Rozhovor Haló novin s V. V. Konnovem, vedoucím zastoupení Ministerstva obrany RF v ČR

Každý padlý by měl získat své jméno

V České republice působí zastoupení Ministerstva obrany Ruské federace na úseku vojenské memoriální činnosti už od roku 2009. Vy jej řídíte jeden rok. Mohl byste nám vaši práci konkrétněji přiblížit? Co považujete za váš osobní přínos tomuto zastoupení?

Vojenská memoriální činnost má dva důležité aspekty: zachování památky ruských vojáků, kteří padli na českém území, a péče o důstojný stav ruských pohřebišť a památníků. Vzájemná spolupráce s českou stranou se uskutečňuje na základě Dohod mezi vládou Ruské federace a českou vládou o vzájemné péči o vojenská pohřebiště z 15. srpna 1999. Podle tohoto dokumentu česká strana zajišťuje důstojný stav pohřebišť a hřbitovů a uvolňuje finanční prostředky na péči o ně. Naše zastoupení ruského ministerstva obrany v ČR vede seznam vojenských hřbitovů, podle něhož vytváří dokument pro každý z nich, kam se zaznamenává stav pohřebiště, jeho vnější podoba a jeho součástí je seznam pohřbených vojáků.

Valerij Vasiljevič Konnov

Analýza jmenných seznamů a doplňování nových údajů probíhají nepřetržitě. Pracujeme s ruskými archivy a databázemi Memoriál a Paměť národa i s českými archivy, kronikami a komplexní databází vojenských pohřebišť, vytvořenou Ministerstvem obrany ČR. Kromě toho pracovníci zastoupení jezdí do jednotlivých regionů, jednáme s krajskými úřady o možnostech vojensko-memoriální spolupráce a navazujeme kontakty s úředníky odpovědnými za správu a stav pohřebišť.

Důležitou součástí naší práce je organizace činností spojených s exhumací, identifikací a opětovným pohřbíváním padlých vojáků. Kromě toho různé specializované spolky a organizace každoročně nacházejí na českém území další ostatky sovětských vojáků. Děláme všechno proto, abychom podle archivních údajů stanovili identitu padlého, provádíme antropologické expertízy a následné pohřbení do individuálního hrobu se všemi vojenskými poctami. Naším hlavním úkolem je umísťování a uchovávání konkrétních jmen na vojenských památnících. V současné době jsou stále tisíce sovětských vojáků pohřbeny ve společných hrobech na českém území jako tzv. neznámí vojíni. Plánujeme proto rozmístit pamětní desky se jmény všech padlých na velkých vojenských hřbitovech ve městech Brno, Frýdek-Místek, Sokolov, Hlučín, Hodonín, Olomouc a dalších. Pracujeme na tom, aby každý padlý získal své jméno.

Jsme v neustálém kontaktu s odborem pro práci s vojenskými veterány Ministerstva obrany ČR, Českým svazem bojovníků za svobodu i s místními úřady. Vztahy jsme nyní navázali také s rusky psanými médii v ČR, jimž pravidelně poskytujeme informační materiály o naší činnosti a o historii ruských vojenských hřbitovů v ČR. Snažíme se vést studenty ruské školy v Praze k archivní práci. Kromě toho jsme vždy připravení ke spolupráci a hledáme sponzory z Ruska i ČR, kteří by finančně podpořili vybudování mohyl a památníků ruským vojákům.

Podařilo se nám upevnit vztahy s pátracími spolky, historickými kluby a organizacemi z celé ČR. Letos například prvním rokem spolupracujeme s Klubem přátel Suchdola nad Odrou, který aktivně vyhledává ostatky padlých účastníků Ostravsko-opavské operace v Moravskoslezském kraji, v Jihomoravském kraji nám Letecká historická společnost Vyškov pomáhá určit místa smrti sovětských letců a identifikovat jména jednotlivých členů posádek. Také spolek Divize sebeobrany v Děčíně uchovává v dobrém stavu památník sovětským vojákům padlým při osvobozování Československa. Předsedkyně oblastního oddělení Vlasteneckého svazu antifašistů v Liberci V. Hotmarová iniciuje vybudování památníku dvěma sovětským letcům, kteří zemřeli 21. září 1960 při havárii stíhaček MIG-15 v Krkonoších a pečuje o památníky a pohřebiště vojáků Rudé armády na území Libereckého kraje.

Jsme těmto lidem vděční, vždyť svými činy zabraňují překrucování historických skutečností a přispívají k upevňování přátelských vztahů mezi Rusy a Čechy.

Jaké důležité akce letos chystáte? Co vás stálo nejvíce úsilí?

V souvislosti se 72. výročím vítězství ve Velké vlastenecké válce a osvobození Československa jsme 29. dubna na vojenském hřbitově v Hlučíně ve spolupráci s ruským konzulátem v Ostravě uspořádali slavnostní ceremoniál pohřbení ostatků členů posádky letadla IL-2 A. I. Tezikova a P. V. Vasilijeva, kteří padli při plnění bojového úkolu v rámci Moravsko-ostravské útočné operace v dubnu 1945. Nejdůležitější událostí bylo ale XV. zasedání rusko-české smíšené Mezivládní komise pro vzájemnou péči o vojenská pohřebiště, které se letos uskutečnilo 6. dubna v ruské Samaře. Počátkem roku se na Velvyslanectví Ruské federace za účasti velvyslance A. V. Zmejevského uskutečnil slavnostní ceremoniál ocenění českých občanů, kteří se v roce 2016 aktivně podíleli na vojensko-memoriální činnosti, vyznamenáními ruského ministerstva obrany.

Jaké jsou podle vás, jako kandidáta psychologických věd, nejvíce efektivní cesty, jak u mladých lidí podnítit úctu k osvoboditelům naší země? Co je třeba udělat, aby navzdory tlaku médií chápali a nezapomínali, že k nám ruští vojáci nepřišli jen v roce 1968, ale i v roce 1945?

Důležité je uvědomit si, že historie - to je nesmírně zajímavý svět, který vytvořili a zabydleli živí lidé. Je mnohostranná a nerozlučně spjatá s přítomností. Mladá generace by měla vědět, co bylo příčinou 2. světové války, kdo stál u jejích kořenů a kdo musel s nasazením vlastního života bojovat, aby se Češi a další Evropané cítili dnes svobodní a aby vůbec mohli existovat. Znalost historie, procítěný a uctivý vztah k vlastním kořenům, sdílení informací se staršími lidmi, kteří zažili události na vlastní kůži, to vše nám umožní pochopit, že bez tragických a hrdinných událostí roku 1945 by Československo (a dnes ČR) jako nezávislá země neexistovalo.

Jak hodnotíte vztah k památníkům a hřbitovům z 2. světové války v ČR? Nakolik je ruská strana spokojena s tím, jak čeští partneři pečují o památníky?

Jsme Čechům vděční, že uchovávají památníky a vojenské hřbitovy v dobrém stavu. Nelze se nezmínit o úsilí regionálních a městských úřadů ani o činnosti velení Armády ČR, které usilovně pomáhá nezapomínat na události těch let a především na ty, kteří zde položili životy - na hrdiny ze všech koutů Sovětského svazu. Jsme upřímně vděční dobrovolníkům z místních vojensko-pátracích spolků, které pomáhají identifikovat jména padlých za svobodu Československa, i obyčejným českým občanům, kteří pečují o ruská vojenská pohřebiště a opravují je z vlastních prostředků!

Ptám se proto, že v některých zemích dochází často k projevům vandalismu a útokům na památníky 2. světové války. Co je podle vás jejich příčinou a jak je možné jim zabránit? A jak je na tom v tomto směru ČR?

Bohužel se setkáváme s takovými přístupy k historii, které se ji pokouší měnit v politickou a ideologickou zbraň. Válka proti pomníkům, která je vyvolána cynickým přístupem k minulosti, vede k rozdělení zemí a národů, vytváří nové hranice a překážky, vytváří obraz nepřítele. ČR naštěstí k takovým zemím rozhodně nepatří. Češi si váží vlastní historie a odpovědně přistupují k zachování památky padlých ruských vojáků. Jsme za to českým úřadům i občanům ČR vděční.

O kolik objektů vojensko-memoriální činnosti v ČR dohromady pečujete? A z jakých období?

Na území ČR v současné době registrujeme více než tisíc ruských vojenských hřbitovů ze třech válek a pohřebiště 17 vojáků Centrální skupiny vojsk, kteří zemřeli při explozi tankové munice 9. ledna 1991 v Krupce nedaleko Ústí nad Labem a zachránili za cenu vlastních životů obyvatelstvo celého města.

Na českém území se zachovaly především rozsáhlé vojenské hřbitovy z období napoleonských válek v místech, kde došlo k bitvám (Jihomoravský kraj, Slavkov u Brna, Austerlitz) - 30 000 pohřbených, z nichž jde z více než z poloviny o ruské vojáky; Ústecký kraj, Chlumec (Bitva u Chlumce) - 10 000 pohřbených, z nichž je více než 7500 ruských vojáků; Praha, Olšanské hřbitovy - 45 pohřbených důstojníků carské armády a celkem více než 23 000 pohřbených vojáků. Hřbitovy z té doby jsou hromadnými hroby, u nichž byly v pozdější době umístěny pamětní desky a sousoší.

Za 1. světové války na českém území pohřbívali zejména válečné zajatce, kteří zemřeli v nemocnicích, lazaretech a táborech. Pohřbívali je na vojenských a městských hřbitovech. Celkem se podle údajů Ministerstva obrany ČR na českém území nachází více než 40 míst, kde je pohřbeno přibližně 14 000 ruských vojáků. Zastoupení Ministerstva obrany Ruské federace pro organizaci vojensko-memoriální činnosti v ČR eviduje všechna tato místa, kontroluje, v jakém jsou stavu a provádí na nich opravy.

Jelikož jsou mnohá pohřebiště mezinárodní, zjistit, zda-li jsou mezi pohřbenými také ruští vojáci, případně kolik jich je, často není možné. Vedle toho ale existují na některých pohřebištích »ruská« území a v archivech lze dohledat informace o jménech lidí a číslech hrobů, v nichž jsou pohřbeni. V současnosti známe jména 2822 padlých.

Největší pohřebiště ruských vojáků z období 1. světové války jsou na hřbitově poblíž Jaroměře (1313 padlých), na hřbitově Ostašov nedaleko od Liberce (713 padlých: Rusové a Italové), v Milovicích (520 padlých), v Rotavě (asi 500 padlých), v Podhradu (420), v Černoviru u Olomouce (224), v Jindřichovicích (189) a v Terezíně (156). A také ostatky 160 ruských vojáků, které jsou uloženy v kryptě Uspenského kostela na Olšanských hřbitovech v Praze.

Za 2. světové války zahynulo při osvobozování ČR více než 60 000 vojáků Rudé armády. Největší vojenské hřbitovy z tohoto období jsou v Brně, Hlučíně, Opavě, Hustopečích, Olomouci, Hodoníně, Ostravě a na Olšanských hřbitovech v Praze. Pohřebiště jsou i na mnoha dalších místech, např. v Sokolově, kde je pohřbených 2224 sovětských vojáků. Všichni si zaslouží náš respekt a úctu.

Roman JANOUCH

FOTO - archiv


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6, celkem 28 hlasů.

Roman JANOUCH

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.