Hněvkovický jez s novou plavební komorou. FOTO – smp.cz

Nová plavební komora na Hněvkovickém jezu otevře vltavskou vodní cestu až na Orlík

Zítra má začít provoz na nové plavební komoře na Hněvkovickém jezu, posledním zdymadle na vltavské vodní cestě. Lodím se tak otevře zhruba stokilometrový úsek pro plavbu na Vltavě z Českých Budějovic až na Orlickou přehradu.

Pokud je loď schopna překonat hráz Slapské přehrady (pro menší lodě s šířkou do tří metrů a výtlakem do 3,5 tuny zde funguje převoz traktorem) a Orlické přehrady (tyto menší lodě ji mohou překonat výtahem), tak lze po vodě dojet z Českých Budějovic až do Prahy (180 km), po soutok s Labem (240 km) či pokračovat dál do vodních cest celé Evropy. Na Slapech i Orlíku chce Ředitelství vodních cest v budoucnu vybudovat velké výtahy také pro výletní parníky.

Pohled do historie

Pro malá plavidla a vory byla Vltava splavná od nepaměti, podle některých pramenů již od sedmého století. Nejčastěji dopravovaným zbožím byla v té době sůl, dřevo a kámen.

Král Karel IV. přikázal 3. srpna 1366 stavět v jezech propusti pro usnadnění plavby vorů (stanovil minimální šířku propustí jezů na 20 loktů, tedy necelých 12 metrů).

První splavňovací práce na střední Vltavě od Českých Budějovic k pražské Výtoni byly provedeny za vlády císaře Ferdinanda I. do roku 1550, kdy 28. října 1550 připlula první loď s nákladem soli do Prahy.

V roce 1777, za vlády Marie Terezie, byl vydán tzv. Český navigační zákon a předpisy říční policie.

Čilý plavební ruch po Vltavě probíhal s několika přestávkami až do 70. let 19. století, kdy většina zboží přešla na železnici. Zhruba po roce 1870 byl ale dál dopravován po vodě kámen a písek ze středního Povltaví do Prahy, a to prakticky až do výstavby Slapské přehrady, která ukončila průběžnou plavbu na střední Vltavě.

Vltava také stále méně vyhovovala nárokům rozvíjejícího se průmyslu a obchodu na plavbu. Za účelem plného splavnění Vltavy a Labe byla v roce 1896 ustanovena Komise pro kanalisování Vltavy a Labe v Čechách. Díky její práci bylo v krátké době vybudováno 11 zdymadel mezi Prahou a Německem, zaručujících po většinu roku plavební hloubku 2,1 metru a umožňujících plavbu lodí o nosnosti 1000 tun. Jezy byly vesměs pohyblivé, převážně slupicového typu.

Plavební dráhu přeťaly přehrady

V roce 1949 začala výstavba Slapské přehrady, jejíž staveniště přeťalo vltavskou plavební dráhu. Přehrada byla otevřena v roce 1954 a zcela dokončena v roce 1957. Tím skončila čtyřsetletá historie průběžné plavby po Vltavě z Českých Budějovic do Prahy a dále.

Voroplavbě na Vltavě definitivně zamezila výstavba Vltavské kaskády, soustavy devíti vodních děl od Lipna po nádrž ve Vraném poblíž Prahy, která se začala budovat v 30. letech 20. století. Poslední vor proplul rozestavěnou Orlickou přehradou 12. září 1960.

- Splavňovací práce mezi Českými Budějovicemi a Orlíkem byly zahájeny v říjnu 2008 rekonstrukcí zdymadla České Vrbné nedaleko Českých Budějovic, v roce 2012 byla dokončena plavební komora Hluboká nad Vltavou a nyní bude otevřena plavební komora vodního díla Hněvkovice.

(ici)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 7, celkem 3 hlasy.

(ici)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


hajek.jiri51
2017-05-20 10:53
S přenosným kajakem to šlo odjakživa.
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.