15. července si připomeneme vypálení Českého Malína německými vetřelci na Volyni

V Čechách na Lounsku a Žatecku se ve druhé polovině 19. století objevila zajímavá zpráva: »V carském Rusku ve Volyňské oblasti na Ukrajině je nabízena zájemcům k odkoupení půda k samostatnému hospodaření.«

Několik českých rodin se rozhodlo k odvážnému kroku a vydali se do neznámého světa. Využili příležitost a daleko od svých rodných domovů pak začali hospodařit. Byli pracovití, moudří zemědělci, ovocnáři i šikovní řemeslníci. Dařilo se jim a postupně za nimi přijížděli další. Po několika letech v roce 1871 založili osadu, a protože v sousedství byl Ukrajinský Malín, nazvali si ji po svém - Český Malín.

Jako úspěšní hospodáři se stali pro široké okolí v oblasti jedinečným vzorem a mnohým i učiteli. Postavili si školu s českým vyučovacím jazykem, založili obecní knihovnu a ochotnický, divadelní spolek. Položili tak základ pro uchování vlasteneckého sebevědomí a tradičních zvyků svých předků.

Poklidný život narušila 1. světová válka. Vesnice byla těžce zničena, ale po válce ji malínští v krátkém čase, doslova ze sutin a popela, opět obnovili.

Po dalších dvaceti letech klidu a míru se ani této oblasti nevyhnuly tragické hrůzy II. světové války. Německý národ uvěřil slibům svého vůdce Adolfa Hitlera a jeho nacistickým soukmenovcům. S představami o šťastné budoucnosti na Východě zahájili Němci válečné tažení Drang nach Osten. Dávné sny o vytvoření Velkogermánské říše měly být splněny a po ovládnutí slovanských území se původní obyvatelstvo, Slované, měli stát otroky Germánů – nadlidí. O tom, jakou metodu při válečné expanzi používali, svědčí jména stovek vypálených vesnic, které při postupu za sebou zanechávali.

Jednou z nich je Český Malín. Příběh této obce a osudy místních obyvatel patří do řady nejhrůznějších zločinů německých nacistů. O tom, co se stalo toho dne 13. července 1943 v Českém Malíně, o vraždění nevinných civilních obyvatel, o nelidské brutalitě německých vojáků, vypovídá velice podrobně Zápis o vyvraždění obyvatelstva, spálení a vyloupení obce Český Malín hitlerovskými zločinci ze dne 3. dubna 1944.

Na rozkaz velitele 1. čs. samostatné brigády gen. Ludvíka Svobody byla ihned po osvobození volyňské oblasti od německých vetřelců ustavena vyšetřovací komise.

V osvobozené Praze v květnu 1945 v řadách mezi hrdými vítězi nad fašistickým Německem, při slavnostním defilé pochodovali také příslušníci 1. československého armádního sboru. Byli mezi nimi i Volyňští Češi a skupina 31 mužů z vypáleného Českého Malína. Po odsunutých sudetských Němcích jim stát přidělil obec Frankštát na Šumpersku v Olomouckém kraji.

Na slavnostní národní pouti, při příležitosti čtvrtého výročí vypálení Českého Malína na Volyni, byl Frankštát přejmenován na Nový Malín.

Od té doby si zde již tradičně stovky poutníků a vlastenců, desítky delegací a významných hostů, připomínají tragické události 13. července 1943 se jmény nevinných lidí - obětí nacistického řádění.

Ti, kteří vraždili, zůstali nepotrestáni. Je možné odpustit a zapomenout? Je možné uvěřit současným českým vládním kolaborantům a jejich »milým krajanům« ze Sudet, když nás nabádají ke smíření s Němci? Není to snad záměr k uskutečnění toho, co se nepodařilo Hitlerovi?

Poučení z dávných českých dějin a vzpomínka na nedávnou minulost 40. let nás – pamětníky - stále nabádá k opatrnosti při výběru skutečných přátel.

Josef LIŠKA, předseda, Vlastenecké sdružení antifašistů na Moravě


Na základě svědeckých výpovědí obyvatel, dokumentů, fotografií a místního ohledání zjistili podepsaní toto:

Dne 13. července 1943 asi v 7 hodin ráno připochodoval německý oddíl o síle kolem 1500 mužů od městečka Olyky k obci Malín. Němci nejdříve obklíčili Ukrajinský Malín a odtud i obec Český Malín.

V Českém Malíně zašli do každého domu a pod záminkou přezkoumání dokumentů vyhnali všechno obyvatelstvo na ulice, od nejmladšího do nejstaršího, nemocné i zdravé. Kdo nemohl jíti, musel býti odvezen. Seskupili je a po skupinách pod bodáky odvedli na pole do Ukrajinského Malína. Tam oddělili děti, ženy a starce od mužů a mladíků.

Zatím již v Ukrajinském Malíně začala střelba. Němci stříleli po utíkajících obyvatelích Ukrajinského Malína.

Po seřazení a spočítání obyvatel Českého Malína odvedli je Němci do zahrad mezi domy v Ukrajinském Malíně. Zatím už Němci začali pálit Ukrajinský Malín, také střelba se zesilovala. Němci tvrdili, že prý byli napadeni tlupou banderovců.

Ze skupiny mužů oddělili Němci 16 mladých chlapců, kteří potom podle jejich rozkazu hnali z obce pod bodáky uloupený dobytek. Dále oddělili 22 nebo 25 mužů, kteří později jako kočí odvezli pod bodáky naloupený majetek.

Potom Němci zahnali všechny muže a část žen po skupinách do kostela školy a jiných budov v Ukrajinském Malíně, které polili hořlavinou a podpálili. Ty, kdož se snažili utéci nebo vyskočit z oken, pobili ranami z automatů a jiných zbraní.

Většinu žen s dětmi a starce odvedli Němci po skupinách nazpět do Českého Malína. Cynicky objasňovali ustrašeným ženám, že je za pět minut propustí. Zatím je však nahnali do stodol, stodoly podpálili. Ty, kdož se snažili utéci, postříleli. Dále pokračovali ve svém řádění v Českém Malíně, podpalovali ostatní domy a budovy.

Z násilím sehnaného obyvatelstva Českého Malína se zachránili a zůstali naživu jedině ti, kteří 13. července 1943 náhodou nebyli v obci přítomni nebo byli na poli, ti, kteří hnali na rozkaz Němců uloupený dobytek nebo vezli naloupený majetek. Kromě toho se podařilo uniknout z hořící školy občanu Uhlířovi Václavu Vladimíroviči, z hořících stodol Zajícové Marii Josefovně a Činkové Ludmile Václavovně. Byli také upáleni 4 Češi z jiných obcí, kteří osudného dne dleli náhodou v Českém Malíně.

Očití svědci líčí jednotlivé hrůzné scény bestiálního chování Němců. Němci zabíjeli klečící před nimi ženy s dětmi, úpěnlivě prosící o slitování. Před hořící stodolou napíchli na bodáky klečící před nimi dětí, prosíci o zachování života a hodili je do ohně. Zavřeli stařenku do chlívku, chlívek podpálili a do chlívku stříleli. V nemocnicích zabíjeli na lůžkách nemocné, kteří nemohli chodit. Do sklepů, kde se schovávali lidé, házeli ruční granáty.

Němci nejenom že obec Český Malín spálili, nýbrž také vyloupili. Sehnali a dali odehnat všechen dobytek. Z prázdných domů před jich zapálením odnesli vše, co se jim ubilo.

Český Malín hořel týden. Oběti hitlerovského zločinu, pokud byly vůbec nalezeny jejich pozůstatky v podobě kostí, popela, zohavených a spálených těl, byly pečlivě sesbírány a pochovány ve společném hrobě na hřbitově v Českém Malíně.

Obec Český Malín byla založena roku 1871 a patřila k nejkulturnějším a nejbohatším českým obcím na Volyni. Z kdysi kvetoucí obce učinili němečtí zločinci za několik hodin liduprázdné sutiny a spáleniště se smutně trčícími komíny.

Český Malín měl před 13. červencem 1943 444 obyvatel české národnosti, 26 obyvatel polské a jiné národnosti. V obci žilo 14 zajatců-Rusů. Dne 13. července dleli v Malíně 4 Češi, kteří přišli z jiných obcí. Němci povraždili a upálili celkem 374 Čechy, z toho 104 muže, 161 žen, 65 dětí mužského pohlaví do 14 let, 40 holčiček do 14 let, dále 26 Poláků. Mezi upálenými jsou také 4 Češi z jiných obcí. V Ukrajinském Malíně vyvraždili celkem 132 obyvatel.

V Českém Malíně bylo před 13. červencem 1943 celkem 102 domů. Z toho bylo spáleno 68 domů, takže zbylo 34 domů. Bylo 82 stodol, spáleno 61 stodol, zůstalo 21 stodol. Bylo 102 chlévů, spáleno 54, zůstalo 6 špýcharů. Byly dva sály. Jeden Němci spálili, jeden zůstal. Bylo 90 jiných malých budov, z toho spáleno 58, zůstalo jich 32. Mnoho budov spálili Němci v Ukrajinském Malíně, také kostel a školu.

V Českém Malíně bylo před 13. červencem 1943 512 kusů krav, z toho Němci uloupili 442, zbylo 70 krav. Bylo 160 koní. Němci uloupili 130 koní, zbylo 30 koní. Bylo 920 vepřů, Němci uloupili 870 vepřů, zbylo 50 vepřů. Bylo 200 ovcí, Němci uloupili 170, zbylo 30 ovcí. Počet naloupené drůbeže a jiného ukradeného majetku nebyl zjištěn.

Viníci zločinu nebyli dosud zjištěni a vypátráni. Mezi zločinci byl, jak uvádějí svědci, kreislandwirt leutnant Vogl Friedrich, dále německý četník Málek a německý voják Martin Levandovský.

Hitlerovští zločinci dne 13. července 1943 v Českém Malíně znovu prokázali, že jejich cílem je vyhubení a fysické vyhlazení slovanských národů, také národa českého. Po Lidicích a Ležácích v naší dosud ještě okupované vlasti spáchali další hrůzný zločin v obci Český Malín na dočasně obsazené Ukrajině. Díky vítěznému postupu Rudé armády byl tento nový zločin hitlerovců odhalen.

Krev nevinně zabitých a zvířecky upálených českých lidi volá po pomstě. Rudá armáda a s ní společně také čs. vojenské jednotky v SSSR jsou už v Karpatech nebo se k nim přibližují. Není již daleko den konečného zúčtování se všemi hitlerovskými zločiny. Také zločin malínský bude pomstěn!

Smrt německým vetřelcům!

Po hlasitém přečtení všichni Zápis stvrdili, schválili a podepsali.

Svými podpisy potvrdili Zápis vyšetřovací komise

Velitel 1. čs. samostatné brigády v SSSR, generál Ludvík SVOBODA v. r. a Jan ČINKA, starosta v. r.


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.8, celkem 34 hlasů.

Josef LIŠKA

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


jirichmelarcik
2017-07-11 10:57
Výborně napsáno! Nutné je tomuto národu připomínat podíl
Volyňských Čechů na osvobození Československa v řadách Svobodova
armádního sboru. Mnoho jich padlo na Dukla, ale třeba i u Olomouce.
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.