Ilustrační FOTO - Pixabay

Sputnik 1 byl ve vesmíru první

Právě dnes je tomu 60 let od startu první umělé družice Země Sputniku 1. Stalo se tak 4. října 1957 v 19.28,34 hodin UTC (Koordinovaného světového času). Družici vyslal na oběžnou dráhu Sovětský svaz, který tak jako první pokořil brány vesmíru.

»Jedinečnost Sputniku 1 (PS-1) spočívá v tom, že byl první. Když jej budeme srovnávat s družicemi, které následovaly, tak neuměl skoro nic. Ale musíme se na to dívat tak, že to byla první věc, která se dostala do vesmíru a byla schopna vysílat signály,« vysvětlil našemu listu význam výročí zástupce ředitele Hvězdárny a planetária hlavního města Prahy Jan Šifner. »Na základě tohoto vědecko-technologického úspěchu bylo zřejmé, že sovětskou kosmonautiku je třeba brát vážně.« Současně Šifner upozornil na geniální tah konstruktéra Sergeje Koroljova. Sověti totiž už předem zveřejnili frekvence, na kterých bude družice vysílat, takže radioamatéři na celém světě poslouchali, jak Sputnik obíhá po oběžné dráze – to bylo ono pověstné pípání, jež vešlo do historie, dodal Šifner na včerejší tiskové konferenci konané v pražském planetáriu. Koroljov také moudře rozhodl o konstrukci jednoduché lesklé koule o průměru 585 milimetrů s anténami v délce 2,4 a 2,9 metru, čímž SSSR vyhrál závod o prvenství ve vesmíru (Američané plánovali start své družice na polovinu roku 1957, ale kvůli technickým problémům byl termín posunut a Koroljov této šance využil). Sputnik vysílal do 25. října 1957 - o týden déle, než se předpokládalo. Jeho vesmírná pouť skončila 3. ledna 1958 po 1440 obězích kolem Země.

Jan Šifner otevírá model Sputniku 1.

Věrné repliky v planetáriu

Šifner vyvrátil některé mýty, jež se o Sputniku 1 tradují. Například že vysílal data o teplotě či tlaku či že bylo možné jej pozorovat pouhým okem (pozorovatelný byl nosný stupeň rakety R-7, která Sputnik vyvezla). V závěru svého vystoupení se pochlubil dvěma věrnými replikami družice, které pracovníci planetária vyrobili v poměru 1:1 na 3D tiskárně. »Jedna je průsvitná a svítící, druhá neprůhledná, zato rozebíratelná. Ovšem materiál je soudobý, takový Koroljov určitě neměl,« zavtipkoval Šifner.

Toto významné výročí poctili svou přítomností ředitel Ruského střediska vědy a kultury Leonid Gamza a velvyslanec Ruské federace Alexander Zmejevskij, jenž vyzdvihl, že ke startu první umělé družice Země došlo jen 12 let po skončení nejničivější války, která způsobila Sovětskému svazu obrovské lidské a materiální ztráty. Uvedl, že soudobé Rusko pokračuje v dobývání vesmíru, byl postaven nový kosmodrom Vostočnyj, buduje se nová kosmická loď Federace, plánuje se výstavba kosmické základny na oběžné dráze Měsíce aj. Připomněl také dlouhou historii spolupráce mezi českými (československými) a ruskými (sovětskými) vědci a techniky v kosmickém výzkumu, jejíž korunou byl let Vladimíra Remka do vesmíru v roce 1978.

Planetárium ve spolupráci s RSVK a Americkým centrem v Praze umožnilo setkání ruských kosmonautů a americké astronautky, konají se zde výstavy – nyní o Sputniku 1 – v říjnu a listopadu proběhne festival amerických a ruských (sovětských) filmů o dobývání kosmu Kosmický podzim. Šifner ocenil spolupráci pražského planetária a ruského zastoupení na poli popularizace vesmírné tematiky a předal oběma ruským představitelům pamětní medaile.

Na dalšího kosmonauta si musíme počkat

Cenné informace o současném stavu zapojení České republiky do kosmického výzkumu podal vedoucí oddělení kosmických technologií a aplikací ministerstva dopravy Ondřej Šváb. »Každá koruna, která se investuje do kosmických aktivit, se násobně vrací,« uvedl, když vysvětloval parametry Národního kosmického plánu na léta 2014-2019. ČR, jejíž vědecko-výzkumné organizace, vysokoškolská pracoviště a firmy pracují na četných kosmických projektech z dílny OSN i Evropské vesmírné agentury (ESA), vnímá kosmické aktivity jako oblast s vysokým hospodářským, strategickým bezpečnostním a vědeckým potenciálem. Příspěvky ČR do ESA, jíž jsme členy od roku 2008, mají stoupající tendenci a dosahují v tomto roce 31,1 milionu euro. Šváb zdůraznil naprostou nezastupitelnost kosmického výzkumu pro život moderní společnosti. Jeho výsledky veřejnost ani nevnímá a považuje je za samozřejmé: předpověď počasí, navigace, řízení letového provozu, krizové řízení, zemědělství, geodézie, bankovní systém…

A kdy poletí další český kosmonaut/ka? »Prozatím musíme počkat,« odpověděl Šváb s odkazem na značnou finanční náročnost takové mise. ČR se nyní především soustředí na rozvoj kosmických technologií.

(mh)

FOTO – Haló noviny/Monika HOŘENÍ


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 4.9, celkem 32 hlasů.

(mh)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.