Ilustrační FOTO - Pixabay

Ostrým vymahačům hrozí milionové pokuty

Firmám, které vymáhají dluhy ze spotřebitelských úvěrů, může za případné nekalé obchodní praktiky hrozit nově až pětimilionová pokuta. Nahrává tomu rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie, podle kterého se u právního vztahu mezi takovou firmou a dlužníkem uplatňuje směrnice o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům.

S odvoláním na rozsudek Soudního dvora EU z letošního 20. července o tom informoval server epravo.cz. Na firmy, které se zabývají vymáháním pohledávek, by se tak v ČR vztahoval zdejší zákon o ochraně spotřebitele.

Advokátka Zuzana Gajdošová zastává názor, že na rozhodnutí soudu je možné se v České republice odvolávat již nyní. »I když je obecná závaznost rozhodnutí Soudního dvora EU pořád diskutabilní, rozhodnutí tohoto soudu bývají českými soudy či jinými veřejnoprávními subjekty standardně respektována. Na zmíněné rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci ochrany spotřebitelů při vymáhání dluhů je tedy možné se nyní odvolávat i v ČR, a to bez toho, aby bylo nutné splnění dalších podmínek, včetně změny zákona,« uvedla Gajdošová.

Podle České národní banky, která na spotřebitelské úvěry dohlíží, obecně platí, že spotřebitel se může obrátit na příslušný úřad odpovědný za dohled nad dodržováním zákazu používání nekalých obchodních praktik. Úřad věc prošetří a případně zahájí řízení o přestupku. »Příslušný orgán aplikuje ustanovení českého právního řádu a přitom zpravidla přihlédne k související judikatuře Soudního dvora EU,« sdělil tiskový odbor ČNB.

Nekalou praktikou i psychický nátlak

Nekalou praktikou, za kterou by mohly být vymahačské firmy postiženy, může být podle Gajdošové třeba vyvíjení nepatřičného psychického nátlaku. »Například dlužníkům opakovaně volají nad přiměřenou míru, a to hlavně v pozdních večerních či dokonce nočních hodinách, a používají přitom důraznější vyjadřovací prostředky,« popsala. Dalšími takovými praktikami podle ní můžou být případy, kdy vymahačské firmy dlužícího spotřebitele řádně neinformují o příslušném smluvním základu, přesné celkové výši pohledávky, nebo o jeho právech a povinnostech.

»Hranice mezi přestupkem a trestným činem v této oblasti není často příliš ostrá. Vždy tak bude záviset na posouzení konkrétních okolností toho kterého případu, zda-li jednání vymahačské společnosti nedosáhlo již intenzity sankcionovatelné trestněprávně,« uvedla Gajdošová. Pokud by však policie dospěla k závěru, že při vymáhání dluhu konkrétní praktika nepředstavovala trestný čin, může danou věc postoupit příslušnému úřadu k projednání jako přestupek podle zákona o ochraně spotřebitele, dodala.

Tiskový odbor ČNB informoval, že centrální banka nedohlíží na vymahačské firmy, které pouze spravují a vymáhají postoupené pohledávky. »Dozor nad plněním povinností stanovených v zákoně o ochraně spotřebitele tak v tomto případě přísluší České obchodní inspekci,« uvedla ČNB.

České domácnosti dlužily k letošnímu červenci na spotřebitelských úvěrech 226 miliard korun.

(ici)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 7, celkem 3 hlasy.

(ici)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.