Ilustrační FOTO - Pixabay

Domov v zemi, kterou vůbec neznají

»Vítejte doma!« usměvavý člověk v dobře padnoucím obleku se obrací k desítkám spoluobčanů na letišti hlavního města Mexika.

Mluví k migrantům deportovaným z USA. Mnozí z nich netuší, že Mexiko je jejich vlastí, do USA odjeli v raném dětském věku s rodiči. Na letišti dostanou na uvítanou obložený chléb se šunkou a sýrem, mexické osobní dokumenty a tištěný přehled informací o sociálních službách ve městě. V poslední době se spotřeba obložených chlebů zvyšuje, průměrně přilétají tři letadla týdně, tedy asi 600 vyhoštěných migrantů.

Nic nového

Bývalý prezident Barack Obama zjistil, že nelegálních migrantů žije v USA 11 milionů a uvědomil si, že všechny nedeportuje, to by byl neřešitelný úkol, napsal list The Guardian. Ovšem neznamenalo to, že deportace nenechal provádět. Na jedné straně sliboval nelegálům občanství USA, na straně druhé je odsouval »domů« za prohřešky proti zákonu. Za osm let prezidentství vyhostil tři miliony lidí, jak Mexičanů, tak občanů další latinskoamerických zemí.

Když přišel kandidát Donald Trump a začal horovat za »očištění« USA od migrantů, neříkal nic nového, jen pokřikoval hodně hlasitě, takže část voličů ho brala jako autora vyhošťování. Vlastně se po Trumpově zvolení staly jen dvě věci - nelegálové mohou být odsunuti za drobné prohřešky, například za rychlejší jízdu autem, než je povolena. Také se výrazně zrychlilo tempo »odsunu«, neřeší ho soudy, jen místní policisté.

Úsilí o návrat

Vrácení emigranti se často s novou situací nedovedou vůbec vyrovnat. Žili v USA, jak napsal The Washington Post, v průměru 17 let, zvyky své »domoviny« vůbec neznají, asi ani znát nechtějí. Mexický stát jim zaplatí dopravu do kteréhokoliv místa v Mexiku a pak je nechá svému osudu. Nejčastěji se nechají dovézt do pohraniční Tijuany. Žijí nadějí, že se jim podaří dostat se zpět do USA, kde drtivá většina z nich má rodiny. Dost často se jim to zřejmě daří. Záleží, zda mají úspory a mohou si zaplatit převaděče. Musí si jen dát pozor, aby nepadli do rukou gangů, které je unesou a požadují na příbuzných v USA výkupné vyšší, než jsou úspory uneseného. V USA se mají kam schovat, většina velkých měst se chová k migrantům přátelsky a nic na tom zatím nemění ani Trumpova snaha připravit tzv. azylová města o federální dotace, soud jeho dekret pozastavil.

Život ve stoce

Pokud úspory chybí, pokoušejí se »noví Mexičané« sehnat práci. Jakoukoliv. Třeba myjí na silnici přední skla aut, která čekají na zelený signál semaforu. Ale to je práce jen pro narkomany. Jak řekl listu The Telegraph páter Oscar Hernandéz: »Sem přicházejí normální lidé, do týdne se z nich stanou narkomani.« Podle listu tu stojí dávka heroinu pro migranty jen čtyři dolary. Páter ví, o čem mluví, denně se stará o migranty v rámci církevního sociálního programu. Jeho klienti dostanou jednu polévku denně a možnost uskutečnit tříminutový telefonický rozhovor do nějakého místa v USA. Pracuje u kanálu El Bordo, místní stoky, kde se ztracené existence shromažďují, protože tu mají možnost si v tekoucí vodě přeprat prádlo, aby tolik nepáchli. Další možnost představuje pro migranty vstup do některého z drogových kartelů, kde mají drogy úplně zdarma. Gangy přijímají nováčky s radostí, mají dost velký »úbytek« lidí. Jenže ani noví členové v potyčkách gangů nepřežijí dlouho.

Znalost angličtiny

Jediná výhoda, kterou vrácení migranti mají, spočívá ve znalosti angličtiny. Prý bývá často lepší než znalost španělštiny. Proto je najímají americké firmy, aby pracovali v mexických call centrech. Z Mexika přesvědčují americké zákazníky, co mají kupovat, jaké pojištění si pořídit atd. Práce je dost, ovšem platy sotva desetinové než v USA. Je těžké zvyknout si, že člověk musí přežívat s ubohým platem, ale lepší něco nežli nic. Najdou se i takoví migranti, kteří se odváží začít podnikat. Čelí pak nelibosti domácích podnikavců, kteří konkurenci nevidí rádi. Někdy až tak, že dojde na ozbrojená přepadení. Podnikat je vlastně možné, jen pokud má migrant podporu mexických příbuzných. Ti ho »zařadí« do domácích poměrů a ochrání. Ale jen když se jim chce. Televize CNN přinesla několik svědectví vrácených migrantů, že příbuzným byli dobří, dokud jim posílali z USA peníze. Když se museli vrátit, přestal o ně být zájem...

(jo)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6, celkem 4 hlasy.

(jo)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.