Kapitál se do muzea nechystá

Prvý díl Marxova Kapitálu vyšel 14. srpna. Už je to 150 let. Do muzea se nechystá. Svět, jemuž vládne kapitál, bují novotvary. Jsou stále ohyzdnější. Ničivější i riskantnější. Tím děravější mají alibi. Mainstream jim rozumí jako koza petrželi. O to víc do nich vidí anatomický atlas, starý už půl druha století. Právě ten nabízí i know-how jak z toho ven. Kdo se mu pošklebuje – nebo ho amatérsky przní - lže si do kapsy. Čeká ho politická nicota.

Moc kapitálu vykuřují mazaná kadidla. Kapitál s velkým K jim srazil hřeben všem. Páteří kapitalismu není svobodná konkurence. Tou kostrou je tvrdý monopol. Menšiny, vládnoucí výrobním prostředkům. Nevzešel z askeze, co si trhá od úst. Pochází z loupeže. Za bílého dne. Z většiny těch, kdo se živili na svém, nadělala bezzemky. Ty, kterým vzala i střechu nad hlavou, pak trestala za potulku. I galejemi či oprátkou. Práce, již nabídla okradeným, není milodar. Rodí nadhodnotu. Tuneluje ji z cizích rukou a mozků.

Privatizaci zisků, znárodňující jen náklady a ztráty, ztepal už bezpočet utopií. Kapitál s velkým K je trumfnul silou vědy. Ekonomika pro lidi by nůžky mezi přepychem a nouzí zrušila už dávno. Slouží-li ale privátnímu zisku, rozevírá je stále víc. Hřímat, jak moc to odporuje i Desateru, je málo. V pasti vázne i kapitál, jenž to má svědomí. Oč víc nadhodnoty doluje z cizí práce, tím menší je kupní síla, schopná ho zhodnocovat reálně, a ne skořápkářským švindlem. Oč víc je peněz, lačnících právě jen po tom, tím víc je to žene do kasina finančních trhů. Ta ovšem žádnou přidanou hodnotu neumí. Tím větší jsou ztráty a dluhy, zbylé po orgiích morálního hazardu. Krize z nadvýroby bývaly epizodou. Bolely sice, pak ale přešly. Teď je to chronická záducha. »Řeší« se už jen na dluh. Mrzačí tak i život příštích generací.

Za vlády soukromého zisku, dolovaného ze společenské práce, už to humánní řešení nemá. O to víc hrozí »řešení« proti lidskosti. Nejen bývalým koloniím, drancovaným i »globalizací«. Euroamerické civilizaci jakbysmet. Nejsou to čerti na zdi. Migrační vlna – a expanze teroru – jsou jen špičkou ledovce. Elity zbrojí na války, jaké svět ještě nezažil. V módě jsou znovu i betonové pevnosti. Privátní. Pouze pro vyvolené. Nouzový východ vede jen dopředu. Jen směrem, jejž zbavil utopií Kapitál s velkým K. O tom je jeho jubileum. Aktuálnější než kdy dřív.

Josef SKÁLA


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.1, celkem 76 hlasů.

Josef SKÁLA

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Gartouzek
2017-08-14 16:57
P. Antal, předložil jsem k řešení jednoduchý problém:
"Kapitalismus z pohledu filozofických kategorií podstata a
jev." Na rozdíl od pana Hájka, jste neporuzuměl, co v podstatě
jsem se snažil vyjádřit. Pan Hájek porozuměl, dovedl přesně
rozlišovat mezi podstatami a jevy a dovedl to perfektně jednoduše
aplikovat na příkladu. O nic víc mi nešlo.
Gartouzek
2017-08-14 16:35
hajek.jiri51: Perfektní výklad. Někdy laický výklad je
výstižnější než vysoce odborný. S vaším výkladem plně
souhlasím. Jde o výklad, kde neživá podstata (bedna zlata) zůstává
neživou podstatou a projevy lidí, jako jsou mezilidské vztahy,
zůstávají jevy. Jevy ve Vašem srozumitelném výkladu abstraktně
nepersonifikujete. Vám porozumí i normální žák základní školy. //
Když se porozumí vašemu výkladu, může se to pak rozvinout: Jak bude
se stejná situace vyvíjet, když na jednom ostrově budou samí
agresivní jedinci, na druhém bezohlední egoisté a na třetím jen osoby
sociálně vyzrálé s prosociálním chování. Kdo má fantazii, snadno
si představí, jaké mezilidské vztahy začnou panovat na jednotlivých
ostrovech. Dle některých teorií ignorující vliv charakterových
vlastností na chování a zohledňující pouze vliv vnějšího
prostředí, měly by se chovat osoby na všech třech ostrovech stejně.
Teorie a praxe: Je zaznamenáno více případů, kdy na neobydleném
ostrově se usadili lidé ze troskotaných lodí. Ač měli obdobné
životní podmínky na ostrovech, rozvíjely se tam mezilidské vztahy
rozdílně podle převládajících charakterových vlastností
ztroskotanců.
hajek.jiri51
2017-08-14 14:54
Neměl bych se asi do toho plést, ale. Představme si ostrov a na něm
chlapa a bednu zlata. Je ta bedna kapitál a chlap kapitalista? Ne je to
jen bedna zlata a chlap. Když se tam objeví třetí a je ochoten za to
zlato něco dělat, třeba hřebíky. To je už určitý vztah. Ale to
ještě není kapitalizmus. Za určitý čas bude mít ten jeden haldu
hřebíků a ten druhý bednu zlata a konec. Musí tam být ještě spousta
ostatních, kteří ty hřebíky budou kupovat, třeba za zlato, a zaplatí
za ně víc, než dostal zaplaceno ten kdo je vyrobil. A tam je už vztahů
habaděj. A je to takový minikapitalizmus, který můžeme rozvíjet
myšlenkově dál. Omlouvám se za neodbornost svého příspěvku.
antal
2017-08-14 12:24
P. Gartouzek, myslím, že už naša diskusia by mala skončiť, už sa
ďalej nepohne. Abstratkným príkladom Vám prípad nefungujúcich 3000
sluhov nevysvetlím, Vy potrebujete konkrétny príklad. V archívoch sa mi
nechce hrabať:-). Chce to vidieť, že obchodný cestujúci nie je
izolovaný na ostrove, ale naviazaný na systém svojej materskej krajiny a
vráti sa do nej. Preto mu sluhovia neutečú. Ak podnikateľ založil
plantáž na ostrove, takisto mu to fungovalo, pretože nevyrábal pre
ostrov, ale pre Európu, teda fungoval v rámci kapitalistického systému.
Marx a ja beriem do úvahy prípad, kedy je tento človek s 3000
robotníkmi izolovaný od materskej krajiny a jej kap. systému. Keď chce
na tomto ostrove podnikať, ale nemá žiadne vzťahy k Európe. 3000
ľudí, aj keď kvalifikovaných, to je jedna dedina. Ak postavíte veľkú
textilnú, banskú, strojársku fabriku, tie potrebujú odbyt nie na
úrovni dediny, ani mesta, ale minimálne regiónu štátu, aby mohli
fungovať. Fabriky vychrlia masu tovarov, ale nebude ich komu predať.
Najviac sa predajú textilné výrobky, niečo sa predá medzi 3000
ľuďmi, niečo vymení za kožušiny, mäso, semená s domorodcami - a
zásoby zostanú. Stroje nebude komu predať, produkciu baní tiež. Nebude
z čoho platiť robotníkov a tak sa rozutekajú, alebo sa začne
hospodárstvo kolónie scvrkávať na úroveň kmeňovej sebestačnej
ekonomiky. Bez fabrík, strojov, baní. A teda aj zisku, čo sa vyrobí, to
sa spotrebuje.
Gartouzek
2017-08-14 11:35
PERSONIFIKACE - Cituji: Zosobnění, zlidštění, intrapsychický proces
umožňující oživování věci, předmětů či abstraktních idejí
neživé povahy na základě myšlenkového (fantazijního) přenosu
typických znaků personifikovaných objektů na živé bytosti (osoby,
persony). Transformace atributů určité ideje (představy) z roviny
neživotného (neosobního) do roviny životného (osobního). Z
psychologického hlediska je personifikace imaginativní proces, jehož
prostřednictvím získává víceméně neurčitá či nezřetelná
představa vyhraněný charakter, jednoznačný význam a větší
názornost v důsledku zdánlivé (uměle nabyté) životnosti. – V
náboženství a mytologii je s personifikací spojena geneze
antropomorfních bohů a démonických sil, v pozdějších dobách
vázání personifikované představy k postavě božstva jako jeho
přídomek (Athéna vítězná).
http://www.cojeco.cz/index.php?detail=1&s_lang=2&id_desc=72027
Gartouzek
2017-08-14 11:23
P. Antal, zde si asi nikdy neporozumíme. V marxistické filosofii mezi
základní filozofické kategorie patří podstata a jev. Stále mi
vychází, že kapitalismus nese charakteristické znaky jevu - projevu
lidí. Samotný jev se nedá vyvést, proto ta otázka vývozu. Postatou
jsou lidé, mohou cestovat, mohou být vyvážení či dovážení. Při
kolonizacích se kolonizátoři na územích obyvatel žijící v
prvobytně pospolné společnosti nezačali chovat prvobytně pospolně,
leda samotáři, trosečníci či lidumilové. Ani osamocení bílí lovci
kožešin se nechovali na území prvobytně pospolné společnosti
prvobytně pospolně, ale tržně, zabíjeli více zvířat než mohli sami
spotřebovat. Tržní vztahy měli ve své hlavě, byli podstatou, proto i
na území tržně pospolné společnosti se chovali tržně. Ještě jsem
nečetl, že by nějakému bohatému cestovateli utekli všichni jeho
sloužící, jen proto, že se dostali na území prvobytně pospolné
společnosti. Ledaže by si najal lupiče či se choval vůči sloužicí
nepřístojně. Můj selský rozum mi říká, že společenský systém
(kapitalismus) je v podstatě projevem lidí. Z pohledu psychologie se
lidé projevují mezilidskými vztahy a z pohledu sociologie jde o
společenské vztahy. Proto vždy se budu zabývat lidmi.
"kapitalizmu, ktorý hodnotí ľudí podľa šablóny ako smotánku,
úspešných a neúspešných, socky ja ako komunista chápem ľudí ako
rovnocenných v ich rozmanitosti." Z tohoto Vašeho výroku mi
vyplývá, že Vy ve své abstrakci jev (kapitalismus) vnímáte jako
podstatu. Pokud chcete v diskuzi pokračovat, zůstaňme u jediného:
"Kpitalismus z pohledu filozofických kategorií podstata a jev."
// Co se týká lidí, tak se snažím mít nadhled a jejich rozmanitosti
hodnotím podle nejrůznějších psychologických kategorií. Všechny
tyto kategorie se dají najít v psychologických slovnících, tudíž si
myslím, že se držím reality. Rozmanitost lidí vnímám jako
deterministický chaos, který se dá zkoumat a má své zákonitosti.
Proto nevidím lid jako beztvarou masu a vždy budu se vracet k lidem.
antal
2017-08-14 11:12
P. Gartouzek, trochu upresním predchádzajúci príspevok. Nemyslím,
žeby bol problém v tom, ak diskutujeme aj k témam, ktorým dobre
nerozumieme. Ak priamo povieme, že je to osobná úvaha. Alebo ak
napíšete, že k problému kapitálu rozvediete úvahu z pohľadu
individuálnej psychológie. Tak sa naše roviny doplnia, vytvoria
ucelenejší obraz. To je návrh, nie poučovanie. Inak, Vy ste ma začal
poučovať, že mám sa držať kapitalistických výkladových slovníkov,
pretože so svojou marxistickou tézou, že kapitál je spoločenský
vzťah, som osamotený a "smiešny", pretože všetci sa držia
kap. výkladových slovníkov. Lenže diskutujeme o Marxovom Kapitáli a
nie o pohľade kap. výkladových slovníkov. Tak som si dovolil
namietať:-). A keď sme už pri tých výkladových slovníkoch, treba ich
brať tiež v súvislostiach. Dnešné kapitalistické myslenie
stotožňuje svet s kapitalizmom. Svet vznikol s kapitalizmom, demokracia,
liberalizmus, trh, obchod, deľba práce, priemysel- všetko vzniklo s
kapitalizmom. Svet je kapitalizmus, oni jednoducho nepoznajú
alternatívu. Preto ak hovoria o veciach ako kapitáli, nepovažujú za
nutné dodať, že veci sa stávajú kapitálom len v rámci kapitalizmu,
pretože pre nich je svet kapitalizmom. /// Lenže bedna zlatých minci je
skutočne kapitálom len v rámci kapitalizmu. Ak by ste ju umiestnili do
skupiny neandertálcov (teda prvobytnej rodovej formy), slúžila by im len
na výrobu krásnych náhrdelníkov, ale nie ako kapitál. Pretože
neexistovala organizovaná, pravidelná deľba práce a výmena, obchod,
platidlo. Dnešné prvobytné kmene sú už síce post-klasickou prvobytnou
formou, ktorá už prebrala niektoré vlastnosti feudalizmu či
kapitalizmu, ale ak tam prinesiete bednu zlatých mincí a 3000 ľudí,
takisto len s problémami by mohla fungovať ako kapitál. Bedňa zlata
mimo kapitalizmu zostáva len bedňou zlata a nie kapitálom.
antal
2017-08-14 08:46
P. Gartouzek, veď to bolo myslené priateľsky. Na rozdiel od kapitalizmu,
ktorý hodnotí ľudí podľa šablóny ako smotánku, úspešných a
neúspešných, socky ja ako komunista chápem ľudí ako rovnocenných v
ich rozmanitosti. Každý podľa svojich schopností, každému podľa jeho
potrieb. Ja na jednej strane mám silné abstraktné myslenie, ale je to
vyvážené slabinami v iných oblastiach, napr. v oblasti obliekania,
hudby, ako Strelec neobľubujem vodu a more. Niekedy to bola pre mňa
tragédia, že niektoré veci neovládam, dnes sa jednoducho orientujem na
tie oblasti, ktorým rozumiem a netlačím sa tam, ktoré nesedia mojej
povahe. Tak som Vám len poradil, aby ste sa netlačil do diskusií s
abstraktnými témami, pretože Vy každú tému nakoniec prevediete na
jednotlivca alebo jednotlivú vec (bedňa zlata) a systém väzieb, v
ktorom fungujú, ignorujete. Musel som sa usmievať, ako zdĺhavo
špekulujete nad Marxovým "vývozom" kapitalistických
výrobných vzťahov. A to sa pritom skutočne nepovažujem za odborníka
na túto tému, ale aj pri mojich vedomostiach som musel polemizovať s
Vašimi tézami. A tváril ste sa ako naslovovzatý odborník, ktorý nás
poučoval, ako chápať kapitál hneď v prvom príspevku./// Ale zase
nemyslím, žeby naša polemika bola nepriateľská, skôr sa pohybujeme v
iných rovinách, ja viac v rovine abstrakcií, Vy viac v rovine
jednotlivca. Môžeme sa dopĺňať.
Gartouzek
2017-08-14 02:12
Vážený pane Antal, při Vaších vědomostech, proč nepíšete vlastní
články. Začal jste diskusi rozvíjet hodně ze široka, jako by jste to
měl dlouho dopředu ve frázích natrénované. O prvobytně pospolné
společnosti před tím nebyla řeč. Je to velice zajímavé co píšete:
"napísal som, že sa nepokladám za odborníka na otázky
kapitálu." Přitom jste se pustil do diskuse o kapitálu jako
odborník a mne poučujete: "Vy by ste sa vôbec nemali púšťať do
diskusií, kde sa vyžaduje abstraktné myslenie, nie je Vám
vlastné." Máte vskutku zvláštní abstraktní myšlení, s ním se
skutečně nemohu srovnávat. Když nemám abstraktní mýšlení, přesto
mne zahrnujete svými abstrakcemi o třech blocích, kterým nemohu dle
Vás rozumět a nemám o nich diskutovat. Vskutku Vaše abstraktní
myšlení nechápu, je mimo mou logiku. Já si raději podržím zdravý
selský rozum. :-)
antal
2017-08-13 22:24
A teraz sa pozrime na prípad, ak by si p. Peel zobral robotníkov na
ostrov, kde fungujú ešte prvobytné vzťahy. Nepoznám, ako to bolo v
Novom Holandsku, ale je možné, že ide práve o tento prípad. Ak by
išlo o feudálnu, či otrokársku spoločnosť, p. Peel by robotníkov
musel premeniť na otrokov, či nevoľníkov. Ale zrejme skôr išlo o
prvobytnú spoločnosť. A v takom prípade sú vám stroje, či robotníci
alebo otroci nepotrební. Zbytočne by ste napr. na textilných strojoch
chrlili kvantá látok, ak by nefungovala rozsiahla deľba práce, výmena,
obchod, platidlo. Ak by ste tam aj prišli ak úplne samostatná,
sebestačná jednotka, ktorá si tam privezie kapitalistický systém,
pokiaľ tento nebude napojený na domovskú krajinu, prestane fungovať.
Kapitalizmus so svojou úrovňou výrobných síl si vyžaduje širší,
národný trhový priestor, veľké továrne sú stavané na výrobu pre
masy ľudí, nie pre malý kmeň, mestečko. Čochvíľa by sa táto
jednotka prepadla na úroveň kmeňovej ekonomiky./// Otroctvo v
prvobytnej spoločnosti nemôže fungovať z jednoduchého dôvodu –
keďže takmer neexistuje spoločenská deľba práce (jedine v rodine),
produktivita práce je nízka a preto takmer neexistuje ani nadprodukt.
Otroka sa vám neoplatí držať, pretože vyrobí toľko, ako spotrebuje.
Navyše pre vás predstavuje bezpečnostné riziko. V rámci prvobytného
systému pre p. Peela boli robotníci pre neho nevyužiteľní –
vyrobili len toľko, koľko spotrebovali. Na toto Marx naráža, že vy si
darmo preveziete stroje, ľudí do iného spoločenského systému, stanú
sa zbytočnými, prestanú fungovať ako kapitál, prinášať zisk.
antal
2017-08-13 22:23
Áno, je podstatný rozdiel, či zamestnávate ako kapitalista námezdných
robotníkov, alebo ako otrokár otrokov. Keby v tom nebol rozdiel, tak tu
dodnes máme otrokárstvo a nebola by vojna Severu proti Juhu. Otrokárske
vzťahy totiž boli vhodné v prvotnej fáze deľby práce, nerozvinutých
výrobných síl, pracovných nástrojov. Otrok pristupuje inak k práci
ako námezdný robotník. Otrok je fyzicky nútený pracovať, má to však
vplyv na nižšiu produktivitu práce. Napr. odmieta stroje, ničí ich.
Robotník sa pokladá za slobodného a ak má problém s abstraktným
myslením, nedokáže odhaliť vykorisťovanie – viď dnešný vzťah
ľudí ku kap. Robotník preto prináša kapitalistovi vyšší nadprodukt
ako otrok otrokárovi. Preto Vaši dvaja podnikatelia by dosiahli rôzny
výsledok v rôznych výrobných vzťahoch
antal
2017-08-13 22:19
P. Gartouzek, napísal som, že sa nepokladám za odborníka na otázky
kapitálu. Ale Vy by ste sa vôbec nemali púšťať do diskusií, kde sa
vyžaduje abstraktné myslenie, nie je Vám vlastné. Nechápem to ako
Vaše negatívum, ako som už mnohokrát napísal, nič samo osebe nie je
kladné alebo záporné, v určitých pozíciách sa to môže prejaviť
ako Vaša výhoda, prednosť. Máte silné iné stránky, ale nie
abstraktné myslenie. Preto Vy budete vždy mať problém pochopiť
spoločnosť nie ako súhrn jednotlivcov, ale ako systém, v ktorom sú
jednotlivci spolu pripútaní väzbami. Vy jednoducho tieto väzby
neuvidíte, uvidíte jednotlivcov. Preto špekulujete nad „vývozom“
výrobných vzťahov, hoci Marx tu vôbec nemyslel vývoz, ale že tam
jednoducho neexistovali kapitalistické výrobné vzťahy a preto aj ľudia
sa správali inak ako v kapitalizme (čo len potvrdzuje to, čo som písal
aj minule, že systém determinuje správanie ľudí)./// Je mi ukradnuté,
ako kapitál definuje dnešná propaganda, a či to po nej bude opakovať 7
mld. ľudí, mňa zaujíma objektívna podstata kapitálu. A podľa mňa to
Marx a teda aj niektorí buržoázni ekonómovia vystihli. Tých 7 mld.
ľudí aj tak nedokáže zmeniť podstatu kapitálu. Tak ako Koperník sa
postavil ako jeden proti všeobecnej predstave, že sa Slnko pohybuje okolo
Zeme.
Gartouzek
2017-08-13 17:58
Vážený pane Antal, nemám důvod na zákldě Vaších argumentací
měnit své názory. Děkuji za váš pramen. Několikrát jsem ho
pročítal a přemýšlel, co tím autor míní. Myslím si, že se
samotným Marxem bychom se snadno dorozuměli. Umíte číst také
"mezi řadky"? V příkladu je pan Peel, který nevyvezl sebou
výrobní vztahy. Dejme tomu, že jste dobrý přítel pana Peeleho, který
se Vás zeptá, jak má ony výrobní vztahy vzít sebou. Co mu odpovíte?
// Ptal jsem se Vás na výkladový slovník. Když si běžný student
bude zjišťovat výklad pojmu kapitál, tak se nejspíše obrátí na
výkladové slovníky, které jsou určeny k tomu, aby si lidé
sjednocovali pojmosloví. Najděte mi výkladový slovník, ze kterěho
studenti čerpají a kde je uveden Váš výklad pojmu kapitál. Opakuji,
pro mne je důležitějši to, jak pojmu kapitál rozumí většina lidí a
na tom buduji. Nebudu budovat na tom, že já o voze a druzí si budou
myslet, že mluvím o koze. Mimo jiné, Vaše citace jen potvrzuje to, co
jsem v prvotním příspěvku mínil, že samotný kapitál není živý a
je zavádějící ho personifikovat. // Můžete mi vysvětlit, proč pan
Peel si vzal životní a výrobní prostředky na řeku River? Co chtěl na
řece dělat s tolika lidmi? (River je řeka, ukazuje mi Google.) Pokud by
se daly výrobní vztahy dovážet jako podstata, pak by stačilo k nám
dovézt socialistickě vztahy z Kuby a byly by u nás socialistické
vztahy. Máte nápad, jak k nám přivézt výrobní socialistické vztahy
z Kuby? // "Kapitál vzniká len tam, kde majiteľ výrobných a
životných prostriedkov nachádza na trhu slobodného robotníka ako
predávajúceho svoju pracovnú silu." To znamená, že když při
kolonizaci jeden plantážník zaměstnával svobodné pracovníky,
získával kapitál. Druhý plantážník mající na práci otroky a
rychleji bohatnoucí nezískával kapitál? Když oba po několika létech
zruší plantáže a svůj majetek vloží do založení výrobních firem
a začnou získávat nový kapitál naprosto stejným způsobem. Pokud
otrokář neměl kapitál, nemohl by ho zhodnocovat, co tedy dělal?
znovacek
2017-08-13 14:19
Pro migranty bych zavedl povinně čtení Komunistického manifestu, kde je
jasně popsáno jak jsme dosáhli záviděného života. Nekonečná
pracovní doba, práce žen a dětí, atd. Naše životní úroveň nebyla
získána zadarmo, ale např. obětí mnoha životů ve světových
vlákách atd. Marx proto také oceňovalo v tomto případě revolučnost
buržoazie.
antal
2017-08-13 12:15
Napr. Marx v Kapitáli 1, Bratislava 1985, s. 631 píše: "V
kolóniách Wakefield predovšetkým objavil, že vlastníctvo peňazí,
životných prostriedkov, strojov a iných výrobných prostriedkov
nevtláča ešte človeku punc kapitalistu, ak chýba doplnok, námezdný
robotník, iný človek, ktorý je donútený dobrovoľne predávať sám
seba. Objavil, že kapitál nie je vec, ale spoločenský vzťah medzi
osobami sprostredkovaný vecami (256). Pán Peel, žaluje sa nám
Wakefield, vzal si z Anglicka na Swan River v Novom Holandsku životné a
výrobné prostriedky v hodnote 50 000 dolárov. Pán Peel bol taký
opatrný, že okrem toho vzal so sebou 3000 osôb z robotníckej triedy,
mužov, ženy a deti. Keď došli na miesto určenia, ostal pán Peel bez
jediného sluhu, ktorý by mu urobil posteľ alebo priniesol vody z rieky.
Nešťastný pán Peel vopred myslel na všetko, len nie na vývoz
anglických výrobných vzťahov na Swan River. Vysvetlivka 256: Černoch
je černoch. Otrokom sa stáva až za určitých pomerov. Spriadací stroj
na bavlnu je stroj na spriadanie bavlny. Kapitálom sa stáva len za
určitých pomerov. Keď sa vytrhne z týchto pomerov, je práva tak málo
kapitálom, akomálo je zlato samo osebe peniazmi, alebo ako je cukor cenou
cukru... Kapitál je spoločenský výrobný vzťah. Je to historický
výrobný vzťah."/// Na s. 151 píše: " Inak je to s
kapitálom. Historické podmienky jeho existencie vonkoncom nevznikajú s
obehom tovarov a peňazí. Kapitál vzniká len tam, kde majiteľ
výrobných a životných prostriedkov nachádza na trhu slobodného
robotníka ako predávajúceho svoju pracovnú silu, a táto historická
podmienka sama vymedzuje jedno obdobie svetových dejín."/// Ako
vidíme, tu máme odpoveď aj na moju otázku, prečo bedňa zlata v
otrokárstve nie je kapitálom.
Gartouzek
2017-08-13 10:36
antal: Zde se nemůžeme sjednotit, protože každý máme jiný výklad
pojmu "kapitál". Proces zhodnocování kapitálu je jiná.
Kapitál a proces zhodnocování kapitálu jsou rozdílné kategorie.
http://ekonomie-otazky.studentske.cz/2008/05/kapitl.html "Forma
kapitálu => budovy, stroje, automobily = reálný kapitál => akcie,
obligace, bankovní depozita = finanční kapitál" Vaš výklad pojmu
kapitál řadím do abstrakcí. Když Vám tyto abstrakce pomáhají k
lepší orientaci v ekonomické oblasti, tak si je ponechte. Já Vám v tom
nepřekážím. Pro mne je rozhodující, jaký výklad užívá většina
naších občanů. Jen pro zajímavost, v jakém výkladovém slovníku lze
nalézt Váš výklad pojmu kapitál?
antal
2017-08-13 09:55
p. Gartouzek, necítim sa odborníkom na otázky kapitálu, sám mám tam
viacero otázok. Ale viem, že bedna zlata sama osebe, mimo určitého
špecifického výrobného vzťahu medzi kapitalistom a pracovnou silou (a
podľa mňa celou spoločnosťou) nemôže byť kapitálom. Kapitál nie je
vec sama osebe, ale vzťah, povedal by som proces. Aj Vy ste začal
hovoriť o podnikaní, číže hovoríte o procese. O výrobnej a obchodnej
firme. Tu už nehovoríte o izolovanej bedne zlata v špajzi, ale o
procese. Bedňa zlata fungovala aj v otrokárskej spoločnosti i
socialistickej, ale nebola kapitálom. Tu už sa zrejme žiada upresnenie
tohto vzťahu ako špecificky kapitalistického, čo už ja neovládam.
Gartouzek
2017-08-12 23:43
antal: Ke kterému psychologickému směru byjste se
zařadil? http://zsv-maturita.cz/soucasne-psychologicke-smery-maturitni-ot
azka-zsv/
Gartouzek
2017-08-12 23:26
antal: Já jsem prostě takový. Dosud jsem nespatřil, že by nějaký
výrobní vztah něco produkoval. Vidím, že produkují lidé a stroje
jimi řízené. Přemýšlel jste někdy, jak vypadá kapitál, dle
Vaších představ, v nekonečně malém okamžiku? "Kapitál je
spoločenský (výrobný) vzťah, ktorého funkciou je produkcia
nadhodnoty." Když chci podnikat, nejdříve musím mít vstupní
kapitál. Bedna zlata by se mi jako vstupní kapitál hodila. Pak si mohu
zařídit výrobní nebo obchodní firmu a zhodnocovat svůj kapitál. Nebo
za bednu zlata nakoupit dobré byty a kapitál se mi bude výhodně
zhodnocovat formou příjmů z pronájmů. Jak by jste vysvětlil
školákovi, jak "společenský vztah produkuje nadhodnotu", aby
tomu snadno porozuměl? // "kapitalizmus robí z charakterných,
mravných ľudí bezcharakterných." Logicky z toho lze odvodit, že
pokud Vy žijete v kapitalismu, jste bezcharakterní. // Zákon souladu VV
a VS ve spojistosti s psychologickými faktory; zákon souladu výrobných
vzťahov s pracovnými silami; Já v tom všem vidím významné
souvislosti. Motivace vidím prostě jinak. Chování a jednání osob
vnímám jako výslednici vnějších a vnitřních faktorů. Vnitřními
faktory jsou návyky, schopnosti, vědomosti, osobní zkušenosti a vůle.
Do vnitřních faktorů také patří psychické prostředí - vitalita,
touhy, psychické potřeby a emoce. Mám v oblasti motivací systém, ten
odpovídá složení mozkových center a funkcím neurotransmitérů.
Každou osobu vnímám jako individualitu - syntézu. Třídění
vnějších faktorů zde neprovádím, tam bychom se shodli. Aby se daly
osoby zkoumat, k tomu je nezbytná typologie. Psychologické
experimentální výzkumy v minulosti dokazovaly Vaše představy,
nezohledňovaly však typy osob. Od té doby se psychologie posunula hodně
kupředu. Doporučuji literaturu o emoční inteligenci. Emoční
inteligence významně ovlivňuje sociální chování a jednání v
jakémkoli zřízení. Vážený pane Antale, prostě se neshodnem. Vy
máte svou systematizaci poznatků, já mám svou systematizaci. Ta moje mi
vyhovuje.
antal
2017-08-12 18:46
p. Gartouzek, ale bedna zlata sama osebe nie je kapitálom. Kapitál je
spoločenský /výrobný)vzťah, ktorého funkciou je produkcia nadhodnoty.
Až keď tú bednu zlata zapojíte do výrobného a zhodnocovacieho
procesu, ktorého výsledkom je produkcia nadhodnoty, možno hovoriť o
kapitáli./// Myslím, že Vaším úvahám chýba systém, systematizácia
poznatkov. Náhodne niečo vyberiete a subjektívne s tým narábate.
Minule ste spomenuli zákon súladu VV a VS, ale zaplietli ste ho s
psychologickými faktormi. A o pár dní ste tento zákon premenovali na
zákon súladu výrobných vzťahov s pracovnými silami./// A
preštudujte si aj mnoho posledných článkov o tom, že kapitalizmus
robí z charakterných, mravných ľudí bezcharakterných. Ľudia nie sú
sami osebe zlí alebo dobrí, ale takými ich robia spoločenské
podmienky.
1 | 2
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.