Nesnesitelná »lehkost« Paříže

Několik svých sloupků v poslední době jsem věnoval žhavé problematice terorismu, a protože jsem se v neděli vrátil po třech dnech z Paříže, nelze než v tomto duchu pokračovat i nyní.

Ve městě nad Seinou jsem byl poprvé jako student, a to již před čtvrtstoletím. Situace se tam za tu dobu opravdu hodně zdramatizovala. Potvrdil se mi tam mimo jiné fakt, že něco jiného je číst si zprávy z internetu – třeba i o všudypřítomných hrozbách z terorismu – a něco jiného je vidět a cítit onu hrozbu na vlastní kůži.

Paříž současnosti je extrémně nervózní město, přičemž jednoduchá komparace s matičkou Prahou právě z našeho hlavního města dělá i dnes naprostou oázu klidu a míru.

Vrchovatou míru nervozity může turista z jakékoliv země světa pocítit už na pařížském letišti Orly, kde doslova po zuby ozbrojení těžkooděnci na klidu příliš nepřidají. Cestou do srdce metropole, nejprve tramvají a potom metrem jsem pozoroval známou, leč pro mě stále neuvěřitelnou skutečnost, totiž že osm lidí z deseti byli naturalizovaní Francouzi, totiž původem nejspíše Afričané.

»Tady je více černochů než na Kubě,« udiveně mi řekla svůj první dojem z Paříže moje kubánská manželka, která mě na cestě doprovázela. Musel jsem souhlasit, ale to už jsme se prodírali úzkými podzemními chodbami pařížského metra. Bylo jedno, jestli jsme byli zrovna na periferii, nebo poté v centru metropole, úzké chodby zašlého pařížského metra byly opravdu dost špinavé a přeplněné cestujícími.

Po chvíli nás začalo hřát u srdce vědomí, jakéže to máme v Praze krásné a čisté metro, plné širokých chodeb a pohyblivých eskalátorů.

Inu, moc rádi jsme se vraceli po třech dnech zpátky domů.

A kdybych chtěl onu situaci alespoň trošku zlehčit, napsal bych, že už konečně vím, proč slavný francouzský romanopisec českého původu Milan Kundera tolik tají adresu svého pařížského bytu a příliš z něj ani nevychází. V Paříži na ulici je to zkrátka nebezpečné.

Radovan RYBÁK


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.6, celkem 17 hlasů.

Radovan RYBÁK

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


martin.harfa
2017-09-21 10:27
Autorův pohled na Paříž dnešních dnů je bezesporu pravdivý,
postrádám ovšem výstup z tohoto exkurzu. "S čím kdo zachází, s
tím také schází..," Nejen Francie, ale i Španělsko a další
země jsou obětí bezbřehého multikulturalismu. Že se to pražským
kavárenským sluníčkářům a v této redakci třeba Janouchovi
nelíbí, není důležité. Česká republika má (zatím) možnost tyto
kolaboranty multikulturalismu vytěsňovat na okraj společnosti, a to je
povinnost. Ve středoevropském prostoru není pro orientální a asiatskou
kulturu míst, pokud si to neuvědomíme doplatíme na to!
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.