vyvrátily mýtus, že u pacientů se při odvykání kouření zhorší jejich psychické obtíže. Podle Štěpánkové je sice pravda, že ti, kteří mají akutní příznaky deprese, mají menší úspěšnost léčby. »Ale u těch, kteří úspěšně přestanou kouřit, se příznaky deprese významně zlepší,« uvedla Štěpánková.

Jan STERN


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.5, celkem 17 hlasů.

Jan STERN

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama