Ilustrační FOTO - Haló noviny

Má mít přímo volený prezident silnější pravomoci? Zeman je pro

Miloš Zeman by chtěl rozšířit pravomoci přímo volené hlavy státu. Prezident republiky by měl mít zákonodárnou iniciativu a na některá rozhodnutí, třeba při udělování státních vyznamenání, by už nepotřeboval spolupodpis premiéra. Také by ztížil možnost sněmovny přehlasovat prezidentské veto. Nyní stačí 101 hlasů, podle Zemana by to mělo být 120 poslanců z dvousetčlenné komory.

Ve čtvrtečním pořadu Týden s prezidentem na TV Barrandov Miloš Zeman, který je prvním prezidentem ČR, kterého si vybrali sami občané, řekl, že silný mandát, který dává prezidentovi přímá volba, by měl být adekvátně vyvážen rozšířením kompetencí. Politici, kteří rozšíření pravomocí nechtějí podpořit, podle něj závidí přímo volenému prezidentovi podporu, kterou od voličů získal. Zeman už v březnu uvedl, že by vrátil prezidentovi právo předkládat sněmovně zákony. Čeští prezidenti o něj přišli v roce 1993 za éry Václava Havla.

Člen sněmovního ústavně-právního výboru Zdeněk Ondráček (KSČM) s některými prezidentovými představami nemá problém, jiné by nepodpořil. Nevidí důvod, proč by prezident republiky nemohl mít zákonodárnou iniciativu, když ji může mít jeden poslanec či Senát. Skeptický však je ke změně u návrhu na státní vyznamenání. Tady by ponechal věci, jak jsou. »Není to jeho vyznamenání, i když ho uděluje či propůjčuje hlava státu. Jde o to, abychom se jednou nestyděli za to, kdo metál dostal. Spolupodpis premiéra bych ponechal,« dodal. Stejně tak by Ondráček nic neměnil na potřebném kvóru poslanců k přehlasování prezidentova veta.

Pokud současný prezident na začátku příštího roku obhájí mandát, chce si v dalším volebním období zvát poslance a senátory, kteří by zákony mohli předkládat za něj. »Na tom nevidím nic špatného, to pan prezident jistě mohl dělat už nyní. Zajímalo by mě však, na základě jakého klíče by si zákonodárce vybíral. To, že by měl víc komunikovat s poslanci, případně senátory, bych ovšem přivítal. Nejen, že je pozve na společný oběd při svých cestách do regionů a krajů, kdy je bohužel o takovou společenskou věc nevelký zájem, což ovšem odsuzuji,« sdělil Ondráček našemu listu. Bude rád, když se bude prezident republiky více scházet se zákonodárci, teď se podle Ondráčka vidí na Hradě 28. října, a když jednou za čas přijde prezident do sněmovny, s »obyčejnými« poslanci se vůbec nesetká.

Povinná volební účast?

V případě zvolení chce Miloš Zeman také prosazovat povinnou volební účast, což je ostatně jeho dlouhodobý názor. Dnes je to spíše rarita, i když v mnoha zemích to platí, někde je volební absence dokonce pod sankcemi. Povinná účast je třeba v Austrálii či Belgii, kde tak chodí k volbám 90 procent voličů, trend ve světě je spíš opačný - povinnou účast opustily Itálie, Nizozemsko, Venezuela... Státy, kde je účast ve volbách občanskou povinností jako Řecko či Argentina, naopak někdy nedosahují takového výsledku (71 % v Řecku, 76 % v Argentině) jako třeba Švédsko, které takovou povinnost nemá (naposledy zde přišlo k urnám 85 % občanů).

»Povinná volební účast je téma k širší diskusi, některé státy ji mají, jiné nikoli. Ale v ČR je to volební právo, nikoli volební povinnost,« zdůraznil Ondráček s tím, že na druhé straně jsme však zase někdy svědky žalostného stavu, kdy senátora ve druhém volí třeba 12 % voličů a on pak šest let vystupuje za celý volební obvod, i když 90 % lidí ho nevolilo. »Má hodně slabý mandát a je otázka, koho zastupuje – možná jen širší rodinu a kamarády,« dodal poslanec KSČM. Povinná volební účast by - alespoň podle dřívějších vyjádření zástupců stran v parlamentu - rozhodně neprošla.

Zeman ve čtvrtek rovněž v určité nadsázce řekl, že v další fázi by měl mít prezident právo mluvit premiérovi do výběru ministrů, měl by mít právo je i odvolat či odmítnout je jmenovat. Tyto návrhy jsou však podle jeho slov otázkou ne příštího desetiletí, ale století.

»To už bychom posouvali náš systém parlamentní demokracie do prezidentského modelu. ČR je založena na jistých historických tradicích a nevidím důvod, proč bychom měli přecházet na prezidentský či kombinovaný systém,« reagoval pro Haló noviny Ondráček. Nicméně by uvítal, kdyby v nové sněmovně pracovala komise pro Ústavu nebo alespoň podvýbor ústavně-právního výboru, který by se případnými změnami Ústavy komplexně zabýval. »Přece jen je už 25 let po rozdělení Československa, o některých věcech je zřejmě třeba diskutovat,« míní poslanec. Pokud by mělo dojít ke změnám v prvním zákoně země, měly by být podle něj řádně prodiskutované v širší odborné veřejnosti.

(ku)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 4.4, celkem 20 hlasů.

(ku)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.