Vysvědčení Jána Špičáka s podpisem ředitelky školy Josefy (Jožky) Baxové.

Znal jsem ředitelku školy Jožku Baxovou

Při mých kontaktech s přáteli jsem před časem dostal občasník Společnosti Julia Fučíka Kurýr. Jsem narozen v roce 1936 a o Fučíkovi jsme se pochopitelně učili, Fučíka si velmi vážím.

Na titulní stránce je fotografie z archivu společnosti. Kromě jiných osobností je na ní také Jožka Baxová. Na ni mám pěknou vzpomínku, protože byla mou ředitelkou střední školy - tehdy na Čapajevově náměstí (dnes náměstí Jiřího z Lobkovic) v Praze. Školu jsem navštěvoval v letech 1949-1951.

U manželů Baxových, jak je všeobecně známo, se v letech 1940-1942 až do svého zatčení ukrýval Fučík (azyl u Baxů trval od 15. září 1940 – Fučík přišel v osm hodin večer, do zatčení v dubnu 1942). Manželé Baxovi byli také dostiženi gestapem, stalo se v lednu 1943. Oni však, na rozdíl od Fučíka, válku přežili.

Vracím se často ke vzpomínkám na moji ředitelku Jožku Baxovou z let 1949-1951, které jsou pro mne stále živé. Pro mne jsou možná o něco silnější, neboť jsem synem Jana Špičáka, podplukovníka dělostřelectva in memoriam, účastníka protifašistického odboje. Svaz národní revoluce (předchůdce Svazu protifašistických bojovníků a současného ČSBS) udělil mému otci 9. května 1946 in memoriam pochvalné uznání za obětavou a statečnou práci v boji za osvobození vlasti, kdy se zapojil v rámci vojenské odbojové organizace Trávnice do činnosti vojenské skupiny Kroměříž (Sokol). Byl členem jejího vedení. Již v době války trpěl plicním onemocněním, které se zhoršovalo, a zemřel v listopadu 1945.

Svědectví Josefy Baxové o ukrývání Julia Fučíka v jejím bytě.

Oblíbené hodiny historie

Patřil jsem k těm, kteří se na hodiny historie v občanské výchově s Jožkou Baxovou těšili. Nám žákům plnila ráda naše přání - vzpomínejte na Julia Fučíka… vyprávějte o jeho pobytu v převlečení za profesora Horáka u vás… o vašem zatčení v roce 1943… A Jožka Baxová vyprávěla, vzpomínala i na svoji sestru Lídu Plachou. Součástí jejího vyprávění byly vzpomínky na Pražskou revoluci a osvobození v roce 1945. Mně tehdy bylo devět roků, takže si také leccos pamatuji.

Toto popisované období, o kterém píši, sleduji též na internetu, kde se také zveřejňují různé nesmysly a lži zlých lidí. Na Jožku Baxovou v souvislosti s Juliem Fučíkem prý »všichni absolventi školy tehdejšího Čapajáku vzpomínají dost ve zlém. Po vzoru G. Fučíkové se přiživovala na stejné mrtvole...« Taková vyjádření jsou bez komentáře! Prostě to mi vzalo dech… A hlavně to není pravda – protože i já jsem absolventem »Čapajáku« a na Jožku Baxovou mám jen ty nejlepší vzpomínky.

… a řeka šeptá jejich jména…

Ve jmenovaném vydání Kurýra jsem však nalistoval ještě něco, co mi evokovalo vzpomínky. Na jedné z dalších stránek jsem uviděl vzpomínku na dvacáté výročí úmrtí básníka Miroslava Floriana (1931-1996). Měl jsem tu čest se s ním seznámit při přípravě památníku padlým v revolučních bojích na pražském Barrandově. Byl totiž členem autorského kolektivu »M. Florian, M. Sladký, J. Danda a J. Špičák«.

Slavnostní otevření památníku se uskutečnilo v roce 1988 a, žel, místo dnes vypadá neutěšeně. Na bronzové desce památníku se jmény 168 padlých je vyryt Florianův verš »... padli za Prahu a řeka šeptá jejich jména jako přísahu...« Bronzová deska z památníku byla ukradena, plastová, která ji nahradila, byla také zničena vandaly, a pak odcizena. O poškození památníku a historii barrandovských bojů v roce 1945 psaly Haló noviny v příloze Naše pravda (20. 1. 2014).

V těchto dnech jsem se z tisku dozvěděl, že pietní mozaiku, která je součástí památníku, chtějí vyškrtnout z evidence válečných hrobů. V deníku Metro citují Ivonu Bromovou z oddělení vnějších vztahů Prahy 5, která uvádí, že bylo s ministerstvem obrany dojednáno přenesení jmen padlých z této části Prahy v Pražském povstání na památník v ulici Na Zlíchově. Tak se již mělo stát. A pietní mozaika na Barrandově osiří…

Zalistování ve jmenovaném Kurýru bylo tedy pro mne doslova osudové.

Ján ŠPIČÁK

(Autor je architektem, který vytvořil mj. interiér stanice Muzeum pražského metra na trase C; je členem ČSBS)

SKEN – archiv autora


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.3, celkem 16 hlasů.

Ján ŠPIČÁK

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.