Reklama

Aktuální zprávy
Nakladatelství Futura
Reklama
Audio
20. 5. 2013
Český rozhlas
Get Adobe Flash player
Český rozhlas slaví 90. let od svého založení. Mimo jiné představil ambiciózní projekt. Podrobnosti ve zvukovém záznamu.

Autor: Petr Burda

17. 5. 2013
Rada seniorů ČR
Get Adobe Flash player
Dnes dopoledne se v Praze uskutečnil sjezd Rady seniorů ČR. Více ve zvukovém záznamu.

Autor: Petr Burda

Další nahrávky >>
Reklama
Články e-mailem
//konec

Téma

Kolik našich pacientů se bude moci těšit ze Zpívající fontány v Mariánských Lázních? FOTO – Haló noviny/Karel MUŠKA
Farmaceutické firmy jsou těmi, co z postupně upadající léčebné lázeňské péče profitují nejvíce.

Zvoní českému lázeňství hrana?

Od října bude pro lidi těžší dostat lázeňskou léčbu na pojišťovnu. Účinnosti by měla nabýt vyhláška ministerstva zdravotnictví, která redukuje indikační seznam hrazené lázeňské péče.

Vyhláška mj. odstraňuje edukační pobyty a řadu lázeňských pobytů převádí z plně hrazených na částečně hrazené. U těch budou pacientovi hrazeny ze zdravotního pojištění léčebné úkony, ale ubytování a stravu si bude platit sám.

Veškerá péče zůstane nadále plně hrazena z pojištění jen dětem. Vyhláška také zkracuje pobyt v lázních z nynějších 28 na 21 dní, u dětských pacientů zůstanou čtyři týdny. Opakovaná lázeňská péče má podle návrhu trvat dva či tři týdny. U vybraných diagnóz bude schválení pobytu podmíněno např. snížením hmotnosti, abstinencí či nekouřením.

Hlavní důvod, proč ministerstvo hrazenou lázeňskou léčbu osekalo, je čistě ekonomický. Nyní dávají zdravotní pojišťovny na tuto péči ročně kolem tří miliard korun. Je to asi setina peněz, které spotřebuje za rok české zdravotnictví. Resort chce novou vyhláškou ušetřit půl až tři čtvrtě miliardy korun.

Malým lázním hrozí zánik

Odborníci však bijí na poplach. Naprostá většina z nich se shoduje na tom, že plánovaná omezení hrazené lázeňské péče budou mít za následek nevratné negativní změny v tomto segmentu a také, že pro malé lázně mohou mít dokonce likvidační účinky.

»V čase ekonomické recese by mohl mít zásah do hrazené lázeňské péče fatální následky. Už letos poklesly tržby lázní o 20 % a novela propad zcela jistě ještě prohloubí a lázním pustí žilou. Některé menší lázně bez zahraniční klientely jsou opravdu existenčně ohroženy,« uvedl prezident Svazu léčebných lázní Eduard Bláha.

Upozornil, že už loni, kdy začala média o plánovaných změnách psát, klesly návrhy na lázně od lékařů o 13 %, letos o 20 %. Bláha varoval, že chystaná vyhláška způsobí další omezení počtu pacientů o 20-30 %. Pro některá lázeňská zařízení to může podle něj znamenat i konec, v lázeňských regionech stoupne nezaměstnanost.

* * *

Podobně argumentuje také předseda Svazu lázeňských měst Jiří Houdek. »Výdaje na zdravotnictví se rok od roku navyšují. Do lázeňské péče už od devadesátých let proudí přibližně tytéž prostředky - zhruba 3 mld. Kč. To dnes představuje asi 1,3 % celkových nákladů na zdravotnictví,« řekl.

Upozornil rovněž na to, že veřejné rozpočty mají z lázeňství každoroční příjem přes 4 mld. Kč. »Takový je přínos 36 lázeňských míst v ČR, kterým chce nyní ministr zdravotnictví snížit objem hrazené péče o 20-25 %,« dodal.

ILUSTRAČNÍ FOTO - internet
Pojišťovny neušetří

Podle místopředsedkyně Evropského lázeňského svazu Janky Zálešakové je tradiční léčebné lázeňství výlučně evropským fenoménem, který kromě přírodních podmínek předpokládá i vysoce specializované medicínské zázemí.

»ČR patřila v tomto oboru k absolutní špičce, v posledních letech však zaznamenává rychlý ústup ze slávy,« konstatovala.

Zároveň upozornila také na to, že ČR vydává o 5 % více prostředků na léky, než je evropský průměr. »Farmaceutické firmy jsou pochopitelně právě těmi, co z postupně upadající léčebné lázeňské péče profitují nejvíce,« uvedla v Senátu na setkání odborníků v oblasti lázeňství Zálešáková.

Současně dodala, že pokud se zdravotní pojišťovny domnívají, že na omezení lázeňské péče ušetří, opak je pravdou. »Lázeňské lůžko je levnější v porovnání s dlouhodobou ambulantní péčí nebo s klinickou léčbou, které jsou alternativou k lázeňským pobytům,« dodala.

Ministrovy návrhy

  • V lázních se ročně léčí za peníze veřejného zdravotního pojištění přes 120 tisíc lidí, pojišťovny jim buď hradí péči komplexní, tedy léčbu i pobyt, nebo příspěvkovou, tedy jen léčbu. Celkem přijelo v roce 2010 do 86 lázeňských zařízení v 36 lázeňských místech téměř 376 tisíc lidí.

A jak ministerstvo zdravotnictví hrazené lázeňské pobyty seškrtalo? Komplexní lázeňskou péči ponechává jen u stavů po vážných úrazech, operacích a léčení vážných onemocnění. U méně závažných diagnóz si pacienti na lázeňskou péči připlatí, nebo si ji budou muset uhradit kompletně celou. Ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09) počítá s tím, že časem se lidé budou moci na lázně či rehabilitaci připojistit.

Žlučníkáři jen za své

  • Po operaci žlučníku budou mít nárok na plně hrazenou lázeňskou péči pouze ti, kteří překonají skutečně náročnou a komplikovanou operaci, jejíž následky se hůře hojí. Maximálně rok po operaci budou moci nastoupit na jednadvacetidenní pobyt v lázních.

Konec opakovaným pobytům

  • Ministerská vyhláška ruší pro některé obtíže opakované pobyty v lázních. To dopadne především na lidi s onemocněním pohybového ústrojí. Pacienti s bolestmi kloubů, svalových úponů či šlach tak budou moci využít léčebné účinky lázní pouze jednou. Týkat se to má především té skupiny pacientů, jejichž problémy by vyřešila operace, které se ale z různých příčin vyhýbají.

Edukace pouze ambulantně

  • Pacienti, kteří se v rámci edukačních pobytů učili žít s cukrovkou či onemocněním srdce, již tuto možnost využívat nebudou moci. Vyhláška hrazení těchto pobytů ruší. »Edukace by měly primárně spadat do ambulantní péče praktických lékařů a specialistů daného oboru,« zdůvodnil změnu mluvčí ministerstva zdravotnictví Vlastimil Sršeň.

* * *

»Vláda se neštítí likvidovat vše, co bylo chloubou tohoto státu« říká poslanec a vedoucí kandidát do krajského zastupitelstva v Jihomoravském kraji Vojtěch Adam (za KSČM) v rozhovoru k našemu námětu o lázeňství, který si můžete přečíst na straně 9 buď v tištěné podobě Haló novin (k zakoupení na stáncích), nebo v elektronické podobě na internetových stránkách www.publero.com.

Připravila Jana DUBNIČKOVÁ

Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6, celkem 26 hlasů.

Jana DUBNIČKOVÁ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Poštovní adresa: Haló noviny, P.B. 836, 111 21 Praha 1, telefon: 222 897 111, e-mail: halonoviny@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.