Kleopatrou

Radka Fišarová: 15 let Kleopatrou

Česká Edith Piaf s »vrabčákem z předměstí« procestovala půl světa, Evitu hrála čerstvě dospělá i po bezmála dvaceti letech a Kleopatrou je už 15 let. Stejně tak Fulvií. Je věrná, obdivovaná a nestárnoucí. Jedna z tváří pražské Broadwaye nebude chybět při oslavách 15. narozenin divadla 22. února a kopačky své domovské scéně nedá ani poté. Zahrála si tu bezpočet rolí v bezpočtu titulů a je za to vděčná. Zpěvačka, herečka, muzikantka i moderátorka, studentka PedF UK, no a především také matka. Dámy a pánové, Radka Fišarová!

Váš životopis na oficiálních stránkách radkafisarova.cz je v jistém smyslu rekordní. Šestistránkový. A to vám ještě nebylo ani 40... Ten životopis kdybychom přetiskli celý, tak už se nemáme na co ptát, protože kromě něj a jedné fotky by se na jednu novinovou stranu nic nevešlo. Kdybyste měla vybrat tři momenty, na které jste ve své profesní kariéře nejvíc hrdá... Co by to bylo? Edith, Evita a Kleopatra? (ale nenapovídám...).

Klidně napovídejte, vlastně to tak asi i je, nebo je to tak nějak jednoznačné (úsměv). Ale přeci jen, pokud bych se ohlédla a popřemýšlela trošku hlouběji, asi bych jmenovala momenty tyto:

Když mi bylo 19 let, zpívala jsem na Pražském hradě v představení Bernsteinova Mše - úchvatné hudební dílo, které před nedávnem znovu nabídl divákům Vojta Dyk (nominován za Mši v Olomouci na Thálii 2016 - pozn. autora), v jeho subtilnější podobě, ovšem se stejným přesahem. Mimochodem v tom prvním uvedení Bernsteinovy Mše v Praze zpíval Vojta sólo v dětském sboru... Mši hrálo a ztvárňovalo na 300 účinkujících, mnoha národností. A krom toho hudebního zážitku mi přinesla i mnoho přátelství, které přetrvalo. Např. se Zbyňkem Fricem či Davidem Uličníkem (skvělí muzikáloví umělci - pozn. autora).

Druhý moment, kterého si zpětně vážím, byla soutěž v Kyjevě, kde jsem získala cenu novinářů. Bylo mi kolem 20 let a poslala mě tam Helena Vondráčková jako českého zástupce. To, že si vybrala mě, jsem docenila až později, tedy, později ještě více. Helena je úžasný profík a skvělá žena.

A dotřetice vlastně čerstvý zážitek. Karel Gott mě pozval - jako svého hosta na koncert do Malostranské Besedy. Byla to pro mě i pro mého akordeonistu Sašu Yasinského velká pocta. Víte, možná to teď působí jako vychloubání, s kým že jsem se potkala, ale ptal jste se mě na momenty, na které jsem hrdá a na tyto jsem, neb si jich nesmírně vážím a vždycky ve mně budou.

A to samozřejmě vedle všech ostatních, protože nic není málo důležité.

Chápu, vy samozřejmě nejste jen muzikálová zpěvačka, ale také šansonová, swingová a jazzová, začínala jste v šesti letech s folkem, ve dvanácti založila vlastní countryskupinu Auris. Ještě než jste vystudovala KJJ, tak už jste vyhrávala soutěže a dostala první muzikálové šance, stala se nejmladší Evitou na světě. Je vůbec ještě něco, co jste ve své hudební kariéře nedokázala?

Upřímně, takto vůbec nepřemýšlím. Určitě jsem toho nedokázala ještě strašně moc, ale asi záleží na úhlu pohledu. Každému je dána nějaká cesta, já jsem za tu svou vděčná. A i když občas přinese zkoušky, je to pořád ta moje cesta.

Před 15 lety jste byla u otevření pražského muzikálového Divadla Broadway, které se stalo vaší neoficiální domovskou scénou. A vedle Zdeničky Trvalcové (která mimochodem jde ve vašich šlépějích i mimo muzikálová prkna) zůstáváte možná poslední interpretkou, která na Broadwayi vydržela celou tu dobu. Jste takový držák i v civilním životě?

No, asi by to mělo hodnotit spíš mé okolí, ale já myslím, že ano. Přátelství z dob studií i dětství trvají dodnes a myslím, že když je třeba, dokážu se postavit za své. A to, že jsme se Zdenkou a myslím, že také s Lindou Finkovou stále na Broadwayi, je super, užíváme pořád dost legrace.

Vidíte, díky za připomenutí Lindy. Účastníte se vzpomínkového galakoncertu k 15tinám DB 22. února? Pokud ano, můžete prozradit, co budete zpívat/povídat? Bude to jen Kleopatra, nebo i Contoire z Angeliky či Královna Anna ze Třech mušketýrů?

Na koncert se moc těším, občas si ráda zavzpomínám a repertoárem se nechte překvapit (šibalský úsměv).

Na povídání se ptám i proto, že vy už jste dnes i moderátorkou - například Nočního Mikrofóra. Představíte tento pořad a vaši roli v něm? Je i tvůrčí?

Vloni v září jsem dostala nabídku vstoupit mezi moderátory Nočního Mikrofóra na Dvojce Českého Rozhlasu. Byla to pro mě velká výzva, ale protože občas moderuji různé firemní akce či plesy, tak jsem vždy měla k této disciplíně vztah. Nebo od jisté doby... Každopádně je to velká zodpovědnost a je třeba dost velké přípravy. Nepatřím mezi ty, kteří dokáží vést pořad tzv. z patra. Vždy předchází nastudování informací o každém hostu, což mě moc baví, protože se dozvím spoustu zajímavých věcí. Hosté jsou z mnoha oborů - od hudebníků, umělců až po lékaře a mnohá další povolání.

Nemůžeme se nevrátit k Edith Piaf, protože ta vás provází celým životem zrovna jako Evita, ke které jste se předloni vrátila během těhotenství Moniky Absolonové ve Studiu Dva. Kde všude jste už Edith zpívala? I ve Francii?

Nejdále jsem zpívala Edith asi v Ekvádoru, kde je mimochodem šanson nesmírně oblíbený žánr. Také jsme vystupovali s Piaf v Brazílii, kde naopak francouzské zpěváky, byť takovéto ikony, vůbec neznají. Pak v Kanadě, v Německu a dalších zemích. Se samotným představením Edith - vrabčák z předměstí jsme byli před lety na zájezdu v Nizozemsku. Čili, jak vidíte, Francii nejmenuji. Nicméně jsem v Čechách mnohokrát zpívala pro francouzské publikum.

A Evita? Verze Studia Dva je jiná než ta někdejší na Výstavišti. Je komorní, bez velkého dětského sboru například, která vás oslovila víc?

To je velmi těžké hodnotit. Tenkrát mi bylo 20 let a vše jsem doslova hltala. To se nedá vrátit ani ničím trumfnout. Na druhou stranu ta nová verze Evity ve Studiu Dva v režii Onrdřeje Sokola je skvělá, dnešní a pro mě to byla nádherná vzpomínka. Jsem moc ráda, že mi Monča a pan producent dali tuto příležitost. Navíc jsem díky těmto 40 představením ve Studiu Dva pokořila hranici 200 odehraných Evit (dnes 229)...

Z dalších muzikálových rolí nemůžeme opomenout třeba Lorraine v legendárním Draculovi, Káču v Divotvorném hrnci na otáčivém divadle v Krumlově, chůvu v originálním francouzském Romeovi a Julii, Alžbětu Báthoryovou v DJKT, Lucrezii Borgii v Národním divadle, ale i rozvernou hraběnku Karolínu z Dubna v broadwayském Casanovovi, kterou pojmout vedle Dity Hořínkové aspoň trochu jinak jistě nebylo snadné. A odvázala jste se i v Mamma Mia! v KCP jako Tanya. Tedy zajímavá směsice a všehochuť. V civilním životě působíte strašně seriózně, umíte se pořádně odvázat i v něm?

Tak je pravda, že každý si představuje pod slovem odvaz něco jiného. Ale je fakt, že bych si moc ráda zahrála zas nějakou komedii, jako byla Touha v Kalichu. Byla to neskutečná sranda a občas mě mrzí, že jsem považována často jen za tu seriózní. Komedie mě totiž strašně moc baví. Těch bych brala víc (úsměv)... A tedy, jestli je se mnou zábava, na to se zeptejte v šatně (smích).

Životní rolí je ale jistě role matky...

Jednoznačně. Nejtěžší, nejkrásnější a nepřekonatelná.

Stíháte někdy relaxovat?

Nemám pocit, že jsem převytížená (úsměv). Vlastně jsem se rozhodla ještě trochu studovat... Ještě mě čeká pár semestrů na pedagogické na »Karlovce«. A tak tam relaxuji, při nabývání nových znalostí. A jinak i za volantem. No a nejvíc a nejlíp doma, u krbu s rodinou.

Závěrem - co bude dál - ve vašem profesním i osobním životě?

No přeci to, co má být (smích).

Roman JANOUCH

FOTO - Martin J. POLÁK


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.1, celkem 7 hlasů.

Roman JANOUCH

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama