Rozhovor s Ing. Pavlem Vajčnerem, předsedou představenstva Znovín Znojmo, a. s.

Vinice na Moravě byly skutečně jarními mrazy zasaženy

Podle médií letos dubnové a květnové mrazy velmi nepříznivě zasáhly letošní vinice. Je to skutečně tak?

Ano, vinice byly na Moravě skutečně jarními mrazy zasaženy. Jarní mrazy byly letos ve dvou vlnách. První byla v noci na pátek 21. dubna a druhá vlna byla v noci na pondělí 8. května. Obě vlny nadělaly škody zejména ve vinicích na rovinách a na vinicích vysazených ve spodních polohách svahů. Znojemská oblast přežila 21. dubna bez úhony, ale druhá vlna 8. května nadělala větší škody. Jsou vinaři, kteří mají zmrzlé vinohrady téměř ze sta procent, některé vinice mrazy nezasáhly vůbec. V průměru je to na Moravě 20 až 30 procent, některé odhady jsou i vyšší. Znovín na svých 500 hektarech na Znojemsku a Hustopečsku má celkově pomrznuto jarními a někde i zimními mrazy asi deset až patnáct procent vinic.

To znamená, že bude méně jihomoravského vína?

Zdá se, že násada hroznů na letorostech, které nezmrzly, je dobrá, takže to částečně zkompenzuje pomrznutí, ale celková úroda bude nižší, bude na úrovni loňského roku, kdy byly také jarní mrazíky. Ale je předčasné hodnotit, celý vegetační rok je před námi a ještě se toho může hodně stát.

A to nešlo nějakým způsobem révu ochránit? V televizi jsem například viděl zapalování ohňů či překrývání hlav fóliemi…

V prvé řadě platila a platí ve vinorodých oblastech zásada nevysazovat vinice na úpatí svahů, v údolích a na rovinách. V letošním roce se ukázalo nejúčinnější zapalování speciálních parafínových svící, rozmístěných po vinohradě. Tento způsob je výhodný, neboť mrazy se dají do vinic většinou za bezvětří. Vyhořelé svíce lehce posbíráme, nedělají oproti zapálené slámě nepořádek a svíce zažeháme, až pokud skutečně jarní mrazy hrozí. Nevýhodou je vyšší cena.

A nejsou mrazuvzdornější odrůdy?

Do mrazivějších lokalit je potřeba vysazovat odrůdy, které později raší, jako například Ryzlink rýnský. Rezistentní odrůdy, tedy odolné na houbové choroby, jsou často odolné i vyšším zimním mrazům. Větší jarní mrazy pod -3 °C škodí všem narašeným odrůdám bez rozdílu. V tomto případě mají výhodu starší vinice, raší později než mladé vinohrady.

Ale bylo by to stejné víno? Byly by to odrůdy, které rádi pijeme?

Opakuji – jsou odrůdy odolnější na houbové choroby a zimní mrazy jako například odrůda Solaris.

Mrazy ovlivnily i další plodiny. Jak je na tom jižní Morava?

Jarní mrazy ovlivnily i násadu v ovocných sadech. Škody ještě nejsou úplně vyčísleny, ale ovocnářské firmy na Znojemsku budou mít mnohamilionové ztráty. Jarní mrazy přišly na ovocnáře také již druhým rokem. Bude tedy méně našeho tuzemského ovoce, to už je jasné.

A co konkrétně váš podnik?

Znovín Znojmo, jak jsem uvedl, má na svých vinicích – což je 500 hektarů – zmrzlých v průměru deset až patnáct procent, vloni to bylo až padesát procent. Například vinice Šobes je zmrzlá letos z deseti procent, vloni to bylo z padesáti procent. Těchto 500 hektarů vykryje Znovínu 70 procent potřeby hroznů, zbytek dokupujeme od stálých dodavatelů. Ti mají zmrzlo naštěstí v průměru také z deseti až patnácti procent. Některým pomrzlo více, některým méně.

Bude nějak ztráty kompenzovat stát?

To se uvidí, určitě by to pomohlo zejména menším vinařům, kteří mají vinice pouze v jedné lokalitě, a pokud zde vinice zmrznou, je to pro jejich firmu nebo rodinu tragédie.

Jak se vůbec stát stará o vinaře?

Stát zatím, pokud to vezmeme obecně, pomáhá vinohradníkům – tedy těm, kteří pěstují hrozny, ale i těm, kteří vyrábějí víno – nejrůznějšími dotacemi. Jestli je dotace ve výši členských států, které jsou v EU delší dobu, je diskutabilní.

Dotace jsou na obnovu vinic, tedy když například vyklučím jeden hektar a vysadím nový jeden hektar. Celková výše dotací je zde dostatečná, obrovským problémem jsou rozdrobené vlastnické vztahy pod vinicemi.

Jsou povoleny i nové výsadby, které rozšiřují celkovou plochu vinic v ČR. Ročně je takto možné v ČR rozšířit vinice asi o 170 hektarů. Dotace jsou také ale podstatně nižší. Snahou je se alespoň přiblížit dotacím na nové vinice, které nerozšiřují plochu v ČR, ale obnovují stávající starší vinohrady. Pro orientaci v ČR je v současné době přibližně 18 tisíc hektarů vinic.

A co Evropská unie?

Čím dál více legislativy, administrativních hlášení a kontrol. Dotace z EU ale fungují, zatím. A to minimálně do roku 2019, a pak se uvidí.

Jaroslav KOJZAR


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.6, celkem 9 hlasů.

Jaroslav KOJZAR

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.