Hof, největší venkovská zámecká barokní rezidence v Rakousku zve na výstavy u příležitosti 300. výročí narození Marie Terezie.

Stratéžka, reformátorka, matka

Třináctého května tomu bylo 300 let, co se ve Vídni narodila Marie Terezie – císařovna, česká (1743) a uherská královna. Za svého života (zemřela 29. 11. 1780) zvládla mnohé: být od 23 let panovnicí velké monarchie, reformovat ji a být matkou mnoha dětem. Dnes, kdy je populární hovořit o slaďování profese a rodinných povinností (žen i mužů), se životní příběh Marie Terezie stává atraktivním.

Marie Terezie byla nejstarší dcerou císaře Karla VI. a princezny Alžběty Kristiny Brunšvicko-Wolfenbüttelské a manželkou císaře Františka I. Štěpána (1708-1765). Jistě známe ze školních lavic, že čtyři roky před jejím narozením (1713) vydal její otec Karel VI. tzv. Pragmatickou sankci, známý zákon, jímž se ustanovila nedělitelnost habsburských zemí a případně i jednotné následnictví po přeslici. V roce 1740 se stala první a jedinou habsburskou vladařkou Rakouského arcivévodství.

Za Františka Štěpána Lotrinského se provdala z lásky, což rozhodně není jev v její době a společenském postavení nijak běžný. Z velmi šťastného manželství se narodilo 16 dětí (z nich se deset dožilo dospělosti), mezi nimi pozdější císařové Josef II. a Leopold II. Svým dětem se Marie Terezie postarala o přísnou výchovu, která je měla připravit na budoucí honosný život na různých panovnických dvorech. Její sňatková politika se vyznačovala strategickou bravurou. Ne náhodou získala přezdívku »tchýně Evropy«.

Marie Terezie musela o svou vládu bojovat. Mnoho let vládnutí ji proto provázely kruté války, ve kterých panovnice ztratila velké území, ale i něco získala. Součástmi válek, ať se konají kdekoli a kdykoli, je bolest, utrpení, neštěstí a zmar. Obyčejní lidé, kteří války nevyvolávají, se stávají kanónenfutrem, aby vládnoucí třída realizovala své zájmy. To si Marie Terezie »za rámeček« nedá, ale chovali se snad jinak ostatní panovníci 18. století? Její panování provázela také netolerantnost, z měst a vesnic nechala vyhnat protestanty a Židy.

Čím prospěla

Naopak jí budiž přičteno ke cti, že se zaměřila na modernizaci spravované říše a na založení důležitých státních institucí, které existují dodnes. Samozřejmě, že cílem těchto reforem bylo upevnění panovnické moci, efektivnější provoz všech složek státu, ale musíme se na její reformy dívat i z druhé strany, neboť mnohé prospěly poddanému lidu. Za jejího vládnutí byl položen základní kámen moderního státu v dnešním chápání: rozvinula se státní správa, školství včetně univerzitního vzdělání bylo postaveno na řízení státem, reformovala vojenství, hospodářství (daňový systém, bankovky). Během jejího panování se zavedly i takové »drobnosti« jako příjmení, číslování domů, sčítání lidu, jednotná soustava měr a vah, pojmenování ulic…

Za její vlády došlo k rozkvětu umění. Císařovnině touze po velkolepé reprezentaci vděčíme za jedinečné kulturní dědictví a velké stavitelské dílo jako například zámek Schönbrunn. Nemusíme však chodit do Rakouska, i Pražský hrad získal za její vlády svou dnešní stavební podobu. Pustila se do rozsáhlé přeměny západní části Hradu ve stylu vídeňského barokního klasicismu. Při přestavbě vedené dvorním stavitelem Nicolo Pacassim získal Nový královský palác svou dnešní jednotnou fasádu a nově vzniklo též čestné nádvoří, označované jako první. Rožmberský palác nechala Marie Terezie přestavět pro potřeby nově založeného Ústavu šlechtičen, v němž první představenou byla její dcera arcivévodkyně Marie Anna.

Čeho si tedy může pokrokový člověk, který posuzuje historické osobnosti z pohledu toho, čím přispěly k povznesení a emancipaci běžných lidí, cenit na Marii Terezii, jež byla korunována ve Svatovítské katedrále českou královnou? Odpověď naznačil například zkušený průvodce Miroslav Prokeš, kterého naši čtenáři znají spíše jako odborníka na ekologii a antifašismus. Ve své občanské profesi se však věnuje zahraničním turistům, které provází po památkách. »Je to jednoznačně založení státem řízeného školství po zrušení jezuitského řádu roku 1773 – v tom spatřuji její největší přínos,« vyjádřil se. Marie Terezie vydala v roce 1774 Všeobecný školní řád, který se stal základem povinného základního školního vzdělávání pro všechny děti.

U příležitosti 300. výročí narození panovnice se přirozeně v Rakousku koná mnoho výstav. Vídeň, kde je v tamní kapucínské kryptě pohřbena, nyní pomiňme a zaměřme se na méně známá místa. Jen na dohled od Bratislavy, v Dolním Rakousku, se nacházejí dva zámky, které byly v držení Marie Terezie a jež nechala stavebně upravit: Hof a Niederweiden. Dnes slouží jako objekty pro výstavy, ale i pro další společenské a kulturní akce.

Zámeček Niederweiden v Dolním Rakousku.

Hof a Niederweiden

Venkovské letní sídlo prince Eugena Savojského Hof (Dvůr) postavené ve 20. letech 18. století barokním stavitelem Johannem Lucasem von Hildebrandtem se proměnilo na příbytek panovnice-vdovy. Největší venkovská rezidence v Rakousku nabízí atmosféru slavných císařských dob i venkovské idyly, kterou návštěvníkům zprostředkuje působivá zámecká budova, terasovité zahrady a obrovský statek. Na zámku nyní probíhá mimořádná výstava Spojenci a nepřátelé, jejímž tématem je válka o rakouské dědictví, korunovace Marie Terezie v Uhrách a Čechách, sedmiletá válka, územní ztráty a těžkosti, korunovace Josefa II. aj. Impozantní malby zachycují osobnosti 18. století. Kromě toho tento největší venkovský barokní zámecký areál v Rakousku nabízí různá další rozptýlení, například zážitkové trasy, skvělou gastronomii apod.

V bezprostřední blízkosti zámku Hof se nachází zámeček Niederweiden (Dolní Pastviny), který nechal postavit polní maršál hrabě Ernest Rüdiger von Starhemberg. Panovnická rodina, do jejíhož majetku se zámek dostal, jej zvelebila. V někdejším loveckém zámečku se barokní reprezentace harmonicky spojuje s rustikální lehkostí, návštěvníci si mohou například také prohlédnout loveckou kuchyni. V tomto zámku, který je prakticky bez mobiliáře (válečné události si vybraly svou daň), se aktuálně rozložila výstava Modernizace a reformy. Haugwitz, Kounic-Rietberg, Sonnenfels, Liechtenstein a Laudon - to jsou jen někteří z poradců Marie Terezie, kteří jsou spojeni s jejím reformním úsilím. Právě o nich se zde návštěvníci dozvědí více.

Čeští turisté jistě ocení, že všechny popisky a nápisy u exponátů, jakož i propagační materiály, jsou na obou zámcích uvedeny také ve slovenském jazyce.

Nová socha v Praze?

V parku u Prašného mostu v Praze byl 13. května odhalen základní kámen budoucího pomníku Marie Terezie. Slavnostního poklepání kamene se ujali pražská primátorka Adriana Krnáčová a starosta městské části Praha 6 Ondřej Kolář. Akci zakončila salva z pušek »habsburské gardy« v dobových kostýmech. Pomník (s vodním prvkem) by měl mít podobu redukované figury, spíše jen jako symbol vládkyně. Samotný fundament pomníku by měla tvořit majestátní sukně suplující zároveň úlohu podstavce. Tato iniciativa však vyvolává otázky. Měla by mít Marie Terezie v Praze sochu? Zaslouží si to?

A zase se vraťme k Vídni (a okolí), která patří k Marii Terezii tak jako ona patří Vídni. Tam se na 300leté jubileum připravili velmi dobře. Tematické výstavy probíhají ve Slavnostním sále Rakouské národní knihovny, v Schönbrunnu, Dolním Belvederu, Uměleckohistorickém muzeu, Muzeu porcelánu v parku Augarten, klášteru Klosterneuburg a jinde.

Více na www.mariatheresia2017.at.

Monika HOŘENÍ

FOTO – autorka


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.1, celkem 13 hlasů.

Monika HOŘENÍ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


1958Jirka
2017-05-19 18:44
Byla dobrá!
hajek.jiri51
2017-05-19 15:03
A oblasti sexu taky podávala nadprůměrné výkony, jak se aspoň
říkalo.
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.