Rozhovor Haló novin s poslankyní Květou Matušovskou (KSČM)

Možnost změny identity inspektora komplikuje zákon o ČOI

Na minulé schůzi jste začali projednávat novelu zákona o České obchodní inspekci, která má vést k docílení co nejúčinnější ochrany spotřebitele a poctivých podnikatelů. O co konkrétně jde?

Hlavním cílem novely je reagovat na rozvoj nových forem prodeje na trhu a praktické zkušenosti pracovníků ČOI. Je třeba zajistit pokud možno nejefektivnější kontrolu v oblasti její působnosti. Konečným cílem je pak co nejúčinnější ochrana jak spotřebitelů, tak i poctivých podnikatelů, neboť i ti jsou poškozováni konkurencí používající nekalé obchodní praktiky.

Dále novela zpřesňuje podmínky kontrolního nákupu, neboť inspektorům ČOI v praxi často činí potíže vyřídit vrácení peněz za kontrolní nákup poté, co jej nepoškozený vrátili kontrolované osobě. Zpřesnění a zefektivnění podmínek pro provádění kontrolního nákupu zjednoduší ČOI provádění kontroly nejen v kamenných prodejnách, ale rovněž v e-shopech. Nové ustanovení týkající se kontrolního nákupu zavádí fikci uzavření smlouvy při provádění kontrolního nákupu. Současně bude mít prodávající jasně danou povinnost vrátit zaplacenou cenu za zakoupený předmět kontrolního nákupu, pokud inspektor ČOI od takto uzavřené smlouvy odstoupí. Kromě toho se stanovují podmínky pro vrácení předmětu kontrolního nákupu; tj. vrácení je možné, jestliže to neodporuje povaze předmětu kontrolního nákupu nebo není-li jeho vrácením kontrolované osobě způsobena majetková újma.

Návrh ale přináší i další změny…

Novela také zakotvuje oprávnění, na jehož základě si budou moci inspektoři ČOI zjednat přístup do prostorů podnikatele, s výjimkou obydlí, a to v případech důvodného podezření na porušení právních povinností a jestliže účelu kontroly nelze dosáhnout jinak. Jde především o prodej nebezpečných výrobků ohrožujících zdraví spotřebitelů nebo prodej padělků na tržištích. Stejným směrem je veden také návrh zajišťující na jedné straně účinný výkon kontroly a na straně druhé ochranu osobních údajů inspektorů ČOI. Aby se mohl inspektor při provádění kontroly »chovat a tvářit« stejně, jako běžný spotřebitel, aniž by bylo ohroženo jeho soukromí, je potřebné umožnit ČOI, aby v případě, kdy to předmět kontroly vyžaduje, a v případě, kdy nelze účelu kontroly dosáhnout jinak, byl její inspektor oprávněn jednat pod změněnou identitou a využít krycí prostředek.

V neposlední řadě návrh také nově zakotvuje pravomoc získávat informace o totožnosti osob, které se dopouštějí protiprávního jednání v internetovém prostředí, např. se podílejí na provozování podvodných e-shopů. S takovými případy se spotřebitelé i ČOI setkávají stále častěji. Norma proto reaguje na tuto rozšiřující se praxi nepoctivých podnikatelů, když dává ČOI nástroj směřující k dohledání odpovědného subjektu. Principy, na kterých je činnost ČOI založena, a to jak v oblasti kontrolní, tak i v oblasti mimosoudního řešení spotřebitelských sporů, se v zásadě nemění, pouze se zpřesňují. Její územní členění a vzájemné vazby mezi jejími organizačními složkami se nově upravují přímo v zákonu s ohledem na zajištění právní jistoty kontrolovaných osob.

Můžete některé změny vysvětlit na konkrétních příkladech?

Stručně se dá říci, že novela řeší věcné problémy typu kontrolní nákupy, osobní údaje inspektorů, kontrola tržnic, nedohledatelnost majitelů e-shopů a samozřejmě aktualizaci zákona v návaznosti na vývoj předpisů v oblasti kontroly a správního řízení. Pokud bych měla být konkrétnější, tak například u kontrol tržnic pracovníci ČOI narážejí na velmi propracované mechanismy ze strany prodejců. U vchodů do tržnice hlídkují osoby, které v okamžiku rozpoznají inspektory či služební vozidla, voláním varují ostatní prodejce, během několika málo minut dochází k uzavření řádově desítek a v některých lokalitách i stovek provozoven, a to až do okamžiku odchodu inspektorů. Vlastní kontrolní činnost je dle stávající právní úpravy prováděna v omezeném rozsahu. Využívají se nejrůznější převleky nebo jazykové znalosti inspektorů, kteří se chovají jako zahraniční spotřebitelé, nebo spolupracují s inspektory z jiných inspektorátů.

I přes tuto snahu se nedaří realizovat dostatečný počet kontrol, aby se dospělo k náležité ochraně spotřebitelů. ČOI v současné době nedisponuje oprávněním k překonání mechanických zábran vstupu do uzavřených míst. Inspektoři se tak dostávají do patové situace, neboť i když mají důvodné podezření, že prodávající porušuje právní předpisy, nemohou kontrolu uskutečnit a přijmout příslušná opatření, protože prodávající stánek opustil, či jinak odmítá kontrolu svého skladu umožnit. Tím jsou hrubým způsobem narušovány elementární principy kontrolní činnosti. V současnosti s pracovníky ČOI spolupracuje jak Celní správa, tak Policie ČR.

Pokud by byla tato novela schválena, měla by ČOI novou pravomoc, obdobnou pravomoc má Státní zemědělská a potravinářská inspekce, zajistit si vstup do objektů, kde je důvodné podezření, že se v nich nachází zboží, které je nebezpečné nebo porušuje práva duševního vlastnictví. Tato pravomoc inspektorů se nebude vztahovat na obydlí a její využití bude striktně vázáno na podmínku nezbytnosti, důvodnosti podezření na závažné porušení povinnosti a přímou souvislost s předmětem kontroly.

Pokud jde o další novinky, které novela přináší…

Tak například v případě kontroly obchodních praktik prodávajících, kteří k nabízení a prodeji zboží a služeb využívají internetové stránky nebo jiné formy elektronické komunikace, stojí ČOI v řadě případů před problémem identifikace prodávajícího, který o sobě neuvádí všechny zákonem stanovené údaje a nelze jej tedy kontaktovat. Takový neidentifikovaný subjekt se pak pod rouškou absolutní anonymity na internetu vyhýbá jednak zákonným povinnostem vůči spotřebitelům a dále účinné kontrole ze strany dozorových orgánů.

Podle mých informací MPO zvažovalo jako jedno z možných řešení tohoto problému zakotvení zákonné povinnosti pro soukromé subjekty, na které je zaregistrován internetový obchod, aby si ověřovaly totožnost smluvních stran, se kterými vstupují do závazku a aby dohlížely na zákonnost jednání subjektů, se kterými uzavřely smlouvu. Novela však nakonec obsahuje variantu, která by inspektorovi umožňovala požadovat poskytnutí informace vedoucí pouze ke zjištění totožnosti osoby, která nabízí nebo prodává zboží či služby prostřednictvím internetové stránky nebo jiného elektronického prostředku a spotřebitel si takové zboží nebo služby na této stránce může objednat.

Za osobu, která nakládá s informacemi o totožnosti podnikající fyzické nebo právnické osoby, se považuje každá osoba zapojená do smluvního řetězce, jímž dochází k převodu domény zakoupené původně prostřednictvím národního správce domény. Informace, které lze od takové osoby požadovat, se netýkají žádných provozních ani lokalizačních údajů. Týkají se výhradně informací směřujících k zjištění totožnosti konečné odpovědné osoby, tj. osoby, která nabízí nebo prodává zboží či služby prostřednictvím internetové stránky nebo jiného elektronického prostředku a spotřebitel si takové zboží nebo služby na této stránce nebo prostřednictvím jiného elektronického prostředku může objednat.

Identifikace odpovědného subjektu umožní efektivnější zahájení kontroly v případech vyskytujících se zejména v internetovém obchodě nebo v obchodě realizovaném s využitím jiné formy elektronické komunikace. Zvyšuje se tak pravděpodobnost dohledání odpovědného subjektu a jeho případné sankcionování. Účinná kontrola nepoctivých prodejců povede ke snížení delikvence v této oblasti, neboť bude mít odrazující a preventivní účinek. V konečném důsledku pak povede ke zvýšení ochrany spotřebitele a ke zlepšení postavení poctivých podnikatelů na spotřebitelském trhu.

Navzdory těmto cílům poslanci, nejen opoziční, normu značně kritizovali, a to především kvůli návrhu, aby inspektoři ČOI mohli používat při některých kontrolách skrytou identitu. Co by to v praxi znamenalo?

Inspektoři ČOI se stále častěji vystavují rizikům souvisejícím s poskytováním jejich vlastních osobních údajů v rámci výkonu kontroly. Jedná se o případy, kdy je k provedení kontroly třeba kontrolované osobě sdělit kompletní údaje o jejich identitě, a to zejména údaje obsažené v jejich občanském průkazu. V takových případech, má-li být dosaženo účelu kontroly, podstupují inspektoři zbytečně vysoké riziko ohrožující jejich soukromí. Vyskytlo se již několik případů, kdy byli inspektoři vystaveni verbálním i fyzickým útokům, které měly zjevnou souvislost s výkonem kontroly, byť se v žádném z těchto případů nepodařilo tuto souvislost prokázat natolik bezpečně, aby mohla být konkrétní fyzická osoba odsouzena pro spáchání trestného činu.

Co by se stalo, kdyby inspektor osobní doklad při tomto typu kontrol nepředložil?

V tom případě by byla kontrola fakticky zmařena, neboť odmítnutí poskytnutí osobních údajů např. za účelem přípravy konkrétního návrhu smlouvy by bylo ze strany kontrolovaného subjektu považováno za nestandardní a podezřelé. Požadavek na provádění kontrolních nákupů za použití vlastních osobních dokladů inspektora lze proto označit za nevhodný.

Pro ilustraci uvedu, že např. kontrola předváděcích akcí byla v roce 2015 provedena ve 420 případech a prokázání porušování právních předpisů bylo potvrzeno u 80,7 procenta kontrol. Zda prodávající při prezentaci výrobků či služeb a uzavírání kupních smluv neporušují zákaz užívání nekalých obchodních praktik, mohli inspektoři ověřit pouze za osobní přítomnosti na předváděcí akci. Na nich bylo možné prokázat zejména ta porušení, která bylo možné ověřit bez sdělení osobních údajů inspektora, např. dodržení oznamovací povinnosti o konání akce, dodržení povinnosti poskytovat pravdivé údaje o právu na odstoupení od smlouvy apod. Naproti tomu např. kontrola agresivních obchodních praktik, kterým spotřebitelé čelí zejména v případech, kdy jsou prodávajícím »odvlečeni« do zákulisí a tam nuceni k podpisu smlouvy, zůstávala kontrolní činností ČOI z důvodu nutnosti předložení osobních údajů inspektora prakticky nepokryta.

Co se týče kontrol autobazarů, v roce 2015 bylo provedeno 65 kontrol, porušení bylo zjištěno při 34 kontrolách, tj. v 52,3 procenta. Jednalo se především o případy, jejichž kontrola si nevyžadovala sdělení osobních údajů inspektorů, např. odstraňování údajů z řídících jednotek a dalších datových komponentů vozidel. Naproti tomu prověření obchodních praktik během kontraktačního procesu zůstalo převážně nepokryto, a to právě z důvodu nutnosti předložení osobních údajů inspektora za účelem přípravy konkrétní smlouvy. Tyto problémy řeší kontroloři ČOI dnes a denně. Existuje proto naléhavá potřeba vytvořit podmínky pro možnost uskutečnění kontroly pod změněnou identitou. V současné době je umožněno provádět kontroly s využitím krycích prostředků např. Celní správě ČR a samozřejmě i Policii ČR.

Podle kritiků by se tím inspektoři dostali na úroveň bezpečnostních složek. Podle některých poslanců dokonce chce mít ministerstvo průmyslu z ČOI vlastní resortní policii. Souhlasíte s tímto tvrzením?

To byla první otázka, kterou jsem položila zaměstnancům ministerstva průmyslu a obchodu. Nebude s tímto ustanovením problém? Ujistili mě, že to mají vše vyřešené a že to prošlo v pohodě i Legislativní radou vlády ČR. Podle informací, které jsem dostala, by tento institut využilo pár pracovníků ČOI v ČR. Není to tak, že kdekdo bude mít krycí doklad. Podle informací MPO by jich bylo zhruba pět na celou republiku. O vydání krycího dokladu rozhoduje na žádost ústředního ředitele ČOI ministr průmyslu a obchodu, ale krycí doklad vydá nebo opatří ministerstvo vnitra. Evidenci vede jak ČOI, tak i ministerstvo vnitra.

Chápu, že tito kontroloři jdou s kůží na trh a že se bojí o své rodiny. Denně čteme v médiích, jak tzv. šmejdi okrádají a vydírají naše spoluobčany a většinou jsou to ti nejzranitelnější, a to naši senioři. Proto mě i reakce kolegů překvapila. Neříkám, že nemají v něčem pravdu, ale já v tom vidím zefektivnění práce inspektorů.

V čem vidíte hlavní přínos předložené novely?

V podstatě existují tři varianty, které můžeme zvažovat. Tou první je zachování současného stavu. V tom případě by nadále přetrvávaly nejasnosti a aplikační problémy detekované v rámci stávající aplikační praxe, přičemž jinou cestou, než je přijetí změny stávající právní úpravy, odstranit tyto problémy docílit nelze. Česká republika by se také potenciálně vystavovala sankcím za nedostatečnou aplikaci nařízení o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele.

Druhá možnost je úplně nový zákon. Ten by umožnil komplexní a systematickou úpravu základního právního předpisu upravujícího věcnou působnost a pravomoci ČOI. Nový zákon by vytvořil prostor pro reakci na rozvoj nových forem prodeje na spotřebitelském trhu, jakož i na praktické zkušenosti ČOI z výkonu dozoru. Dále by mohl vytvořit pro ČOI podmínky pro efektivnější výkon kontroly v oblasti její působnosti. Nevýhodou je doba přípravy.

Cesta novelizace stávající právní úpravy se proto jeví jako nejvhodnější řešení, neboť je třeba provést, pokud možno v době co nejkratší, některé dílčí změny, jakož i zpřesnění a zpřehlednění stávající právní úpravy a vyjasnění aplikace nařízení o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele ze strany ČOI. Významný přínos navrhované právní úpravy spočívá v několika oblastech. Předně lze uvést novou možnost ČOI využít při kontrolní činnosti ve výjimečných případech, tam, kde to předmět kontroly vyžaduje a kde nelze účelu kontroly dosáhnout jinak, krycí prostředky. Jejich využití je v současné době umožněno i jiným kontrolním orgánům, např. Celní správě ČR. Krycí prostředky jsou nástrojem, který za stanovených podmínek umožní získat důkazy o případném porušování práv spotřebitelů. ČOI tak bude moci přijmout opatření k zamezení dalšího pokračování protiprávní činnosti nebo k potrestání pachatele přestupku a zajistí tak adekvátní ochranu spotřebitelů v určité oblasti daného trhu.

Jak se k novele staví samotná ČOI?

ČOI se podle mých informací na přípravě novely podílela. Takže s návrhem nemá problém. Pouze mám od ČOI podněty ohledně technických připomínek, které neprošly Legislativní radou vlády. Toto se však dá vyřešit formou pozměňovacího návrhu.

Předloha bude zřejmě odolávat návrhu na vrácení vládě k přepracování, což už bylo avizováno. Pokud by tento návrh prošel, je šance, že norma bude do konce tohoto volebního období ještě schválena?

Rozprava byla přerušena a zatím se neměl možnost vyjádřit pan ministr průmyslu a obchodu. Doufám, že vše vysvětlí a odpoví na otázky, které mu kolegyně a kolegové dali. Také mám informace z ministerstva, že pokud by to byl velký problém, a kvůli tomu by se musel návrh vrátit k přepracování, mají připraven pozměňovací návrh, který by řešil právě krycí doklady. Přesné znění pozměňovacího návrhu bohužel neznám. Pokud by se stalo, že návrh bude vrácen k přepracování, tak si nejsem jista, že bychom to stihli do konce volebního období. Myslím, že v tom případě by zaměstnanci MPO začali pracovat na novém znění zákona. To ale není záležitostí necelých devíti měsíců, co nám zbývají do konce volebního období.

Jana DUBNIČKOVÁ


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.2, celkem 13 hlasů.

Jana DUBNIČKOVÁ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama