Současný atak na rychlou, dosud přesně nedefinovanou restituci církevních statků a dvacetiletý tlak na vrácení majetku šlechty připomíná nechvalně známé habsburské pobělohorské tažení.
Výsledkem bylo nejen tzv. Nové zřízení zemské, ale i dlouhá etapa českých dějin zvaná »temno«. Zkonfiskovaný majetek české šlechtě a nekatolíkům plnými hrstmi rozdával diktátor a náboženský fanatik Ferdinand II. Občas se sice zmýlil, například u Valdštejna, ale »když se řeže dříví, na nějakou třísku se nehledí«.
Každoročně se vehementně a hlasitě hlásí představitelé českého státu k tradici 28. října 1918 a 7. března oslavují narozeniny T. G. Masaryka. Dlužno připomenout, že v obou případech jde o nemalou míru licoměrnosti.
* * *
V případě rozpadu Československé republiky stáli někteří z nich u jejího konce. Bez referenda a bez mandátu republiku rozdělili. Nejdříve pomlčkou a nakonec fakticky. Dodnes sbíráme plody dělení – politické, ekonomické i sociální. Marně se snaží dokazovat, že nebylo jiné řešení.
Okázalá masarykovská tradice je rovněž šlágrem posledních dvaceti let. Není snad jediného města, kde by neměli Masarykovo náměstí, sochu či alespoň ulici. To je však jen vnější stránka. Jak to v podobných případech bývá, každý si bere z jeho obsáhlého sociologického, filozofického a politického působení co uzná momentálně za vhodné. Ostatně i Masaryk byl pragmatik.
T. G. Masarykovi můžeme leccos vytýkat, například financování ruské emigrace, vymáhání nákladných milionových darů, vytváření nadstranické struktury na Hradě, nikdy neprotestoval proti střelbě do lidí… Klady jeho činností však převažují.
Vzpomínám si na rozpačité reakce vietnamských hostů v Poslanecké sněmovně, když jsem jim vysvětloval nápis na zdi, lapidární československý zákon, že T. G. M. se zasloužil o stát. Pochopili vše tak, že jde o českého Ho Či Mina.
* * *
Stopy působení a komentáře T. G. M. před první světovou válkou, ve válce a v prvních letech republiky najdeme prakticky všude. Musíme však znát jeho práce zevrubně. Dnes se nemůže nikdo vymlouvat, že patří mezi zakázané knihy. Ostatně nikdy tomu tak ani nebylo. Fond v knihovně byl přístupný jak učitelům na vysoké škole, tak studentům.
Počátkem první republiky (Světová revoluce, 1925) věnoval velkou pozornost také vztahu k německé menšině a poměru státu a církví. V obou případech správně tušil, že půjde o úhelné kameny existence republiky.
Vztah k občanům německé národnosti v ČSR se nakonec vyřešit nepodařilo. Těžko dnes soudit, jak by T. G. M. řešil mnichovskou krizi v roce 1938. Ani značné ústupky Hitlerovi a militantním sudetským Němcům ze strany E. Beneše tehdy nepomohly. Za Masarykova života se stejně tak nepodařilo vyřešit socializaci komunikačních prostředků, vodních zdrojů, uhlí, kontrolu bank atd., což také předpokládal.
* * *
Přání T. G. M. o nezbytné odluce státu od církví nevyřešila ani první, ani druhá republika, ani celé poválečné půlstoletí. Úloze náboženství a církví v sekularizovaném Československu věnoval mnoho úsilí, jak v teorii, tak praxi. Zásadně stavěl demokracii proti theokracii.
Získal velkou podporu značné části občanů mladého státu. V prvé řadě šlo..... Zaujal-li vás tento článek, můžete si jeho pokračování přečíst na čtvrté straně přílohy Naše pravda (šesté novinové) buď v tištěné podobě Haló novin (k zakoupení na stáncích), nebo v elektronické podobě na internetových stránkách www.publero.com.
Jaroslav ŠTRAIT
Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)
Hodnocení: 4.8, celkem 36 hlasů.
Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Poštovní adresa: Haló noviny, P.B. 836, 111 21 Praha 1, telefon: 222 897 111, e-mail: halonoviny@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.
Diskuse k článku
Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.
nenávist, jedna na třídní, druhá na rasové.
není třídní nepřítel, nýbrž horlivý komunista. Ano, uliční
výbor to tak rozhodl!!