Na hrdiny se nezapomíná: Ján Čmelík

Jugoslávie až do převratu koncem třicátých let byla součástí Malé dohody, tedy spojenectví tří států: Československa, Rumunska a zmíněné Jugoslávie. V době nástupu fašismu a tlaku hitlerovského Německa na Československo se orientace země změnila směrem k Ose, tedy k Německu a jeho spojencům. Počátkem roku 1941 došlo však k politickému převratu a nové vedení státu zamýšlelo připojit se k protiněmecké koalici.

Na to reagovalo Německo vstupem do země a jejím obsazením. Na území Jugoslávie bylo pak vytvořeno několik států či některé její části byly dokonce připojeny k Německu a Itálii. Státy, které vznikly, byly pod vlivem či dokonce pod přímým řízením hitlerovských nacistů. Odpor proti okupantům však pokračoval. Především jugoslávští komunisté vedení Josipem Brozem Titem si počínali velmi aktivně a Němci museli proti nim nasazovat stále další a další jednotky. Oni to také byli, kdo zemi osvobodil, i když nelze pominout ani velký význam Rudé armády při osvobozování centrálního Srbska.

Vedle Jugoslávců se boje proti fašistům a za osvobození zúčastnily také stovky Čechů a Slováků, kteří buď v Jugoslávii žili, anebo uprchli z obsazeného Československa, aby bojovali i zde za osvobození nejen Jugoslávie, ale vlastně i své československé vlasti. Statistiky uvádějí, že český či slovenský původ uvádělo na 7600 Titových partyzánů. Jedním z nich byl i Ján Čmelík, člen předválečné Komunistické strany Československa a později i Komunistické strany Jugoslávie. Jeho rodiče pocházeli ze Slovenska, ale, jak víme, v roce 1936 žil nějaký čas i na moravském pomezí. Válka ho zastihla opět v Jugoslávii. Tady se aktivně zapojil do protifašistického odboje. Úzce spolupracoval s partyzány a zřejmě jim přinášel potřebné informace o pohybech nacistů.

Devatenáctého listopadu v roce 1941 při jedné akci gestapa byl zatčen. Nacisté věděli, že o činnosti partyzánů toho ví mnoho a že zná i mnohá spojení, která by je mohla dovést až k Titovu velení a dokonce i k československému odboji. Sám byl totiž zakladatelem několika partyzánských jednotek. O tom, že byly složeny z Čechoslováků, svědčí také jejich názvy – brigáda Ondráš, Moravská brigáda, brigáda Jan Hus.  Lze předpokládat, že byl jedním z těch, kteří zabezpečovali průchod dobrovolníků z protektorátu a tisovského Slovenska dále, aby se účastnili boje proti okupantům nebo zařadili po bok jugoslávských partyzánů. Proto ho Němci vyslýchali několik měsíců. Výslechy byly kruté. Ján Čmelík však neprozradil vůbec nic. A tak 12. května 1942, když gestapáci pochopili, že od něho nemohou žádnou informaci získat ani v těžkém mučení, ho v Sremské Mitrovici popravili.

Z rozhodnutí Josipa Broze Tita byl Ján Čmelík vyznamenán jako první cizinec titulem »Národní hrdina Jugoslávie«. Také československá vláda ho ocenila. Byl nejen in memoriam okamžitě po válce vyznamenán Československým válečným křížem, ale i Řádem bílého lva a dalšími československými vyznamenáními.

V Jugoslávii byla na jeho počest pojmenovaná jedna partyzánská brigáda jeho jménem a také v Beskydech vznikla partyzánská jednotka, která nesla jeho jméno.

Myslím, že jména takových hrdinů, jako byl Janko Čmelík, by se neměla zapomínat a že je na nás, abychom jejich činy připomínali nové generaci, která válku nejen nepamatuje, ale pro níž je fašistické běsnění jen jednou z událostí minulosti, které se už nemohou opakovat. Opak je však pravdou, jak dokazují nejen hrůzy občanské války právě v Jugoslávii, ale i to, co se dnes děje na Blízkém východě.

Roman BLAŠKO


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.7, celkem 39 hlasů.

Roman BLAŠKO

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


klmach
2017-05-16 07:30
Škoda těchto lidí . Bojovali za svobodu a mír proti fašistům čest
jejich památce .
hajek.jiri51
2017-05-15 13:59
Škoda těch lidí. Válku o Jugoslávii "dokončili" jejím
rozbitím, odtržením Kosova a "potrestáním" Srbů současní
Němci s podporou neokoloniálních a bývalých koloniálních mocností
USA, Britanie, Francie a poskoků jako ČR. Jinak škoda pokračovat.
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.