Rozhovor Haló novin s poslancem Alexanderem Černým, lídrem kandidátky KSČM v Olomouckém kraji

Vláda svou šanci propásla

Vaší doménou je armáda, jak známo. Jak byste zhodnotil výkon ministra obrany Martina Stropnického v celém volebním období?

Pan ministr Stropnický měl jedinečné podmínky. Byl nejdéle sloužícím ministrem od listopadu 1989. Mohl svou funkci vykonávat takřka bez jakéhokoli nátlaku. Při jeho nástupu do funkce zrovna skončila ekonomická krize a startoval ekonomický růst. A konečně: pan ministr měl za sebou nepřetržitě podporu celého sněmovního výboru pro obranu. Všichni jeho členové napříč politických spektrem mu vnucovali vyšší peníze na rozpočet. Opoziční poslanci se dokonce podíleli na tvorbě legislativy, často klíčové – věc naprosto nevídaná. A přesto byl výkon ministra naprosto hanebný. Nedokázal využít prakticky ničeho. To, že se armáda nerozpadla a jeho čtyři roky vládnutí přežila, je vzácnou shodou okolností a zásluhou někoho úplně jiného než samotného ministra. Pro posílení obranyschopnosti ČR neudělal za čtyři roky takřka nic. Ta trocha výzbroje, která se podařila nakoupit, je tak ubohé minimum, že to nestojí za řeč. Doufám pevně, že i kdyby ANO vyhrálo volby a mělo co mluvit do sestavování příští vlády, tak snad najdou někoho kompetentnějšího, kdo by se resortu obrany ujal.

Viděl jsem nedávno vaši debatu s ministrem Stropnickým v televizi a při ní se předmětem největší kontroverze stal požadavek KSČM na vypsání referenda o vystoupení z NATO.

To plamenné odmítnutí ze strany ministra Stropnického je dobré si zapamatovat a přemýšlet o něm. Referendum přece ještě neznamená, že vystoupíme. Přesto se ministr Stropnický choval, jako bych spáchal svatokrádež.

My vidíme referendum jako ideální čas zbilancovat a zhodnotit naše takřka dvacetileté členství v alianci. Tvrdíme, že nazrála doba, aby občané odpověděli na elementární otázky: Jestli se s NATO cítí bezpečněji, nebo jestli to, že jsme členem NATO, snížilo riziko teroristických útoků. S referendem by měla být spojena rozsáhlá vysvětlovací kampaň, kde by obě strany, jak zastánci aliance, tak její odpůrci, měli šanci předložit své argumenty a dát na stůl fakta. Jak by referendum dopadlo, je otázka. Současné výzkumy veřejného mínění naznačují, že by příznivci aliance asi vyhráli, jakkoli my věříme, že naše vysvětlovací kampaň by se současnými názory veřejnosti ještě pohnula. Ale lidé jako Martin Stropnický zjevně nechtějí klást argumenty, bojovat o přízeň hlasujících, vést veřejnou debatu a slyšet názor veřejnosti. Pro ně je NATO něco jiného než instituce k plnění nějaké konkrétní funkce. Pro ně je vpravdě posvátnou krávou. A reakce ministra ve vámi zmíněné debatě tomu odpovídala. A to ve chvíli, kdy je NATO naprosto neschopné jakékoli vojenské akce – aniž by na tom nesli vinu vojáci.

Ale já ministra chápu. Lidé jako on, kteří nás dotlačili do Severoatlantické aliance, nás tam nedostrkali přece kvůli obranyschopnosti ČR. Pro ně to vždy byla pojistka, že bude v ČR navěky zachován politický status quo. Bojí se o režim, ne o republiku. Proto je NATO nedotknutelným teletem a nikdo o něm nesmí vyslovit pravdu: že to, co dělá v posledních letech, jen zvyšuje napětí ve světě, komplikuje mezinárodní vztahy a zhoršuje pozici České republiky. Vyslovit tuto pravdu znamená být dnes vyvrhelem české politické scény.

Nicméně k určitému posunu v tomto ohledu přece jen došlo. Na politické scéně jsou dnes strany, které kupříkladu kritizují NATO za to, že nevyřešilo uprchlickou krizi.

Jsou. Ale jejich argumentace je bohužel demagogická. Když už migrační krize nastane, v tu chvíli je jakákoli armáda k ničemu. Zakročit vojensky proti lidem v zoufalé situaci je naprostý nesmysl. Je hanebnost takto vůbec uvažovat.

Jinou věcí je, že by armáda mohla například poskytnout svoji techniku a budovat speciální infrastrukturu – ploty, příkopy, elektronické zábrany apod. To se ovšem netýká armády naší, která se všeho užitečného zbavila a ženijní vojsko už prakticky nemá. Ta by toho moc nenadělala.

Proč myslíte, že je NATO neakceschopné?

NATO není neschopné vojensky, ale politicky. Tím, kdo v alianci rozhoduje, nejsou vojáci. Ti jen vykonávají rozkazy. Nejvyššími veliteli aliance jsou prezidenti a premiéři členských zemí. A ti se scházejí na summitech, kde již nečiní nic jiného, než že deklarují jednotu, a to samozřejmě proto, že všichni velmi dobře vědí, že tato jednota je chimérou. Že se zásadním způsobem liší například zájmy severních a jižních zemí, nebo i zájmy východu a západu Evropy. To, co chtějí Poláci či Litevci, nechtějí Belgičané či Holanďané. To, co chtějí Italové, nechtějí seveřané. Dovedete si představit, že by dnes mohlo Německo dosáhnout konsensu v jakékoli otázce s Tureckem? Nemluvě o tom, že je zde otázka Británie. Pokud si někdo dělá iluze, že se aliance nijak netýká brexit, že v ní nezměnil poměry, je naivní.

Zkrátka, všechny tyto politické rozdíly jsou příčinou toho, že žádná společná akce není možná. Proto je Severoatlantická aliance například na ochranu hranic schengenského prostoru nepoužitelná. Koneckonců, o jistý vstup do migrační krize se NATO pokusilo, když před časem navrhlo, že by námořní síly aliance mohly hlídkovat v Egejském moři. Dopadlo to katastrofou. Ta plavidla se nakonec bála přiblížit se k jakémukoli břehu a nevěděla, jestli je začnou bombardovat dříve Turci, nebo Řekové. Operaci museli okamžitě ukončit. Fiasko. Ostuda jako blázen.

Volby ovšem nebudou jen o otázkách bezpečnostních. Jaké byste vystavil vysvědčení celému vládnímu týmu za jeho čtyřleté angažmá?

Současný kabinet to samozřejmě neměl úplně jednoduché. Přiznejme si, že to byl kočkopes. Je totiž velkým omylem vnímat Babišovo ANO jako hnutí kompatibilní se sociálními demokraty. Není tomu tak. Jakmile je v čele nějakého uskupení miliardář, každý člověk, který nevlastní tryskáč, by si měl uvědomit, že patří jinam a že takové hnutí nemůže nikdy hájit jeho zájmy – leda nešťastnou náhodou. Bylo jasné, že stěžejní body volebního programu sociální demokracie naplněny nebudou. A stejně tak musíme přiznat, že i sociální demokraté házely zdatně klacky pod nohy ANO a jeho cílům. Takže ve výsledku, ačkoli vláda vydržela celé volební období, zdaleka nevyužila té fantastické příležitosti spočívající v tom, že v ČR byl relativně klid a ekonomické výsledky jí nahrávaly. Svou svou šanci propásla. Proto si žádnou slušnější známku nezaslouží.

Co vás zklamalo nejvíce?

Za nejsmutnější považuji to, že sociální demokracie v zájmu udržení koaliční vlády smetla ze stolu svůj slib zdanit či upravit církevní restituce. Velice nešťastné rovněž je, že se nepodařilo prosadit zákon o liniových stavbách, který by zrychlil proces schvalování výstavby dálnic. To jsou vše věci, které by vláda, jež má převahu ve sněmovně, za čtyři roky stihnout měla. Zvlášť když ví, že jí část opozice ve sněmovně pomůže. Ale nenašli odvahu. To je neodpustitelné.

Máme čtrnáct dní do voleb. Je předvolební kampaň férová?

Osobně jsem nenarazil na projevy vyhroceného antikomunismu. Ale bohužel se i v našem kraji nedávno objevily billboardy, které nás mají pošpinit a jsou jednoznačnou podpásovkou. Obviňují nás, že máme »krvavé ruce«. Docela tvrdá demagogie. Navíc se autor pochopitelně zapomněl podepsat. Je to škoda. Věřil jsem, že jsme dál. Vrací to celou zemi o hezkých pár let zpátky.

Celostátní volby mají vždy i krajský rozměr. Co by měly přinést vašemu Olomouckému kraji?

Hlavním problémem našeho kraje je stále nízká ekonomická výkonnost. Jejími základními důsledky jsou nízké průměrné mzdy a nízké důchody. A k tomu takové věci jako nízká vybavenost domácností internetem apod. Znepokojuje nás to především proto, že okrajové části kraje se postupně vylidňují, mladí lidé odcházejí za lepším výdělkem, a když odcházejí za studiem, už se nevracejí. A to je velká tragédie. Pokud by to takto mělo pokračovat, je kraj ve smrtelném nebezpečí. Proto naléhavě potřebuje zlepšit dopravní infrastrukturu, vybavit vzdálenější oblasti patřičnými službami a zejména vytvořit podmínky pro to, aby mladí lidé po absolvování školy dostali srovnatelnou práci jako v jiných krajích.

Vláda nedávno připravila takový speciální rozvojový program pro nejzaostalejší kraje. Nešlo by takto podpořit některé menší jednotky, třeba regiony? Zrovna v Olomouckém kraji, kde jsou mezi oblastmi velké rozdíly, by to potřeba, myslím, bylo.

Rozhodně. Vždy, když se podařilo zajistit něco, co kraji pomohlo, týkalo se to jeho nejrozvinutějších oblastí. Univerzitního města nebo míst, kam vede dálnice. Dostat investice třeba na Jesenicko je ovšem mnohem větší problém. A neděláme si iluze, že bychom v oblastech jako Jesenicko mohli vystačit s rozvojem turistického ruchu. To jsou chiméry. Nutně tam potřebujeme investiční pobídky. Ovšem nesmí to znamenat brát jakékoli investice za každou cenu. Dnes musíme preferovat investice, které přinesou co nejvyšší přidanou hodnotu a budou se blížit tzv. Průmyslu 4.0. Nebudeme již rozhodně podporovat laciné montovny nebo sklady.

Jan STERN


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 4.4, celkem 52 hlasů.

Jan STERN

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


hajek.jiri51
2017-10-07 15:48
Stropnický tak "ohnivě" vyjel proti referendu, protože i on
věděl, jak by asi dopadlo. A pan Černý zase vyjel proti ANO, pardon
Babišovi, jen protože je miliardář, byť o tom že by vlastnil
"tryskáč" nic nevím. Ale konkrétně co dělal, za daných
okolností, špatně ani slovo. Jako obvykle.
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.