FOTO - laregledujeu.org

S trestem smrti Erdogan narazí i doma

Turecký prezident-diktátor Recep Tayyip Erdogan hned po sporném úspěchu v kontroverzním nedělním referendu slíbil, že bude v zemi opět zaveden trest smrti.

Ačkoliv mnoho Erdoganových příznivců by znovuzavedení hrdelního trestu uvítalo, pro miliony Turků žijících v přístavních městech, kde vzkvétá obchod a turismus, by takové rozhodnutí bylo nepřijatelné. Píše to agentura Reuters. Většina těchto lidí proto volila v referendu proti rozšíření prezidentových pravomocí.

Pro ústavní změny a s nimi spojené rozšíření prezidentských pravomocí volilo údajně 51,4 % voličů, tedy těsná většina. V referendu přitom šlo o nejzásadnější politické změny v novodobých dějinách Turecka. Jeho šance na členství v EU by po znovuzavedení trestu smrti byla mizivá.

»Naší starostí není, co si myslí George, Hans či Helga,« řekl Erdogan v pondělí svým příznivcům. »Starejme se o to, co říká Hatice, Ayce, Fatma, Ahmet, Mehmet, Hüseyin a Hasan a také o to, co říká Bůh,« dodal populisticky.

Evropa ale nebyla jediným zdrojem nesouhlasu s Erdoganovými plány. Obyvatelé Istanbulu, Ankary a Izmiru, tedy největších tureckých měst, v referendu hlasovali proti ústavním změnám. Stejně hlasovali také obyvatelé průmyslových měst, přístavů a turistických míst v 33 provinciích. Tyto regiony totiž dlouho udržují úzké vazby s EU a lidé v nich mají stále větší strach z budoucnosti.

Více než 320 z 500 největších průmyslových firem v Turecku sídlí ve městech, jejichž obyvatelé s ústavními změnami nesouhlasili. V Istanbulu sídlí 181 těchto společností. »Roky jsme pracovali na naší integraci ve světě,« poznamenal ředitel obchodní a průmyslové komory Serafettin Asut ve městě Mersin, kde je jeden z největších tureckých přístavů. »Udělali jsme pokrok v zahraničním obchodu a stále přemýšlíme nad tím, jak se sebezdokonalovat. Když se na to podíváte z této stránky, obnovení trestu smrti by nemělo moc velké zastání,« dodal.

Více než 64 % voličů z Mersinu v referendu ústavní změny odmítlo, což bylo poměrně překvapivé. V parlamentních volbách v roce 2015 totiž většina obyvatel města volila Stranu spravedlnosti a rozvoje (AKP), kterou založil Erdogan. »Lidé v Mersinu obracejí tvář k vnějšímu světu, doma však pozorují jiný příběh,« řekl Asut.

Obyvatelé turistických oblastí - například Antalye, kterou loni navštívilo asi šest milionů cizinců - v referendu navrhované ústavní změny také odmítli.

Lidová republikánská strana (CHP), která je hlavní sekulární opozicí, a prokurdská Lidová demokratická strana (HDP) se snaží výsledky referenda zrušit. Pozorovatelé z OBSE označili referendum za protiprávní, neboť byly započteny i hlasy v neoznačených obálkách. Erdogan po referendu evropským pozorovatelům vzkázal, že jejich kritika nikam nepovede.

V Istanbulu, Izmiru a v Ankaře se proti výsledkům referenda konaly menší protesty. »Pro AKP je čím dál těžší přilákat voliče z velkých měst,« řekl Murat Gezici, který vede společnost pro výzkum veřejného mínění Gezici. Ta odhadla výsledek referenda přesně. »Snažili se přesvědčit lidi prostřednictvím konzervativních a patriotických hodnot a voliči to interpretovali tak, že politika AKP se bude v budoucnu více vzdalovat Západu,« dodal.

Pokud se Erdogan rozhodne zavést trest smrti, tak to bude muset AKP prosadit v parlamentu, k čemuž jí chybějí potřebné hlasy. Alternativou by mohlo být další referendum. V této situaci by se na Erdoganovu stranu možná postavila nacionalistická Strana národní akce (MHP), která se hrdelního trestu v minulosti zastávala.

Podle průzkumu společnosti Gezici pro ústavní změny v referendu hlasovalo 35 % voličů MHP, což by mohlo znamenat, že Erdogan má mezi nacionalisty méně příznivců, než si myslel…

Evropský soud je nezajímá

Turecký ministr spravedlnosti Bekir Bozdag včera řekl že Evropský soud pro lidská práva nemá pravomoci rozhodovat o vnitrotureckých odvoláních proti nedělnímu referendu. Informovala o tom agentura Reuters.

CHP totiž ve středu oznámila, že využije všech právních možností ke zrušení výsledků referenda. Turecká volební komise krátce předtím zamítla návrh na zrušení výsledků referenda, který podala CHP a dvě další opoziční strany. Vedení CHP podle ČTK následně uvedlo, že se proti tomuto rozhodnutí hodlá odvolat u tureckého ústavního soudu či u Evropského soudu pro lidská práva.

(rj)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5, celkem 3 hlasy.

(rj)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


hajek.jiri51
2017-04-21 15:40
Erdogan je diktátor Hitlerova typu, Populistický, prolhaný toužící po
absolutní moci, bezohledný. Ale hlavně že je v NATO, byť na Kypru ve
válečném stavu s jiným členem tohoto zločinného agresivního
amerického spolku. Ubohá realita a ubozí Ti, co ji nechtějí pochopit.
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.