Na centrální travnaté "náměstí" areálu v Amoře se vejde na 100 000 lidí!

Avante, camarada!

»Avante, camarada!« aneb Vpřed, soudruzi! To je nejen bojový pokřik portugalských komunistů doprovázený zdviženou pravicí se zaťatou pěstí, ale i název hymny Portugalské komunistické strany (PCP), která lemuje rok co rok mj. slavnostní zahájení i zakončení Festa Avante! tedy slavnosti týdeníku PCP Avante! Levicové slavnosti, která patří mezi pravidelnými k těm největším na světě, není-li přímo tou největší...

Je pravda, že po Avante camarada následuje ještě Internacionála, portugalská hymna a jako přídavek Carvalhesa, tradiční instrumentálka dělníků ze severovýchodu, která připomíná skotské rytmy. Však se také na ni tancuje jako na diskotéce. Takže ne náhodou je Festa Avante! označována vedle Slavnosti svobody také za Slavnost disca.

FOTO - pixabay

Party v Amoře

Ale nejen »zpívánkami a tanečky« (jak letos poněkud opovržlivě, s nepochopením souvislostí, označil tuto nedílnou součást levicových setkání revolučních organizací jeden z našich mladých komunistů) žila tahle parádní Festa na pobřeží řeky Tejo, která se v těchto místech naproti Lisabonu už mísí s vodami Atlantického oceánu. Festa Avante! se pořádá ve městečku Amora (čtvrti Atalaia) provincie Seixal, kde portugalští komunisté v koalici se Zelenou ekologickou stranou (PEV) ovládají prakticky všechny radnice, včetně prestižního Setúbalu. Ale také městečka Alcochete (naproti lisabonské čtvrti Oriente, kde probíhalo v roce 1998 tzv. malé EXPO), kam organizátoři pro zahraniční delegáty připravili půldenní poznávací výlet.

V Amoře se Festa pořádá od roku 1989 (jakkoli letos se 1.-3. září uskutečnil již 41. ročník slavnosti), přičemž poslední dva roky se už tak masivní areál rozšířil až na 3,6 km2, takže je větší, než leckterý miniaturní státeček. Nejen ve Vatikánu by tak mohli těžce závidět...

Tisíce dobrovolníků

Na druhou stranu připravit slavnost levicového tisku za účasti spřátelených organizací z bezmála 70 zemí, kterou projdou během víkendu statisíce účastníků - jež se tu chtějí nejen ideově a kulturně vzdělávat, ale i bavit, nakupovat, prostě žít, to není jen tak. A tak každou další Festu připravují po sedm měsíců stovky a poslední tři měsíce dokonce tisícovky dobrovolníků ve svém volném čase, na úkor času stráveného se svými rodinami. Nejinak tomu bylo letos, při organizaci prvního ročníku po velké kulaté čtyřicítce.

Pokud byste si však mysleli, že hlavním tématem tu i letos byla slavná domácí dubnová karafiátová revoluce z roku 1974, která umožnila svobodně dýchat nejen komunistům, byli byste na omylu. Hlavním bodem vedle kampaně k říjnovým municipálním volbám (pro PCP a potažmo společnou koalici s PEV - která nese pro nás poněkud paradoxně známou zkratku CDU - volbám velmi důležitým, ne-li klíčovým) bylo 100. výročí VŘSR. Ostatně Velkou říjnovou žije PCP už od začátku roku, kdy 28. ledna zorganizovala první velké veřejné shromáždění u příležitosti tohoto slavného jubilea.

Hrdí na VŘSR

Možných negativních dopadů oslav Století říjnové revoluce, jak tu akce k vítězství bolševiků nazývají, se nikdo v PCP nebojí. Naopak. Portugalští komunisté by pouhé nesmělé připomenutí událostí kolem výstřelu z křižníku Aurora považovali za popření sebe sama. Jejich cílem je totiž budování socialistické společnosti. A tak letošní Festu otevřel po slavnostním zahájení několikahodinový klasický galakoncert Lisabonského symfonického orchestru, který se věnoval výhradně skladbám a áriím sovětských (ruských) autorů. Hlavní roli hrál Dmitrij Šostakovič (se svými revolučními ódami), ale nechyběly samozřejmě i legendární písně jako Kaťuša, Kalinka či Partyzán.

Každé dva roky je Festa nějak specificky zaměřena celkově, letos to bylo umělecké zaměření, takže v centrálním pavilonu nechyběla kromě kina (promítajícího historické revoluční filmy a dokumenty) ani výstava obrazů a soch, historická tiskárna, na které se kdysi Avante! tiskl, nebo výstava věnovaná VŘSR a úspěchům SSSR. Na své si samozřejmě přišly i děti a nechyběly možnosti sportovních klání, včetně velkého šachového stanu.

Mezinárodní rozměr

Potěšeni by ale byli i příznivci čistě politického vzdělávání a revoluční politické práce, protože nechyběly workshopy, diskusní stany a v prostoru pro zahraniční delegace i stánky hned pěti komunistických stran se zkratkou PCC (Kuba, Kolumbie, Katalánsko, Chile a Čína), dvou PCB (Bolívie, Británie), dále Die Linke. a DKP z Německa, IU a PCE ze Španělska, PT a PCdoB z Brazílie, PCF (Francie), PRC (Itálie), AKEL (Kypr), KKE (Řecko), TKP (Turecko), PCV (Vietnam), palestinské OOP, PAICV (Kapverdy), MPLA (Angola) či Frelimo (Mozambik). Ve 112stránkovém podrobném časopise (programu Festy) byly avizovány i partnerské organizace Západní Sahary, Východního Timoru, Guatemaly, další organizace z Palestiny, Kolumbie (nikoli FARC), Galície, Guiney Bissau, Iráku, Itálie, Belgie a Peru. Na ty jsme při nejlepší vůli nenarazili. Zato jsme spolu s delegátkou nominovanou VV ÚV KSČM Terezou Čechovou-Humpolcovou přivítali, že naše půvabná mladá anglicky mluvící průvodkyně »Anička« dostala na starosti kromě naší minidelegace i minidelegaci íránské pokrokové strany TUDEH. Mezi zahraničními delegáty jsme zaznamenali i Ukrajince, Súdánce, Severokorejce, Venezuelce, Dány, Finku, Holanďana, nezapomenutelného Švýcara, Laosana, Maročana, Uruguayku či Ekvádorce. Česky jsme si popovídali se sympatickým poslancem Bundestagu za Die Linke. Richardem Pitterlem z Bádenska-Würtemberska a rádi jsme vyhověli žádosti o rozhovor s editorem TV kanálu KPRF Rudá fronta Rustamem Sabančejevem.

Setkání s de Sousou

S Terezou, která se zúčastnila jedné z politických debat, jsme navíc byli přijati členem ÚV PCP a politické komise Vasco Cardosem, společné setkání tlumočil portugalský čtenář internetových Haló novin Sergio, který se nám svěřil, že nejvíc ze všeho na světě miluje Prahu...

Velmi cenná byla i beseda s generálním tajemníkem PCP Gerónimo de Sousou, který ve svém vystoupení tvrdě kritizoval imperialismus i monopolní kapitalismus (doslova hovořil o »predátorských metodách kapitalismu v minulém století«) a potvrdil, že je přesvědčen o mezinárodní solidaritě a socialismu jako jejich alternativě, což je o to aktuálnější právě v roce 100. výročí VŘSR. Hovořil nejen v souvislosti s blížícími se volbami o podpoře vzdělávání, bezplatného školství, ale i důchodců a všech sociálně slabých jedinců, mladých rodin atp. Masivní solidaritu vyslovil s bojem soudruhů a přátel z Palestiny, Západní Sahary, Kuby, Angoly, Mozambiku, Kapverd, Východního Timoru a Svatého Tomáše a Princových ostrovů. Podrobněji se samozřejmě zastavil u aktuálních kauz z Brazílie a Venezuely. A zdůraznil, že krize kolem KLDR nemůže mít vojenské řešení.

V podobném duchu vystoupil i během závěrečného ceremoniálu na Tribuně 25. dubna, kde ho doplnili šéf Avante! Manuel Rodrigues a Luís Silva z politické komise vedení portugalské komunistické mládeže (JCP). Ten mj. pozval ke sledování nadcházejícího říjnového XIX. SFMS v Soči...

Roman JANOUCH

FOTO - autor


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.7, celkem 34 hlasů.

Roman JANOUCH

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.