FOTO - archiv

Odškodnění pozůstalých po příslušnících má být vyšší

Poslanec KSČM, předseda sněmovního podvýboru pro policii Zdeněk Ondráček uspěl ve sněmovním výboru pro bezpečnost se svými návrhy na změnu vládní novely o služebním poměru příslušníku bezpečnostních sborů. Pozůstalí dostanou víc peněz.

Výbor mu schválil pozměňující návrh, kterým se zvyšuje jednorázové odškodnění pozůstalých po příslušníkovi bezpečnostního sboru z 200 na 400 tisíc korun pro manžela a děti, ze 100 na 240 tisíc korun pro rodiče příslušníka. Úmrtné se zvyšuje ze současného trojnásobku až na dvanáctinásobek měsíčního služebního příjmu. »Za podporu tohoto návrhu jsem rád, ale doufám, že případů, kdy se budou tyto příspěvky pozůstalým vyplácet, bude minimum,« sdělil Haló novinám Ondráček.

Na návrh Stanislava Humla (ČSSD) bude ten, komu bude přiznán náborový příspěvek, muset odsloužit ve sboru nejméně šest let. Návrhy Jany Černochové (ODS) upravující stabilizační příplatek, přijaty nebyly. Poslankyně s nimi zřejmě znovu vystoupí při druhém čtení návrhu novely. Neprošel ani požadavek Jiřího Štětiny (Úsvit) na zastropování výsluh. »Ve výsluhách se tedy nic nemění,« dodal Ondráček pro náš list.

Ústavní novela o nošení zbraní má podporu

Výbor také doporučil schválit novelu ústavního zákona, podle níž by majitelé legálně držených zbraní získali právo zasáhnout v případě potřeby k zajištění bezpečnosti ČR. Hlasování předcházela bouřlivá debata, proti však nakonec hlasoval pouze lidovec Ivan Gabal. Příznivci návrhu mj. kritizovali direktivu EU, která zpřísňuje vlastnictví zbraní. Odpůrci hovořili o zneužívání práva a obcházení legislativy EU. Novela říká, že občané ČR mají právo nabývat, držet a nosit zbraně k naplňování úkolů při zajišťování bezpečnosti státu. Podmínky a omezení tohoto práva může přinést běžný zákon, »je-li to nezbytné pro ochranu práv a svobod druhých, veřejného pořádku a bezpečnosti, životů a zdraví nebo pro předcházení trestným činům«. ČR by tak výslovně uznala, že držení a nošení zbraní, pokud je v souladu se zákonem, je součástí zajišťování její bezpečnosti.

Předseda bezpečnostního výboru a zástupce předkladatelů Roman Váňa (ČSSD) odmítl, že by novela připouštěla vznik »bojůvek, milicí nebo domobran«. Podle něj je lichým argumentem i to, že by návrh nahrával lidem s extremistickými názory. Prezident Miloš Zeman mu podle jeho slov slíbil zákon podepsat hned, jak k němu dorazí. »Jsem proti změně, už máme nastavené podmínky tak, že kdo chce, může legálním způsobem v případech, kdy hrozí nebezpečí životu, zdraví nebo majetku zasáhnout, aniž by se musel obávat nějakých následků,« kontrovala exministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO). Právo by podle ní nikdy nemělo být zneužito k populistickému řešení ad hoc situace. Při hlasování ve výboru chyběla. Sněmovna by mohla předlohu schvalovat v červnu. Pro její přijetí je zapotřebí souhlas dvou třetin poslanců a senátorů. Prezident ji po přijetí parlamentem nemůže nepodepsat.

(ku)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.4, celkem 14 hlasů.

(ku)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.