Ilustrační FOTO - Pixabay

Zkolabuje globální kapitalismus?

V článku »Proč příští krize zničí globální kapitalismus« (Naše pravda, 15. 5. 2017), jsem se mj. zabýval šokujícím závěrem studie americké NASA, kterou v roce 2014 dokončila její specializovaná pobočka - Goddardovo středisko kosmických letů. Tato studie totiž tvrdí, že současná »průmyslová civilizace směřuje k neodvratnému rozkladu« a »v příštích desetiletích by se mohla rozložit úplně«. A to zejména »v důsledku neudržitelného vyčerpávání přírodních zdrojů a stále nerovnoměrnějšího přerozdělování bohatství«. Její autoři však zapomněli dodat, že jde o kapitalistickou civilizaci.

Aby alespoň částečně oslabili ideový a politický dopad svého závěru, prohlašují, že v podstatě každá civilizace prochází sérií různých krizí i kolapsů, a že zejména její kolapsy se v relativně pravidelných cyklech opakují. Přestože jejich studie je v řadě směrů zajímavá, mudrci z NASA nepřišli s něčím zásadně novým ani překvapujícím.

To, že se globální kapitalismus začal bortit, je patrné již z oslabování jeho ekonomické moci ve světě. Jestliže Západ, reprezentovaný sedmi nejbohatšími zeměmi (G7) ještě před dvaceti lety soustřeďoval 44 procent světové ekonomiky, dnes je to jen 31 %. Příslušný podíl zemí BRICS, mezi nimiž dominuje Čína, který tehdy činil jen asi 18 %, v minulém roce vzrostl na 31,1 %. Krize z roku 2008 pak ukázala, že globální kapitalismus to má nahnuté.

Ilustrační FOTO - Pixabay

Byla to nejhlubší hospodářská krize od Velké krize 30. let minulého století, kterou neoliberální ekonomové označují za světovou. Jak ale zdůrazňuje naše vynikající ekonomka Ilona Švihlíková, šlo o krizi Západu a vlastně nikoliv pouze hospodářskou. Podle ní došlo k souběhu více krizí - sociální, politické, ekologické i geopolitické. Hospodářská krize kapitalismu byla tedy jen jádrem tohoto souběhu.

Dále je zřejmé, jak jsem uvedl ve zmiňovaném článku, že žádná jiná civilizace nikdy neplundrovala přírodní zdroje tak nestoudně, jako svým konzumním modelem ta nynější - euroatlantická. Dnes lidstvo, tj. především tato civilizace, za půl roku spotřebovává takový objem obnovitelných zdrojů (nehledě na ty neobnovitelné), který je planeta Země schopna vyprodukovat za rok. S živelným růstem počtu obyvatel a jejich spotřeby, se bude tento nesoulad zhoršovat a rozpor mezi zdroji a potřebami prohlubovat.

Výsledkem onoho »stále nerovnoměrnějšího přerozdělování bohatství« je pak obludná, stále se prohlubující sociální propast mezi bohatými a chudými, zející uprostřed kapitalistické civilizace. Nevládní švýcarská organizace Oxfan ji charakterizovala údajem, že majetek pouhých osmi nejbohatších se rovná majetku 3,5 miliardy lidí, tj. chudší poloviny obyvatelstva celé naší planety. Hlavní příčinou této propasti je vykořisťování námezdní pracovní síly kapitalisty. Ani v tomto směru neobjevili mudrci z NASA nic nového a překvapivého.

Vývojový potenciál se už vyčerpal

Totéž lze říci o teorii civilizačních kolapsů, o kterou se zmiňovaná studie pokouší. Za pět let od symposia v roce 2006 tuto teorii, včetně studia starých civilizací (Babylon, Sumer, Egypt, Řím, američtí Mayové aj.) důkladně rozpracovala a mj. archeologickými důkazy podpořila skupinu čtyřiceti českých vědců, vedená M. Bártou a M. Kovářem. Výsledkem jejich práce byla impozantní publikace »Kolaps a regenerace: cesty civilizací a kultur. Minulost, současnost a budoucnost komplexních společností«. V roce 2011, tedy čtyři roky před publikováním studie NASA, ji vydalo české nakladatelství Academia v Praze.

Je pravda, že tuto publikaci poznamenal povinný režimní antikomunismus. Přesto její přístup k analýze civilizačních kolapsů (starý Egypt jich zažil několik), je velmi plodný, neboť se ji podařilo formulovat některé jejich obecné zákonitosti. Například, že podstata kolapsů se obvykle skrývá v okolnostech, které vedly k rozvoji určité civilizace, nebo že společnost, spějící ke kolapsu, prochází krizovými úseky, střídajícími se s obdobími relativní stability. Ovšem frekvence tohoto střídání stále vzrůstá.

Publikace popisuje také příznaky kolapsů, které spolu s jejich zákonitostmi platí i pro nynější, a jak z ní vyplývá, zejména západní společnost. Jinak řečeno platí pro soudobý kapitalismus. Tento systém se rozvíjel na bázi akumulace kapitálu a rychlého vzestupu výrobních sil jako faktorů, které se s ním nakonec dostaly do nesmiřitelného a v kapitalistickém rámci neřešitelného rozporu. Kapitalismus je klasickým případem střídáním krizí a období relativní stability i rovnováhy.

Soudobý kapitalismus však narazil nejen na své neoliberální-ekonomické, ale i další obecně systémové meze (sociální, politické, ekologické i geografické), které ho vlastně uzavřely či zapouzdřily. Tím v podstatě vyčerpal svůj vývojový potenciál.

Jako v každém uzavřeném dynamickém systému, přírodním i společenském, v něm působí zákon růstu entropie (neurčitosti projevující se selháváním stávajících vazeb a chaosem). Zejména v případě živelně se vyvíjejících sociálně-politických systémů je růst entropie společným jmenovatelem všech příčím veškerých jejich krizí, které naopak entropii těchto systémů dočasně snižují. Ostatně sám vývoj lidstva není vlastně ničím jiným, než jen neustálým bojem s růstem entropie.

Kapitalismus, jako každý přírodní i společenský systém se až do nedávna zbavoval entropie především svou expanzí. Dříve do kolonií, později do rozvojových zemí a dalších periferních oblastí. Od poloviny minulého století pak svým konzumním modelem, který je však dlouhodobě neudržitelný, do nitra systému. Ale poté, co se spojil v globální systém, už nemá teritoriálně téměř kam expandovat. Ve »vnitrosystémové« expanzi snad jen do dosud neprivatizovaných veřejných služeb. Možnosti své expanze tedy téměř vyčerpal.

S určitým zjednodušením lze říci, že již proto musí zkolabovat. Pokud z dosud neznámých důvodů ne, což je nepravděpodobné, definitivně ho zničí 4. průmyslová revoluce.

Poslední hospodářská krize pak nevedla k dočasné obnově jeho rovnováhy, ale k astronomickým, stále rostoucím a nesplatitelným dluhům. Ještě více ji tedy narušila. To znamená, že také mechanismus krizí, kterým se kapitalismus dočasně zbavoval entropie, přestává fungovat, neboť ji naopak zvyšuje. Souběh dalších krizí, který tato krize vyvolala, je navíc základním příznakem civilizačního kolapsu.

Co se stane rozbuškou?

Uvedený souběh zanechal západní kapitalismus v hanebném stavu. Evropskou unii drtí bruselská byrokracie i migrační krize doprovázená terorismem, s níž si mocenské elity Evropy, ztrácející legitimitu i kompetenci, nevědí rady. Jak svědčí narůstající hospodářské, zejména finanční i sociální a další problémy celé jižní Evropy, především Řecka, EU rozkládá také euro, které není ničím jiným, než německou markou v nové podobě.

Proto soustavně roste nedůvěra obyvatelstva v EU, neschopnou zásadních reforem. Ve Velké Británii vedla k jejímu odchodu z EU - brexitu, který v této zemi vyvolal politický zmatek a otřásl i samotnou EU. Byl to dost pravděpodobný počátek rozpadu EU, která se může sesypat jako špatně založená pyramidová hra. O nic lépe na tom není ani protější břeh Atlantiku, jehož zahraniční politika šíří chaos do celého světa.

Zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem těžce znesvářilo tamní elity moci. Ty se rvou mezi sebou přesto, že vládnou politicky, sociálně i etnicky rozpolcené společnosti, přesto, že v zemi sílí regionální separatismus (Kalifornie, Texas aj.), jako potenciál jejího rozpadu na několik částí. Vládnou tedy na nemocném obrovi, který již ztratil někdejší dynamiku i postavení ve světě. Letitou stagnací skončil i hospodářský »zázrak« v Japonsku.

Zasáhne-li v tomto stavu Západ Velká hospodářská krize (viz k tomu články Jaromíra Sedláka v Haló novinách), vyvolá cosi daleko závažnějšího, než dokonalou bouři. Entropie soudobého kapitalismu neudržitelně poroste až do hodnoty, jejíž další vzestup už sociální prostor (což platí pro každý reálný prostor) nesnese. Potom, v okolí tzv. bifurkačního bodu v něm vznikne super silná tendence zbavit se ji kvalitativním zvratem, který celý systém zjednoduší nebo změní úplně v jiný. Půjde o náhlý kolaps globálního kapitalismu, který oproti například starému Egyptu, tento systém, vzhledem k jeho neřešitelným rozporům, nepřežije.

Osobně se domnívám, že rozbuškou laviny kolapsu globálního kapitalismu se stane příští opět Velká hospodářská krize, která propukne během dvou až tří let a vyvolá souběh dalších krizí, jejichž zauzlení neschopné elity moci Západu nerozpletou. O náhlém kolapsu, i když jenom Ameriky, hovořil i nedávno zesnulý Zbigniew Brzezinski, známý antikomunista. Považoval ho však za méně pravděpodobný, než jiné rovněž nepovzbudivé scénáře dalšího vývoje.

Náhlý kolaps globálního kapitalismu však vyvolává řadu otázek týkajících se mj. jeho následků.

Jaroslav KUČERA


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.3, celkem 48 hlasů.

Jaroslav KUČERA

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


hajek.jiri51
2017-08-04 10:46
Promiňte autorovi, že nevyjmenoval všechny státy světa. Raději si
porovnejte takový kapitalizmus a la Sweden a Bangladesh. Snad nějaké
rozdíly najdete.
jaroslavprchal
2017-08-03 21:20
Autor se tváří jakoby globální kapitalismus představovaly jen země
G7 (Kanada, Francie, Německo, Itálie, Japonsko, Británie a USA), ale tak
to přece vůbec není. Čína, kterou uvádí jako jakousi protiváhu G7
už dávno součástí globálního kapitalismu rozsahem své výroby a
obchodu je, stejně jako další země BRICS (snad jenom s výjimkou Ruska,
které se ekonomicky propadá a v současnosti je už někde za Indií).
Takže to nejspíš dopadne jinak a většina zemí tohoto uskupení časem
rozšíří G7 nebo s touto skupinou bude navazovat stále užší
spolupráci, jak ostatně soudí většina ekonomů. Pokud tomu někdo
nevěří, doporučoval bych mu krátkou procházku některým americkým
obchoďákem, kde je možná osmdesát procent produktů z Číny – od
jídla až po spotřební zboží.
hajek.jiri51
2017-08-03 20:55
Asi padne, jen aby jsme s ním nepadli všichni. A to doslova ne jenom na
hubu.
kozpav
2017-08-03 17:14
OK-bez komentáře.
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.