Seminář k nadčasovému a naléhavému filozofickému tématu »Dialektický materialismus v současných společenských vědách« nedávno uspořádal Klub společenských věd. O jeho průběhu a výsledcích jednání jsme hovořili se sociologem Ing. Lubomírem Vackem, CSc.

O dialektickém materialismu a filozofii současnosti

Jaký byl vůbec smysl takového seminárního jednání?

Důvodů je více. Je to především nutnost intenzivnějšího rozvíjení teorie, z níž politika levicové strany vychází. Potvrzuje nám to běžná praxe. Političtí funkcionáři, kteří znají a ovládají základy teorie společenského vývoje, se podstatně lépe orientují v toku událostí a lépe usměrňují svoji činnost. Filozofie v tom zastává sice obecnou a zprostředkovanou, nicméně centrální funkci.

Za druhé: Záměrem semináře byla i snaha pokusit se o zpřesnění výkladu dialektického materialismu. Například v oblasti definice hmoty, nových poznatků v oborech psychologie a neurologie, v interpretaci teorie rozporu, a hlavně při výstižnějším používání pojmů. Prostě šlo o to, formulovat zásadní otázky o platnosti dialektického materialismu v kontextu současného rozvoje společenských věd.

Jednání semináře mělo také zvýraznit nutnost marxistického charakteru poznání společnosti a vymezit se od filozofických směrů a škol současnosti. Především od idealistického pojetí světa v podobě fenomenologie, sloužící liberální politice, a pragmatickému nazírání na svět.

To znamená, že současná filozofie je orientována jinak?

Česká filozofie se dnes věnuje především dějinám filozofie, nezabíhá do podrobností ve vztahu k praxi a k ostatním vědám a zůstává při řešení současných problémů na povrchu, na úrovni jevové stránky věcí, událostí, pojmů.

Rozvoj společenských věd v současnosti stagnuje, vědecká a výzkumná činnost se nejednou setkává s ideologickými tlaky, výstupy mnohých prací jsou deformovány, poznávání zákonitostí a pravidel společenského vývoje se zpožďuje.

Je pozoruhodné, že aktivní antikomunistická fronta proti dialektickému materialismu nevystupuje. Sice se chová ignorantsky, »diamat« nechává bez povšimnutí, jak v médiích, tak na vysokých školách. Tažení proti němu nikdy ani nezahájila.

Zpět k jednání semináře. Které hlavní problémy jste v diskusi řešili?

V dostatečném, ale přece jen omezeném čase nejen filozofové, ale i sociologové, historici, ekonomové, lektoři a výzkumníci věnovali ve svých vystoupeních pozornost celému komplexu »diamatu«, jak zkráceně říkáme. Jednání semináře předznamenal úvod Františka Ledviny, autora knihy »Základy marxistické filozofie« a předního lektora politického vzdělávání. Jeho bádavé, a také kritické vystoupení přineslo řadu postřehů a dotazů, které prolínaly dalším jednáním semináře. Byly to i závažné připomínky k aplikaci a využití dialekticko-materialistického pojetí politické praxe.

Na začátku diskusních panelů přednesl seriózní pojednání Josef Skála, a to k vývojovým procesům současného kapitalistického zřízení nazvané »Konstanty a proměnné nosných rozporů kapitalismu«. Na současné politické situaci dokumentoval aplikaci dialektiky v různých situacích. Středem pozornosti v jeho pojednání byl vztah stálých a proměnných faktorů aktuálního mezinárodního dění.

Proč v programu semináře byly uvedeny samostatně diskuse o materialismu a o dialektice?

Sice na podkladě teze, že vše souvisí se vším, se většinou hovořilo o obojím a v jednom. K problematice materialismu vystoupil s pozoruhodným referátem Jiří Boháček. Jeho obsáhlejší vystoupení o moderním pojetí hmoty na pozadí nových fyzikálních objevů »Kvantový svět a teorie odrazu. Měl pravdu Avenarius a Mach, nebo Lenin?« bylo v podstatě určeno odborníkům. Nicméně jeho závěry vedly zřetelně k tomu, že poznání světa je ve vývoji a že poznatky společenských věd musí na tento pohyb reagovat. Jednání pak směřovalo až k diskusím o rozporech a nekonečnosti materiálního světa a předpokládané konečnosti vesmíru. Několikrát se hovořilo i o Leninově definici hmoty, autor zdůraznil, že Leninův »Materialismus a empiriokriticismus« je vzorem tvůrčího rozvíjení marxismu.

I nadále z toho vyplývá podstatný poznatek: Jedním ze základních principů dialektického materialismu je hmotná podstata světa. Jenže hmota se podle lidské zkušenosti nechová. Hmotný svět sice existuje sám o sobě mimo naše vnímání, ale jak vyplývá z nejnovějších fyzikálních experimentů, není na něm zcela nezávislý, jak by se u objektu očekávalo.

Myslíte, že taková diskuse o pojmu a podstatě hmoty a významu materialismu má smysl?

Myslím, že to je ke zvážení. Pro lidský rod bude v blízké budoucnosti jistě zásadní, aby z téměř sedmimiliardové světové populace obrovská masa, 80 procent dosud nábožensky, idealisticky orientovaných lidí, alespoň částečně pochopila onu materialistickou podstatu světa. Mimochodem podle loňského sociologického šetření Klubu společenských věd materialistickou podstatu světa akceptovalo 56 procent české dospělé populace. K tomu jeden závažný dovětek. Engels v díle o Ludvíkovi Feuerbachovi v roce 1886 uvedl, že »všechno, co uvádí lidi do pohybu, musí nutně projít jejich hlavou; avšak jaké podoby to v jejich hlavách nabývá, závisí ve velké míře na okolnostech«. Tedy vše se rodí v hlavách lidí, ve hmotě.

Nicméně - k čemu směřovaly další vyjádřené názory?

Největší část semináře byla věnována dialektice. Určitým propojením diskusí o materialismu a dialektice bylo vystoupení Ladislava Šafránka na téma »Dialektický vztah základny a nadstavby«. Vyjádřil mimo jiné zajímavé názory na používání různých pojmů ve filozofii, a také kritická slova k chápání a výkladu souvislostí mezi materialismem a společenským vědomím.

Další rozprava se věnovala vztahu dialektiky a historie. Bylo to několik referátů, například zajímavé vystoupení Věry Klontzy Jaklové na téma »Dialektický materialismus jako nástroj pro poznání prehistorického vývoje komplexních hierarchizovaných společnosti«, Marie Hrošové k analýze historických představ společnosti z pohledu některých zákonů a kategorií materialistické dialektiky a Františka Kovandy o vztahu obecné a regionální historie jako kategorií obecného a zvláštního.

A dále pak k tématům: dialektika a různé oblasti společenského vědomí, dialektika a vývoj kultury a umění, ale i dialektika a politika. Mezi ně patřila i výstižná vystoupení Václava Exnera o vztahu dialektiky a politické stranické praxe a Anny Štofanové »Dějinný determinismus a způsob života«.

Zmíněno bylo působení a využívání zákona jednoty a boje protikladů, kategorií podstaty a jevu, obsahu a formy, a také změny kvantity v kvalitu.

Lze říci, že některé části dialektického materialismu, zákony či kategorie byly diskutovány více než jiné?

Kromě uvedených témat o materialismu a vztahu dialektiky a historie byl větší důraz kladen na aplikaci použití dialektické kategorie kauzality, příčiny a účinku. Například v příspěvku o kauzalitě hodnotových orientací populace, tedy příčin utváření a formování životních hodnot lidí, světonázorové orientace a posléze jejich politické orientace a rozhodování.

Každá věc, každý předmět, subjekt, objekt, každý společenský jev a událost, vše, co existuje na světě, má nějakou příčinu svého vzniku a změn. Jednoduše řečeno zahrnuje v sobě otázku proč?.

V diskusi bylo zdůrazněno, že prakticky nikdy nejde jen o jednu příčinu jevu či události, ale o soubor více či mnoha důvodů, proč se tak stalo. A bylo poukázáno na souhrn příčin vývoje kolem let 1989 a 1990. Samozřejmě opět v propojení různých souvislosti, všeho se vším. Jde o nekonečný řetězec příčin a účinků. Teprve působení všech příčin v jednotě, souhrn všech faktorů vlivu nám dává správnou odpověď. Přičemž prakticky vždy některá z příčin je hlavní, klíčová.

To znamená, že kauzalita má v současnosti určité zvláštní postavení v kategoriích dialektiky?

Ano, kategorie příčin a účinků mají z celého systému dialektiky zvláštní funkci a postavení. Jsou klíčovou složkou pro rozvoj vědy a poznání a poznatelnosti světa. Jsou součástí vědění, podmínkou vědeckého rozvoje. Kauzalita má zvláštní postavení také proto, že zjištění příčiny, tedy kauzální proces, objasňuje nejen existenci jevu, současný stav předmětu, události, ale umožňuje stanovit další vývoj, může predikovat budoucí vývoj, má v sobě náboj poznání budoucna.

Nebylo to mnoho problémů najednou?

Ne, nikoli. Dokonce na mnoho dalších problémů se nedostalo. Mezi nimi na rozvinutí diskuse o teorii zprostředkování, jíž se podrobně zabýval Miloslav Ransdorf, nedošlo na širší diskuse o ontologii, nauce o bytí, a celé oblasti gnozeologie, tedy teorie poznání – související s komplexním procesem vývoje vědy.

Nedostalo se na diskuse o závažné filozofické problematice společenského determinismu, tedy podmíněnosti, a to ve vztahu ke svobodě a k současným společenským jevům, které byly v toku rozhovorů připomínány.

A už vůbec nevyšel čas odpovědět na atraktivní otázky o podstatě, podmíněnosti a rozpornosti touhy po bohatství, touhy po majetku, moci a vládnutí. Takže příště.

Dlužno říci, že ono se také v průběhu jednání často odbíhalo od základního tématu, tedy od dialektického materialismu, k současné politice. Zčásti to bylo pochopitelné, a dokonce i prospěšné. Ale ubíralo to čas na řešení podstatnějších otázek.

Dialektický materialismus je ovšem složité učení, v mnoha směrech obtížně pochopitelné a zvládnutelné. Dá se srozumitelně přiblížit pro naše, v problematice méně informované čtenáře podstata dialektického materialismu?

Dá, ale chce to trpělivost a postupné vysvětlování souvislostí a pojmů. Víme, že nejjednodušší ve výkladu podstaty světa je odvolání se na božské kapacity, na bohy různého druhu a na nadpřirozené jevy, které vše vysvětlí. Ale…

Složitost dialektického materialismu spočívá nejen v užití málo známých pojmů, ale i v samotné skladbě, a hlavně v abstraktní úrovni učení. Pochopit zákon negace negace je složitá záležitost, ale zase ne tak obtížná, jako složit maturitu z matematiky.

K jakému závěru tedy docházíte, shrnete-li výsledek seminárního jednání?

Jak napsal v e-mailovém vzkazu účastníkům semináře poslanec Miroslav Opálka: »Jde o práci na poli teorie, která je dlouhodobě nedoceněna, přehlížena, jakoby dobou přežilá.« A přitom nesmírně vážná a důležitá.

Mohu potvrdit to, co říkají odborníci soustředění v Centru strategických a teoretických studií KSČM, že máme solidně propracovanou teorii jako žádná jiná politická strana, a přesto nejsme zatím schopni probít val izolace a ostrakizace.

I z tohoto kritického úhlu pohledu bylo jednání pozitivem. Seminář připomněl potřebu nejen filozofického, ale celého společenskovědního pohledu na naši současnost, soustředil pozornost odborníků na podstatné problémy diamatu, jednání bylo přínosem pro další společenskovědní odborné aktivity, včetně studijních a vzdělávacích.

A jak tedy dál »na poli teorie«?

Věnovat filozofii více pozornosti. V tom smyslu platí slova Františka Ledviny: »Dialektický materialismus patří k nejobecnějším vědám. Je to věda o nejobecnějších kvalitativních vztazích. Je to věda užitečná stejně jako matematika, která je nejobecnější vědou o vztazích kvantitativních, a stejně jako logika, která je nejobecnější vědou o správnosti našich úsudků a soudů.« To, že ji velká část světa takto neuznává, není chybou Marxe, Engelse a Lenina. Je to chybou jejich následovníků, kteří své klasiky nenásledovali.

Jde o kompas k určování správné cesty. Spolu s Miroslavem Opálkou mohu říci, že s empatií, srdcem nalevo a sociálním cítěním se dlouho ve střetu různých přístupů argumentačně nevydrží. Proto je nezbytné rozšiřovat to, co v rámci teorie dnes můžeme. Je to nekonečná, ale potřebná práce pro budoucnost našich myšlenek.

Materialismus je racionálním stanoviskem a dialektika racionální metodou. Je to největší Marxův objev, dialektický materialismus bude aktuální, neboť svět zůstane hmotným a dialekticky se bude chovat, co dosáhne historie lidstva.

Jaroslav KOJZAR


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.9, celkem 47 hlasů.

Jaroslav KOJZAR

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


fronda
2017-03-21 23:39
"Chce to trpělivost a postupné vysvětlování souvislostí a
pojmů". Nuže, vysvětlujte. Mladá generace o tom neví vůbec nic.
1958Jirka
2017-03-21 18:24
Zajímavé...., ale k čemu?
jiri.suchanek
2017-03-21 18:04
Dialektický materialismus? Děkuji nechci, stačí mi Bible! Ta je aspoň
o lidech.
prehodny.clovek
2017-03-20 18:41
Tyhlety semináře,aš jsou o čemkoliv,straně moc užitku
neořinášejí,i když jsou velice fundované.Zkuste opravdu chodit mezi
lidi, do hospod, na hřiště, do společnosti, na různé akce a tam ve
vhodnou chvíli projevit své názory, i když z druhé strany
předpokládejme odpor. Zkuste tedy vyjít do terénu a neuzavírejte se,
dnes už vám nehrozí,že by vám dal někdo do držky.Já to zkouším
řadu let,většina lidí měla negativní reakce,ale brouka do hlavy jsem
jim vždy nasadil.Takže vyjděte z těch kancekáří, různých kutlochů
a sektatariátů a šup mezi lidi.Uvedu poslední svůj příklad.Jel jsem
ve výtahu a tam byl děda,který držel překrásnou vnučku a byl tam i
její maminka.Bylo vidět,jak tu vnučku(dceru)milují.Když jsem z výtahu
odcházel,prohlásil jsem,že jsem rasista a maminka mě měla za vola.Ale
když jsem prohlásil,že jsem nesmírně rád,že se konečně se rodí
pravé české holky(sám mám 4 vnučky),tak když jsem tuhle trojici
potkal venku, tak mě už zdálky zdravila.Tohle žádné
rozhovory,schůze,"přátelská setkání",aktivy,konference
nikdy nenahradí.
Gartouzek
2017-03-20 12:23
Jaroslav Kojzar: Přehlédl jste jednu velmi významnou otázku: Jak si
vážený sociolog Vacek udržuje mladistvou svěžest svého myšlení,
pružnost svého myšlení a schopnost neustálého seberozvoje ve svěm
věku, což mu může závidět řada mladých lidí. V tom má vážený
sociolog Vacek můj obdiv. Tento hrubý nedostatek můžete napravit novým
rozhovorem.
Gartouzek
2017-03-20 12:16
Komunisté ztratili své vůdcovství v levicových teoretických
základech. Tento seminář považuji za příslib světlé budoucnosti, i
když vzdálené. KSČM za celou dobu své existence nebyla schopná
zorganizovat podobný seminář. Že na semináři byli i členové KSČM?
To mi připomíná ševce, který musel běhat do sousedního království
vždy, když si chtěl zazpívat.
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.