V takové krásné společnosti…

Jak nás informovaly některé sdělovací prostředky, během léta má být odstraněna plachta kryjící Národní muzeum. První etapa oprav a rekonstrukcí bude tedy za námi. Vnitřní úpravy však pokračují a dokonce se již nyní hovoří o nové instalaci. Jednou z diskutovaných částí je panteon. Tam se návštěvníci mohli poklonit významným osobnostem minulosti. Mohli, ale se všemi, které zde do rekonstrukce mohli uvidět, se však napříště seznámit již nebudou moci. Prý rada muzea se rozhodla jí dát podobu prvorepublikovou. To znamená odstranit busty či sochy těch, kteří se nehodí, a nahradit je těmi, které už odstranila právě předmnichovská republika. Tedy například císaře Františka Josefa I. I se sochou (bustou?) jeho ženy Sisi se počítá s Heinrichem Clam-Martinitzem.

Že nevíte, oč se zmíněný pán zasloužil, pokud jde o českou zemi? Byl přítelem následníka trůnu Františka Ferdinanda z Este a jezdíval s ním po světě, byl poslancem zemského sněmu za stranu konzervativního velkostatku, zasedal v panské sněmovně, chvíli byl ministrem zemědělství celého mocnářství a po nástupu císaře Karla na trůn dokonce ministerským předsedou. I když se pokoušel nějak zklidnit různé rakousko-uherské národnosti, nezasloužil se o nic převratného, co by ho postavilo na roveň Jungmanna, Palackého, Riegra či třeba Havlíčka, Němcové nebo Nerudy. Uvolnit místo budou muset prý Šrámek a Fučík, kteří se nehodí do »této vysoké společnost«. Šrámek, chápu-li to správně, byl po Mnichovu velmi ostře protiněmecký, a proto opustil svou Sobotku, aby, jak řekl, nemusel vidět v Plakánku okovanou botu německého vojáka, a nevycházel pak po celou okupaci ze svého domu a zahrady ani do pražských ulic. Dodejme, že ona okupační hrůza jeho citlivé srdce stejně utrápila. Fučík aktivně bojující proti okupantům byl v září roku 1943 popraven v berlínském Plötzensee.

Připomíná mi to jedno jednání českých politiků, na němž tehdy rozhodující slovo měla německy mluvící šlechta, a mluvilo se také o muzeu. Tehdy šlo o to, která jména budou zlatým písmem vepsána do jeho zdí, a to přímo nad okny sbírkových sálů. Rozpory vznikly, když se na stole objevilo jméno Hus. Například předchůdce našeho poslance Karla Schwarzenberga se nad ním velmi rozčílil, argumentoval, že šlo přece o člověka protivícího se řádu. Diskuse byla dlouhá. Nakonec přece jen Hus své místo dostal, ale ne nad hlavním vstupem, tam vévodili jiní.

Neměl bych se divit. Prvorepublikový odpor k prohabsburské šlechtě už je dávno pryč. Havlovská kavárna se o to každým momentem přičiňuje: »Usnesli jsme se, že už snad je doba, kdy by se tam mohli vrátit«, tedy císař, císařovna (slova ředitele Národního muzea Lukeše), a vlastně i ti, na které se zapomnělo. Možná, že by se proto našlo dnes i místo pro generála Windischgrätze, ministra vnitra Bacha či třeba Lodgmanna von Auen, jenž dávno před Mnichovem chtěl kus republiky jako dárek přinést Němcům. Pak ale by se z panteonu měl odstranit i Masaryk, protože nevěřím, že prezident Osvoboditel by se cítil dobře v »takové krásné společnosti«.

Jaroslav KOJZAR


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 3.5, celkem 126 hlasů.

Jaroslav KOJZAR

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


yucon.fox
2017-06-20 22:39
Asi to mělo být napsáno takto: (Über)men(sch). Pak ten prostředek
dává smysl, že Pavle?
Gartouzek
2017-06-20 08:21
Prvorepublikový odpor k prohabsburské šlechtě už je dávno pryč? Dnes
přibývá Čechů, kteří s obdivem vzhlížejí ke šlechtě současné
i minulé. Obdivují je a nejraději by byli jako oni. Obdivné
vzhlížení ke šlechtě osobně považuji za projev sociální
nevyzrálosti.
martin.harfa
2017-06-19 22:26
Pane Hájku můžete objasnit publiku význam vaší poznámky z času
10:59 hod. Rozeberte prosím ono : (über)Men(sch), oni nejsou všichni tak
kovaní v jazyce německém jako vy a tak možná tápají. Předem děkuji
za kladné vyřízení této žádosti a jsem se soudružským pozdravem
Čest práci!
hajek.jiri51
2017-06-19 20:43
Clam-Martinic, takové typicky české příjmení! Ne jako Masaryk nebo
Čech (praotec). A ty zásluhy ... No prostě hrúza.
martin.harfa
2017-06-19 15:48
Clam-Martinic byl mimo jiné poslanec českého zemského sněmu a těmto
rod patřil k významným donátorem dvou českých klíčových staveb 19.
století Národního divadla a Muzea království českého, později
Národního muzea.
jaroslavprchal
2017-06-19 14:37
Clam-Martinicové byli český šlechtický rod a psali se česky, nikoliv
Martinitzové. Zmíněného muže uvádí i rakouská literatura jako
Clam-Martinic a píše o něm jako o příslušníku vysoké české
šlechty. A opětné omílání "vyřazení" Fučíka z panteonu?
Když už kdekdo ví, že tam není 27 let? Co dodat...
hajek.jiri51
2017-06-19 10:59
Fučík nebyl prostě (über)Men(sch), jak je mimo všech pochybností
historicky na 100% prokázáno!
martin.harfa
2017-06-19 09:31
Nebylo by od věci kdyby se autor namísto kopírováni z Wikipedie, kdo
že to vlastně byl Heinrichem Clam-Martinitzem, podíval na DVTV,
konkrétně na diskusi ředitele NM Milana Lukeše s předsedou
poslaneckého klubu KSČM Pavlem Kováčikem. V tom případě by věděl,
že busta Fučíka tam není již SEDMADVACET let neboť byla odstraněna
již v roce 1990 (!). Zajímavé je, že J.F. nikdo téměř tři desítky
let nepostrádal ...
men.pavel
2017-06-19 09:08
s.Kojzare.Mohl by jste to trochu rozepsat,jak J.Fučík aktivně bojoval v
ilegalitě proti fašistům.Jak si vězňově na Pankràci vyťukávali na
zdi morseovkou pozor na Fučíka, když byl zde zavřený.
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.