Ilustrační FOTO - Pixabay

Jak u nás roste i neroste reálný důchod

Jak jsme již informovali, podle nařízení o valorizaci, které na začátku týdne schválila vláda, vzroste průměrný měsíční důchod od ledna příštího roku o 475 korun. Je to málo, dost nebo hodně?

Výstižně to pro Haló noviny vyjádřila Hana Aulická Jírovcová, poslankyně a stínová ministryně práce a sociálních věcí KSČM: »Je to nedostačující částka. Pokud je 475 korun průměr, znamená to, že mnoho důchodců bude pod tímto průměrem. Nelze tedy ani zdaleka hovořit o tom, že by se důchodcům nějak zlepšila jejich životní úroveň, uvědomíme-li si, jak rostou výdaje na bydlení či za zdravotní péči.«

Jde sice o největší růst penzí od roku 2008, vláda totiž mohla penze navýšit razantněji díky změnám v legislativě (důchody se podle nových pravidel mají zvyšovat o polovinu místo dřívější třetiny růstu reálných mezd a o růst cen zboží, které pořizují senioři; tato míra inflace se má využívat pro výpočet v případě, pokud bude pro penzisty výhodnější než současný obecný růst cen), vzhledem k dosavadní úrovni penzí u nás a jejich vývoji je to tak trochu »plivnutí do moře«.

Co ukazuje tabulka

Stačí se poohlédnout, jak u nás v uplynulých například deseti letech (tedy i za současné vlády, která se nyní před volbami pyšní přidáváním penzistům) rostly důchody a především jejich reálná úroveň. V tabulce uvádíme nejprve průměrný důchod, ovšem s vědomím, že na něj více než polovina penzistů nedosáhne. Ten pak porovnáváme s inflací. Vychází nám reálný důchod vázaný na celkovou inflaci, který ovšem nemá dostatečně vypovídající hodnotu, protože výdaje důchodců přece jen nejsou totožné s výdaji průměrné populace. Větší roli v nich hraje především oblast bydlení, kde inflace roste dlouhodobě výrazněji, ale i například léky, naopak za PC a další technické vymoženosti důchodci ve většině utratí méně.

V další části tabulky jsme proto průměrné důchody porovnali s jinou statisticky sledovanou veličinou, jíž jsou »životní náklady domácností důchodců«. Zatímco při porovnání s inflací klesly reálné důchody během deseti let jen ve dvou letech (2010 a 2012), v druhém případě, tedy při porovnání s životními náklady domácností důchodců, se ukáže pokles reálných důchodů hned ve čtyřech letech (2008, 2010, 2012 a 2013). Porovnání propadu reálných důchodů ve zmiňovaných letech a následného růstu v letech ostatních nám pak odhalí znepokojující skutečnost, totiž, že dlouhodobý růst reálných důchodů je ve skutečnosti jen velmi pomalý.

Zaostáváme za Evropou

Navíc dlouhodobě klesá poměr průměrného důchodu k průměrné mzdě. Na konci minulého roku šlo již jen o 41,5 procenta. Podle studie Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) Národohospodářského ústavu Akademie věd ČR má přitom ČR v rámci Evropské unie jeden z nejvyšších rozdílů mezi čistým výdělkem a důchodem při nástupu do penze.

Na zaostávání ČR v této oblasti konec konců poukazuje i předseda Rady seniorů ČR Zdeněk Pernes, když říká: »Podíl výdajů na penze ve vztahu k hrubému domácímu produktu osciluje kolem deseti procent, což je o dva procentní body méně než činí evropský průměr. V některých okolních zemích tato veličina dosahuje dokonce patnácti až šestnácti procentních bodů.«

Současná ani předchozí české vlády se proto rozhodně nemají důvod chlubit.

Ivan CINKA


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.7, celkem 22 hlasů.

Ivan CINKA

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


karel.pazdera
2017-09-29 18:06
Článek p. Cinka hovoří o nějaké tabulce, kterou autor nepředložil,
myslí si, že senioři jsou tak natvrdlí, že by ji nepochopili?
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.