Reklama

Aktuální zprávy
Nakladatelství Futura
Reklama
Audio
20. 5. 2013
Český rozhlas
Get Adobe Flash player
Český rozhlas slaví 90. let od svého založení. Mimo jiné představil ambiciózní projekt. Podrobnosti ve zvukovém záznamu.

Autor: Petr Burda

17. 5. 2013
Rada seniorů ČR
Get Adobe Flash player
Dnes dopoledne se v Praze uskutečnil sjezd Rady seniorů ČR. Více ve zvukovém záznamu.

Autor: Petr Burda

Další nahrávky >>
Reklama
Články e-mailem
Pokud chcete každý den od pondělí do soboty dostávat přehled aktuálních článků, vepište do políčka Vaši e-mailovou adresu a stiskněte tlačítko Odeslat.
//konec

Téma

OSUDOVÉ OKAMŽIKY

Akt proti Masarykovi?

Je čtrnáctý květen roku 1918. Jsme ve městě, kde v příštích dnech se má konat sjezd delegátů z jednotlivých částí československé armády, v Čeljabinsku. Je dopoledne. Městem projíždějí vlaky. Sem tam. I plné vojáků, kteří po podepsání mírové smlouvy v Brestu Litevském se vracejí domů.

Rakušané, Maďaři, Němci připravení na západní frontě se znovu zařadit do frontových linií. Za monarchii, za císaře pána a jeho rodinu. Po nádraží se pohybovali Čechoslováci. Většinou beze zbraní, ale v ruských uniformách s trikolorou na čepicích. Monarchie byla jejich nepřítelem, svoboda ještě nevybojovaná byla sice velmi vzdálená, ale nikdo nepochyboval, že sen se stane skutečností.

Pak nádražím pomalu projížděl vlak. Maďarští vojáci mířící na západ. Výkřiky odsuzující postoj Čechoslováků nechaly muže na nádraží klidnými. Pak ale kterýsi Maďar hodil mezi ně kámen. Zasáhl jednoho z dobrovolníků. To vyvolalo reakci. Ozbrojená stráž legionářů okamžitě zastavila vlak. Rozzuření muži z vagonu, z něhož vyletěl kámen, vytáhli všechny muže.

* * *

Toho, kterého pokládali za původce hodu, dokonce oddělili od ostatních. Bili ho, bili, až přestal dýchat. Pak teprve se uklidnili. To už sovětská vojenská stráž zasáhla. Zadržela a odvedla muže z hlídky, a když pak přišli vyjednavači žádající jejich propuštění, zajali i je. Nastalo odpoledne a noc plná napětí.

Další den se všechny strany pokusily jednat. Výsledek se nedostavil, a tak 17. května rozzuření Čechoslováci vtrhli do města, ozbrojili se z vojenských skladů a osvobodili zatčené. To paradoxně zklidnilo situaci. Sovětské orgány už netrvaly na potrestání strůjců, Čechoslováci zas odevzdali většinu zbraní odvezených ze skladů. Mohl nastat klid...

Připomeňme, že velitelem Čechoslováků v tomto úseku byl muž, jenž zůstal u československých jednotek i po odvolání ostatních ruských důstojníků - podplukovník Sergej Vojcechovskij. Příběh, který jsem vyprávěl, se zřejmě nijak nelišil od skutečnosti...

Je tedy květen roku 1918 a ve hře jsou další kroky československých legií...

Situace

Bylo po podepsání Brest Litevského míru. Nová sovětská moc splnila jeden ze svých slibů. Byl nastolen mír i za cenu pozemních a dalších ústupků. Němečtí a rakousko-uherští vojáci se začali vracet domů. Jen Čechoslováci toužící po svém vlastním státě odjet nemohli. Pokud by se vrátili, čekala je jistá smrt jako mnohého z jejich druhů, kterého zajala rakousko-uherská armáda.

Válka ještě neskončila a oni bojovat však chtěli. Za svůj stát, za svoji svobodu. K tomu jim nabídla svou přátelskou ruku Francie. Po Brest Litevském míru se dokonce stali součástí jejích ozbrojených sil. Proto také do jejího čela byl postaven francouzský generál.

Byl však skutečným, anebo jen formálním velitelem? V květnu se rozhodovalo, co dál. Ve hře byly dvě varianty - přesun do Vladivostoku, a tady nasednout na lodě a přesunout se do Francie, nebo rozdělit vojsko na dvě části, z nichž jedna, západní, měla být naloděna buď v Murmansku anebo v Archangelsku, druhá by pak pokračovala v přesunu na východ...

Různé zájmy

x Francouzský - 2. května Nejvyšší válečná rada v Abbevillu se rozhodla zajistit přepravu »v době co nejkratší«. Mělo to svou logiku. Tisíce československých vojáků bylo vítanou pomocí pro boj s Němci. Pověřený vyjednavač generál Lavargne, již 5. května oznamoval z Moskvy do Paříže, že k tomu získal souhlas komisaře Trockého. Jen zveřejňovat se tato dohoda zatím prý neměla. Pro tuto variantu se už začal také připravovat přesný plán.

x Český - Zástupci Československé národní rady se s francouzskou variantou ztotožňovali. Informovali o tom dokonce vojenské mise dalších dohodových států. Trvali však na tom, že »může nastati situace, kdy Spojenci bez ohledu na přání reprezentativních kruhů ruských budou nuceni postaviti se proti německé rozpínavosti na půdě Ruska...« a trvali na tom, aby v tomto případě »nebylo počítáno s účastí československých dobrovolníků«. (Citováno podle knihy Karla Pichlíka Bez legend).

* * *

Pochopitelně nešlo jen o zapojení se do akcí proti Německu, ale o předvídané zneužití sboru v zásahu proti sovětským orgánům. Hlavní mluvčí národní rady profesor Maxa vycházel přitom z pokynu, který dostal v březnu 1918 od odjíždějícího T. G. Masaryka. Budoucí prezident vycházel ve vztahu k sovětské moci z principu neutrality.

Měl k tomu dva důvody. Prvním bylo zachování národního zaměření legie, druhým omezení vlivu revoluce na jednání dobrovolníků, jež při zapojení se do protisovětského, či naopak do sovětského tábora dříve či později by jednání legionářů nutně ovlivnilo, a to vlastně by mohlo mít vliv i na dění v republice po jejich návratu.

x Britský - Britové jako obyčejně hráli svou hru. V květnu do Murmanska směřoval křižník Olympia se silným výsadkem. Jejich přáním bylo sice přesunout Čechoslováky na sever, ale nikoli s cílem odjezdu do Francie, ale po spojení s Angličany uskutečnit první část intervence.

x Sovětský - Sovětská strana byla ve složité situaci. Brest Litevskou smlouvou se zavázala k demobilizaci, k výměně zajatců a zákazu protiněmecké propagandy. Na sovětském území byl však sbor podřízený francouzským ozbrojeným silám při tom však složený z rakousko-uherských zajatců. Sovětská strana musela lavírovat.

Z té doby je Stalinův telegram, v němž oznamuje, že »Čechoslováci se přepravují ne jako bojová jednotka, ale jako skupina svobodných občanů majících u sebe známé množství zbraní pro svoji ochranu proti útokům ze strany kontrarevolučních živlů« (citováno podle Karla Pichlíka). Přesto mělo dojít k částečnému odzbrojení. To však bylo prováděno liknavě. Německý diplomatický tlak však sílil. Sověti museli reagovat. Napomohl Čeljabinský incident a následně pak sjezd vojenských delegátů a události po něm.

Sjezd

Sjezd delegátů jednotlivých vojenských částí, který se uskutečnil právě v Čeljabinsku, měl rozhodnout o dalším směřování vojsk. Propaganda vedená důstojníky hrajícími svou hru směřovala proti přesunu do Archangelska či jinam na sever. Část legionářů v tom ovšem viděla i snahu rozdrobit sbor a dokonce tak jeho členy předat německo-rakouské straně.

Levicová skupina se sice pokusila legionáře převést na stranu Rudé armády - zvláště v Penze - neuspěla však. Uspěli však pravicově orientovaní důstojníci. Sjezd cestu na sever odmítl a schválil tu na Vladivostok. Napomohl tomu i zachycený nevhodně koncipovaný Trockého telegram o odzbrojení Čechoslováků (viz Gajdovy Moje paměti), který Lenin však následně odsoudil.

Tak se sbor vymknul politické kontrole Československé národní rady. Na dotvrzení toho tři nejvíce antisovětští velitelé pluků byli zvoleni do jedenáctičlenného Zatímního komitétu (Prozatímní výkonný výbor), jenž politicky měl nadále vést legie - šlo o plukovníka Čečka, podplukovníka Vojcechovského a kapitána Gajdu.

Protisovětské vystoupení - začátek intervence

Po incidentu v Čeljabinsku další bojová akce už nebyla náhodná.... ale o tom si přečtěte v pokračování článku na straně 11, kde se navíc dozvíte, v zájmu koho se tak uskutečnilo. To vše buď v tištěné podobě Haló novin (k zakoupení na stáncích), nebo v elektronické podobě na internetových stránkách www.publero.com.

Jaroslav KOJZAR

Příště - 9. 7. - Otazníky kolem Sarajeva

Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6, celkem 26 hlasů.

Jaroslav KOJZAR

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Poštovní adresa: Haló noviny, P.B. 836, 111 21 Praha 1, telefon: 222 897 111, e-mail: halonoviny@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.