Památník odporu 8. pěšího pluku Slezského v Místku (Frýdku-Místku)

Proti okupantům se postavili vojáci 8. pěšího pluku Slezského

Se zájmen jsem si přečetl v Naší pravdě ze 13. března 2017 článek Josefa Groušla Černé datum pro náš národ. Pojednává o mnichovském diktátu z roku 1938 a okupaci Československa v březnu 1939 fašistickým Německem. Pak následovalo šestileté období protektorátu Čechy a Morava.

Ano, jsou milníky v naší novodobé historii, které je nutné si připomínat i po desetiletích. A 15. březen 1939 k takovým »černým« patří. Pro nás to znamenalo šestileté tragické období s bojem za holou existenci našeho národa. Zrazeni svými spojenci, především Anglií a Francií, aktivními protagonisty mnichovské dohody, jsme si museli vydobýt svou existenci společným bojem se všemi účastníky protifašistického odboje, především Sovětským svazem. Hroby našich občanů–účastníků odboje jsou rozesety nejen po celém evropském kontinentu. Ale symbol aktivního ozbrojeného odporu proti nacistické okupaci má své pevné místo v historii moravského Místku.

Ne všichni složili zbraně

Ne všichni tehdy složili zbraně. Navečer 14. března 1939, kdy už první předsunuté německé jednotky vjely na Ostravsko, se proti okupantům se zbraní v ruce postavili vojáci 8. pěšího pluku Slezského v moravském Místku jako jediní v naší vlasti. Střelbou zastavili německý motorizovaný předvoj projíždějící kolem kasáren. Přestřelku ukončilo vyjednávání, na něž německé velení přistoupilo. Do půlnoci obsadili nacisté město a všechny okolní vesnice, až po československo-polskou hranici.

Přibližně jako Místek a Frýdek byla nacistickým vojskem obsazována Ostrava. Dne 15. března 1939 ve tři hodiny 35 minut obdržely vojenské jednotky z Hlavního štábu československé armády rozkaz ke kapitulaci. V brzkých ranních hodinách za sněhové metelice vstoupily německé jednotky i mimo Ostravsko a zahájily obsazování zbývajícího území Čech a Moravy.

Příklad místeckých vojáků a jejich statečný odpor proti okupantům znamenal ve své době velkou morální posilu pro celý národ, protože zpráva o událostech v Místku se šířila také v dalších krajích Čech a Moravy. Nyní událost připomíná pietní místo s památníkem odporu 8. pěšího pluku Slezského v Místku na Hlavní třídě v místech, kde stávala Czajánkova kasárna.

Historie jednoznačně potvrdila slova velitele praporu podplukovníka Štěpiny, který po boji a kapitulaci posádky napsal ve svém hlášení ministerstvu obrany, že byla zachráněna čest vojáků místecké posádky. Proto plným právem byli 18. července 1946 velitelé a několik příslušníků hrdinného odporu vyznamenáni v Místku prezidentem Československé republiky Edvardem Benešem. Řada tehdejších obránců se však nedožila konce válečného běsnění. K nim patřil velitel obrany Czajánkových kasáren kapitán Karel Pavlík. Za účast v ilegální organizaci Za vlast a další odbojovou činnost byl 26. ledna 1943 popraven v koncentračním táboře Mauthausen.

Proto komunisté a široká veřejnost nebudou ani letos chybět na vzpomínkové akci u příležitosti 78. výročí ozbrojeného odporu 8. pěšího pluku Slezského proti německým okupantům v Místku. Položení věnců u pomníku v Místku a na dalších pietních místech v kraji je symbolickým poděkováním všem, kteří projevili odvahu a hrdinství v protifašistickém odboji, ale také závazkem, že poválečné generace komunistů nezapomínají na jejich odkaz a na vysokou cenu, kterou jsme museli za naši znovunabytou svobodu zaplatit.

Svatomír RECMAN, zastupitel Moravskoslezského kraje a člen KV KSČM

FOTO - archiv autora


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.5, celkem 57 hlasů.

Svatomír RECMAN

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.