Pod hlavičkou Jako doma provozují na pražském Smíchově Kuchařky bez domova jídelnu, v níž prodávají cenově dostupné vegetariánské pokrmy. Jídelnu navštívila pražská zastupitelka a poslankyně Marta Semelová, která si pochutnala na mátovém čaji.

Duševní zdraví a bezdomovectví

Šestadvacátého září se v Praze na Letné konala slavnost s názvem Duše v ulicích, při které ženy bez domova hravým způsobem upozornily veřejnost na problematiku duševního zdraví a bezdomovectví, protože tyto jevy spolu úzce souvisejí.

Mnohé z účastnic samy zažily nedobrovolné pobyty v psychiatrických léčebnách, pokusily se o sebevraždu, zažívají post-traumatickou stresovou poruchu, úzkosti a vleklé deprese. Jen minimum z nich nalezlo během svých životů kontinuální zdravotní péči. »Po letech práce se ženami bez domova se prohlubovalo naše uvědomění, že psychické zdraví naší cílové skupiny je velké téma. Zažívají násilí, ztrátu dětí, některé z nich nemoc duše na ulici primárně přivedla. Míra traumatu je obrovská a stejně tak nelze přehlédnout statistiky,« zmínil výzkumník Rad Bandit z pořádající organizace Jako doma.

68 000 lidí bez domova

V ČR bylo v roce 2016 podle MPSV více než 68 000 osob bez domova, přičemž výzkumy napříč Evropou poukazují na fakt, že 30-45 procent této populace se potýká se závažným duševním onemocněním. Lidé bez domova tak daleko častěji než lidé bydlící trpí například schizofrenií, depresí, bipolární poruchou, psychózami, úzkostí a dlouhodobým stresem. Více než dvacet procent těchto osob se navíc potýká s duální diagnózou – kombinací psychické nemoci a závislosti, přičemž méně než třetině lidí bez domova s vážnou psychickou poruchou se dostane léčby nebo odborné pomoci.

Dvojí předsudky

Kromě psychické nemoci a ztíženého přístupu k péči se současně lidé bez domova musejí vyrovnávat s rozsáhlou stigmatizací duševně nemocných, a to jak v širší společnosti, tak ve zdravotnickém systému. Předsudečnost vůči nim je tudíž dvojitá. Diskriminace, finanční bariéry, absence zdravotního pojištění, limitovaná znalost práv a dostupných služeb - všechny tyto faktory také prohlubují propast k zajištění psychiatrické a terapeutické pomoci. »Pro určité skupiny navíc dostupné služby příliš nefungují. Máme zkušenost, že některé ženy nepřistupují na terapeutickou práci, mluvení je pro ně příliš abstraktní, jsou zvyklé fyzicky pracovat a nepřízeň řešit raději hned, a rukama,« dodal Bandit.

Cílem jednodenního festivalu Duše v ulicích bylo přispět ke změně stereotypních představ o lidech bez domova a rozbít stigma, které se s tématem duševní bolesti pojí. »Veřejnosti proto ženy nabídly svá osobní umění, jako například čtení z ruky, četbu a sdílení knih, fotografování duše, čtení z karet, masáž hlavy a imaginace budoucnosti,« shrnula Lenka Vrbová z Jako doma. Návštěvníci mohli dobrovolným vstupným také podpořit budování »Školy ulice«, vzdělávacího a volnočasového centra pro ženy v tísni.

A jaké poučení z akce plyne? Situace v životě člověka se může dramaticky změnit a někdy je těžké rozeznat, zdali bezdomovectví vede k duševní nemoci, anebo naopak život s duševní nemocí míří na ulici.

Jako doma – Homelike, obecně prospěšná společnost, slaví letos pět let svého trvání.

(za, mh)

FOTO – Haló noviny/Monika HOŘENÍ


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 2.6, celkem 75 hlasů.

(za, mh)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Pisatel66
2017-10-08 00:11
Tito lidé kterých se zastáváte vás volit nebudou. Ti nebudou volit
nikoho. Právě proto si ta činnost zaslouží ocenění. Díky.
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.