FOTO - pixabay

Čerstvá krev většinou bez kvalifikace

Termín »gastarbeiter«, který se běžně používá v evropských jazycích, se zrodil po druhé světové válce v Německu, uvedl časopis Chicago Booth Rewiev.

Paradoxně zpočátku označoval Němce, ovšem z NDR. Západoněmecká ekonomika se díky zámořským investicím po válce rozvíjela, ale chyběla jí pracovní síla. V padesátých letech proto zvala pracovníky z NDR. »Východní« Němci každý den překračovali hlavně v Berlíně hranici a pracovali na Západě. Večer se vraceli zpět. NDR to přinášelo těžké ekonomické ztráty. Například svým občanům dotovala základní potraviny, či vyplácela sociální dávky jako přídavky na děti, i když tito lidé v NDR nepracovali. Nakonec se NDR odhodlala v roce 1961 postavit berlínskou zeď.

To už se rozjel i nábor skutečně zahraničních pracovníků, říkalo se jim »čerstvá krev«. Demografové zjistili, že v Německu se po válce nijak nezvýšila porodnost a proto pracovníci z ciziny budou potřeba dlouhodobě. Vláda proto uzavřela smlouvy s Itálií, Španělskem, Řeckem a Portugalskem o příjezdu jejich občanů na práci do Německa.

Zpočátku přísné podmínky

Jednalo se o dvouletý pobyt kvalifikovaných pracovních sil, které se po uplynutí lhůty vracely domů a byly nahrazeny dalšími pracovníky z uvedených zemí. »Gastarbeitři« si s sebou nemohli vzít rodiny. Zpočátku to tak i fungovalo. Začalo se mluvit také o pracovní síle z Turecka. Němci o ní nechtěli ani slyšet, tvrdili, že kulturní rozdíly jsou tak veliké, že se Turci »nesžijí«. Zasáhly však USA. Měly potíže s chudobou jednoho z členských států NATO a téměř nařídily západním Němcům, aby Turky přijímali. Po uplynutí dvou let, po nichž měli odejít, Turci odmítli Německo opustit, doma nebyla práce. Za pracovníky se postavili i němečtí průmyslníci, považovali za zbytečné a hlavně drahé každé dva roky zaučovat nové zaměstnance. Politici kapitulovali. Od roku 1974 si mohli turečtí pracující přivážet rodiny. Dnes žijí v Německu na tři miliony Turků, větší část z nich dostala německé občanství, protože se v zemi narodila. Ale o nějakém »sžití«, či jak se v USA říká »tavicím kotli«, který z lidí ze všech koutů světa dělá nový národ, nemůže být řeč. Turci ve své většině žijí v ghettech, kromě německého si drží i turecké občanství a integraci do »německého národa« se brání. Nicméně ekonomicky příliv Turků fungoval. Většina získala kvalifikaci, často i vysokou pracovní odbornost.

Milion nekvalifikovaných

Před dvěma lety do Německa přišel více než milion uprchlíků, kancléřka Angela Merkelová je dokonce pozvala. Ekonomové po zkušenostech s Turky příliv pracovní síly vítali, opět mluvili o »čerstvé krvi«. Jenže tentokrát se očekávání nevyplnilo. Mezi uprchlíky ze Sýrie byli kvalifikovaní lidé, ne tak z afrických zemí, Jemenu či Afghánistánu. Ekonomové utěšovali veřejnost, že uprchlíci zvýší německou spotřebu a země tím pádem bude dosahovat lepších ekonomických výsledků. Stačí prý, když vláda uprchlíky rovnoměrně rozdělí po celé zemi, aby každý spolkový stát dosáhl na větší výběr daní. Nestalo se, peníze z dávek uprchlíkům totiž mizejí. Každý běženec stojí Německo na dávkách ročně 12 až 20 000 eur.

Převody do ciziny

Podle zprávy Bundesbank bylo loni převedeno do zahraničí 4,2 miliardy eur, z toho převody do Sýrie činily 67 milionů eur. Oficiální údaje vyluzují na tvářích arabských ekonomů úsměv. V muslimském světě totiž existuje »haválá«, neoficiální převod peněz založený na důvěře. Prostě zájemce složí sumu, kterou by chtěl poslat domů u soukromého obchodníka a ten za malý poplatek službu prostřednictvím telefonátu s obchodníkem v cílovém místě uskuteční. Bez potvrzení, bez účasti jakékoli banky. A tedy bez vědomí německých úřadů. Podle odhadů takto ze země unikne každý měsíc na 300 milionů eur. A to už znamená, že spolkové země se nedopočítají očekávaných příjmů.

Trik zatím nevyšel

Také náklady na rekvalifikaci migrantů rostou. Původně, podle Chicago Booth Rewiev, Němci počítali s rozmístěním migrantů po všech státech EU, ty nekvalifikované chtěli v »rámci povinných přídělů« umístit mimo Německo. To se stále nepovedlo, ale demografové se spíše kloní k tomu, aby migranti v Německu i přes vysoké náklady zůstali. Na jednu Němku totiž připadá v průměru 1,3 dítěte a číslo stále klesá. Migranti však budou odsouzeni k živoření. Podle prognóz se během pěti let dostane práce jen čtvrtině z nich, do deseti let polovině. Nicméně ve statistikách tito nezaměstnaní nejsou, byli přiděleni do jazykových kursů, kam docházejí, jinak by nedostávali od státu uprchlické dávky. Účastníci jazykových kursů se mezi nezaměstnané nepočítají.

(jo)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.7, celkem 21 hlasů.

(jo)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Gartouzek
2017-09-11 23:08
"Dvakrát nevstoupíš do stejné řeky." Když se dvakrát
provede něco stejně, neznamená to, že výsledek bude stejný. V
minulosti byla technologie výroby mnohem jednodušší. Na mnohých
místech stačilo základní vzdělání. Dnes je technologie výroby
mnohem složitější. Ve skladech bývali manipulační dělníci, kteří
vystačili s jednoduchým ručním vozíkem. Dnes na vozíky musí být
zkoušky. Ruční balení nahradily balící stroje, které již nezvládne
obsluhovat úplně každý. I lopata a krumpáč pomalu končí v muzeu.
Ani uklízečky se dnes neobejdou pouze s koštětem, lopatkou, hadrem a
kbelíkem. Při úklidu se užívá dnes plno chemie a leckde ruční
práci nahrazují úklidové stroje. Jak mohou užívat chemii, když si
nedovedou přečíst návod? Všimli jste si současné technologie při
stavbě silnic? V minulosti byla lopata základním pracovním nástrojem.
Dnes je pro cestaře lopata jen kosmetickým doplňkem. Toto v Německu
sociální inženýři prostě nedomysleli. V minulosti jezdívali cizinci
do Německa pracovat. Myslím si, že poslední migrační vlna do
!Německa byla spíše za vidinou bezpracných sociálních dávek. Pro
Němce výše sociálních dávek je velmi nízká. Avšak pro migranty z
velmi chudých zemí je to velké bohatství. Část sociálních dávek
mnozí migranti posílají svými kanály domů své rozvětvené rodině.
// Naši bezdomovci jsou také něco jako migranti, také migrovali ze
svých domovů. Stará se o ně EÚ? // Něco jiného je pozvolná migrace,
kdy jednotlivci i rodiny se pozvolna integrují v místní kultuře. U nás
žije řada cizinců bez problémů. Zcela jiné je, když dojde k
masovému přílivu odlišné kultury, která se uzavírá ve svých
komunitách a odmítá se přizpůsobit základním kulturním hodnotám,
jako je základní vzdělání dívek. // Stále jsem přesvědčený, že
migrační vlna do Německa byla z Německa tajně plánovaná a od
prvopočátku nepřímo řízená.
jirichmelarcik
2017-09-11 16:49
Nejlepší tedy bude poslat je do střední a východní Evropy. Protože
nechtějí odejít, tak Ministr nitra SRN požaduje, aby imigranti tam byli
sociálně zabezpečení jako v Německu. Tedy podstatně lépe než tamní
důchodci. Nic nového pod sluncem.Už jednou existoval ŘÍŠSKÝ
OSÍDLOVACÍ ÚŘAD PRO STŘEDNÍ A VÝCHODNÍ EVROPU.Inu 4. Říše a
druhý Protektorát.
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.