Lež má dnes opravdu mnohem kratší nohy…

Hned několik panelistů vystoupilo v minulém týdnu v Evropském domě v Praze na otevřené debatě Nadace Železná opona na téma Informace a dezinformace v evropském prostoru. Diskutující se na problém podívali z mnoha úhlů a prostřídali se ve dvou panelových diskusích.

Nástup nových médií je fakt, poznamenal někdejší diplomat Jaroslav Bašta (ČSSD). »Musíme se smířit s tím, že náš virtuální svět má stejnou váhu jako reálný,« řekl v úvodu. Dále pak odmítl útoky médií hlavního proud vůči nezávislým médiím i snahy establishmentu média cenzurovat – viz vznik Centra proti terorismu a hybridním hrozbám (CTHH) na ministerstvu vnitra. Nacházíme se podle něho ve stadiu virtuální občanské války a měli bychom jednat, »aby byl nastolen spravedlivý mír«.

Více kybernetické bezpečnosti

Své názory připojili také europoslanci KSČM Jiří Maštálka a Jaromír Kohlíček. Maštálka poukázal na to, že hackování voleb, finanční podpora kandidátů a jiné zásahy do voleb nejsou slučitelné se zásadami mezinárodního práva formulovanými v Deklaraci VS OSN z roku 1970 (zásada nevměšování) a potvrzenými helsinskou Konferencí o bezpečnosti a spolupráci v Evropě v roce 1975. »Nemusím být žádným IT expertem na to, abych viděl, že dochází k tzv. hackování,« připustil europoslanec Maštálka. Ale prokázat, kdo se ho dopouští, je dle něho velice obtížné, mnohdy nemožné. Jediným způsobem obrany je proto více kybernetické bezpečnosti napříč státy a také důvěřovat samostatným úsudkům občanů. Europoslanec odmítl, aby se ukazovalo stále jen k Rusku coby údajnému pachateli ovlivňování voleb, když jednou ze zemí, která bývá nejčastěji obviňována ze zásahů do cizích voleb, jsou právě USA. Maštálka v té souvislosti citoval ze Zprávy Rady Evropy z roku 2003, kdy »nejen zahraniční vlády, ale také zahraniční tajné služby se podílely na utajeném financování politických aktivit. CIA byla během studené války aktivně zapojena do financování protikomunistických politických organizací«.

Informace a dezinformace zarámoval do širšího kontextu demokracie slovenský velvyslanec Peter Weiss. Narůstá, jak uvedl, síla a vliv nevolené moci: majitelů transnacionálních trhů a mediálních domů, kteří silně ovlivňují veřejné mínění. Poukázal také na to, že na sociálních sítích si jednotlivé komunity vzájemně utvrzují svůj názor, málokdy přijmou názor jiný.

Mediální gramotnost nutná

»Kritizujeme šíření nepodložených informací, ale v hlavních médiích chybí názory lidu. Vznik ‚neoficiálních informací‘ je tedy založen tím, že máme hlad po informacích,« je přesvědčen předseda Pirátské strany Ivan Bartoš. Řešení vidí nikoli v cenzurování, ale ve vzdělávání občanů, aby sami poznali relevantní informace, zvláště když mnohé politické strany často ve svých kampaních pracují i s dezinformacemi. Osvětu a vzdělávání veřejnosti vidí jako nástroje liberální demokracie.

»Dnešní éra digitální propagandy je založena na interaktivitě, dialogu. Lež má dnes opravdu mnohem kratší nohy než dřív. Vše závisí na naší mediální gramotnosti,« souhlasil mediální analytik Petr Žantovský a svou zkušenost připojil europoslanec Kohlíček: »Mladí jsou stále na netu, a proto jsou velmi ovlivnitelní, pokud je nikdo nevede k tomu, aby uměli rozlišovat.«

Hlavní obranou proti dezinformacím jsou prověřená fakta, navázal někdejší diplomat a bývalý zpravodajec Miroslav Polreich. Za lží a manipulací s pravdou stojí »neocons se svým politickým nazíráním na společnost«. Není podstatné, ve kterém stranickém dresu tito neocons působí, nehledají totiž odpovědnost, stačí jim nižší morálka, neodbornost a servilita. »Ta se vždy vyplácela. Tím je dán smysl dezinformace, důvod, proč zamlčovat fakta a vést k nenávisti a nepřátelství a popření jakéhokoliv myšlení, natož kritického,« zdůraznil Polreich.

V hledání pravdy má náš národ hlubokou zkušenost, poznamenal politolog Zdeněk Zbořil. Činnosti CTHH říká jasně cenzura. A jen na okraj připomněl aktuální vyjádření někdejšího velvyslance Petra Koláře, který »veřejně uznal, že Nečasova vláda lhala«, když lobbovala před lety u nás za americký radar v Brdech, který měl být podle tehdejších tvrzení Američanů (i Nečasovy vlády) namířen proti KLDR či Íránu. »Dnes zjišťujeme, že proti Rusku…« odtušil Zbořil.

Oponentní názory zformuloval profesor Miloslav Bednář. Pozvaní zástupci ministerstva vnitra se na debatu nedostavili, jak poznamenal jménem organizátorů publicista Milan Syruček.

(mh)

FOTO – Haló noviny/Monika HOŘENÍ