Výrobní zaměření a výsledky zemědělských podniků ve světle snahy o soběstačnost

Představy, že zemědělský podnik je jeden jako druhý, když přece produkují stejné výrobky, nejsou reálné. Je tomu tak proto, že zdaleka ne vše, co zemědělství obsahuje, musí být na programu toho kterého podniku. Ale především je tomu tak proto, že podíl na celkové produkci jednotlivých plodin, ale i chovů hospodářských zvířat, bývá velmi rozdílný.

Proč nás tato problematika zajímá? Víme přece, v jakém stavu toto odvětví je a jaké má výhledy. Ve srovnání s tím, jak jsme zemědělství znali v minulosti, ale i z mezinárodního srovnání, vyplývá, že máme především nízké stavy hospodářských zvířat na sto hektarů půdy. Je to jeden z významných faktorů nedostatečné soběstačnosti v uspokojování obyvatelstva agrárními produkty z vlastních zdrojů. Ale jsou zde i negativní vlivy na kvalitu půdy a udržení vody v krajině. Nás zajímá toto: jestliže zemědělství jako odvětví usiluje o výrazné zvýšení soběstačnosti, úkol tak národohospodářsky potřebný, odpovídá tomu jednání podniků a jejich výrobního zaměření?

Některé jsou jistě blízko toho, o čem je zde řeč, jiné jsou tomu více nebo méně vzdálené. Alespoň tak se to jeví na první pohled. Položili jsme si tyto otázky a hledáme na ně odpovědi: jaké je skutečné výrobní zaměření, v čem jsou jeho klady a v čem nikoli z pozice toho, o co usiluje odvětví, a jak se diferenciace ve výrobě projevuje v ekonomických výsledcích podniků.

Touto problematikou se zabývá Ústav zemědělské ekonomiky a informací v Praze, pracoviště FADN (zkratka z anglického termínu Zemědělská účetní datová síť) a jeho výsledky jsou každý rok prezentovány ve Zprávách o stavu zemědělství ČR. V tomto případě dokonce v podobě samostatné přílohy. Protože se nám jedná pouze o míru výrobní diferenciace a s tím související ekonomické výsledky, v zájmu zjednodušení jsme se omezili pouze na podniky právnických osob. Vzhledem k jejich daleko vyšší váze jsou údaje o podnicích právnických osob blízké průměrným hodnotám za celou podnikovou sféru.

Kritériem uspokojování potřeb agroprodukty

Podle hlavních znaků, kterými se činnost jednotlivých podniků odlišuje, výzkumníci všechny podniky ve výběrovém šetření zařadili do čtyř skupin s výstižným pojmenováním: polní výroba, produkce mléka, chov skotu a výroba smíšená. Vybraných 504 podniků v šetření reprezentuje činnost 2397 podniků právnických osob čtyř výrobních zaměření.

Jedním z důležitých ukazatelů při hodnocení zemědělství je počet pracovních sil na 100 ha. Kdo se v tom alespoň trochu vyzná, určitě bude překvapen, o jak malý počet se jedná: od 1,94 do 3,68. To znamená, že na jednoho pracovníka připadá od 27,2 ha (produkce mléka) do 51,5 ha (polní výroba). To před třiceti roky byl jejich počet na stejnou výměru pětinásobný. Jistě, byla i vyšší zemědělská výroba a velmi rozvinuté výroby přidružené, ale jenom tím to nelze vysvětlit. Velký vzestup produktivity práce byl výsledkem především dvou faktorů: výkonnější techniky a ekonomického tlaku na úsporu pracovních sil.

Nebudeme tvrdit, že to není úspěch. Ale v žádném případě to není hlavní kritérium pro hodnocení vývoje i stavu odvětví. Tím je míra uspokojování potřeb agrárními produkty, pro jejichž výrobu máme potenciální možnosti – stačí současný stav srovnat s tím, jak to zde již bylo v minulosti a jak to je ve vyspělých západních zemích v době současné.

Cesta k cíli přes smíšenou výrobu

Vyjdeme-li z toho, o co zemědělské odvětví dnes usiluje, nelze jinak, než konstatovat: k dosažení tohoto cíle nesrovnatelně více přispívají podniky se smíšenou výrobou a produkcí mléka než podniky s jiným zaměřením. Je samozřejmě velmi dobře, že jejich podíl na obhospodařované půdě právnických osob představuje téměř dvě třetiny, přesněji 62 %. Tyto podniky mají blízko k tomu, jak to vypadalo před rokem 1990.

Bylo by příliš snadné kritické hodnocení podniků právnických osob s polní výrobou, které obhospodařují více než čtvrtinu půdy, ale rozsah jejich živočišné výroby je zanedbatelný. Zřejmě by bylo účelné v rámci této skupiny provést mezipodnikové srovnávání: činí-li množství hospodářských zvířat na 100 ha šest dobytčích jednotek (DJ), o jaké rozdíly mezi podniky se v tomto souboru jedná. Zajímaly by nás informace o těch podnicích, které mají vyšší stavy skotu na jednotku půdy než je průměr a jak se to projevuje ve výrobě i ekonomice. Ale přece jenom něco u těchto podniků vzbuzuje pozornost: téměř bez živočišné výroby dosahují celkovou hrubou produkci na hektar na úrovni 83 % ve srovnání s podniky se smíšenou výrobou a s produkcí mléka. Podniky se zaměřením na polní výrobu (a to včetně podniků fyzických osob) se podílí na tvorbě hrubé rostlinné produkce 44 %, tj. o deset procentních bodů vyšším, než je jejich podíl na obhospodařované půdě.

Zajímavou skupinu tvoří podniky s chovem skotu (ale i ovcí, koz a ostatních zvířat zkrmujících objemnou píci, jak zní přesné jejich vymezení). Jedná se o podniky, které hospodaří v méně příznivých podmínkách. Vyznačují se poměrně vysokým stavem skotu na 100 ha – 41,4 DJ. Z více než dvou třetin na rostlinné výrobě se podílejí krmiva. Čeho si ale nelze nevšimnout na první pohled: je to až příliš nízká produkce z jednotky půdy – zhruba na úrovni třetiny ostatních skupin. I v tomto případě věci by prospěla podrobnější mezipodniková analýza.

Od produkce k tvorbě důchodů

To, o čem nyní budeme pojednávat, není předmětem mezinárodní výměny v rámci Evropské unie, ale zpracovává se pro potřebu domácí hospodářské politiky. V analýze se samozřejmě používá jednotná terminologie i obsahem pojmů, jaký platí v tomto směru ve všech zemích EU. Proto se vyskytují termíny jako mezispotřeba (dříve materiálové náklady), hrubá a čistá přidaná hodnota, externí faktory (kam jsou zařazené mzdy, pachtovné a nákladové úroky) a důchod ze zemědělské činnosti.

Stačí si položit pouze dvě otázky: které zaměření je ekonomicky pro podniky nejvýhodnější a které je pro poskytování dotací a podpory nejnáročnější. Není to totéž, uvědomíme-li si, že v podnikové ekonomice má naprosto stejnou váhu jeden milion korun bez ohledu na to, zda pochází z tržeb za prodané výrobky, nebo z dotací a podpor. Současně ale hospodářská politika usiluje o to, aby dotace přinášely co nejvyšší produkci.

Srovnejme polní výrobu a produkci mléka. Z podnikového hlediska je na tom jednoznačně lépe polní výroba: důchod ze zemědělské činnosti na hektar je vyšší o 66,7 % (4/2,4), čistá přidaná hodnota na pracovníka o 60,1 % (746,6/464,6). V tomto případě se jako výhodnější jeví i dotace: na 1 Kč dotací a podpor je v tomto případě vyšší celková hrubá produkce u polní výroby o 44 % (4,45/3,09) než u produkce mléka. Z uvedeného jasně plyne, že rostlinná produkce se jeví ve všech směrech jako výhodnější odvětví. Má ale současně jeden zásadní nedostatek: podniky takto zaměřené neposkytují to, co společenství potřebuje.

Zajímavou skupinou je chov skotu: nejnižší produkce na jednotku půdy, nejvyšší dotační náročnost (dotace a podpory se rovnají produkci), ale druhá nejvyšší hodnota důchodu ze zemědělské činnosti na jednotku půdy a stejně tak i čisté přidané hodnoty na pracovníka. Smíšená výroba je na tom lépe než produkce mléka ve všech směrech. Zřejmě platí, že čím je vyšší podíl živočišné produkce na celkové hrubé produkci, tím horší jsou podnikové ekonomické výsledky.

Jak toto pojednání uzavřít: docela dost podnětů pro hospodářskou politiku. Ta sice nemůže nikomu přikázat, co a kolik toho má vyrábět, ale v rámci svých možností může usměrňovat dotace a podpory tak, aby podniky jednaly v souladu s potřebami společnosti.

Dimitrij  CHOMA, emertiní profesor a Josef ŠENFELD, poslanec (KSČM)

ILUSTRAČNÍ FOTO – Josef ŠENFELD


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 3, celkem 45 hlasů.

Dimitrij CHOMA, emeritní profesor Josef ŠENFELD, poslanec (KSČM)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


RodRostislav
2017-10-11 19:50
Jde o téma, které já osobně považuji za zásadní. Můj původ je ze
zemědělství a pamatuji, jak moc se moji rodiče v zemědělství
nadřeli. Vůbec tím nepřeháním. Podstatná část mé profesní praxe
je spojena se zemědělstvím - pokud připustíte, že ZNZZ a
Drůbežářský průmysl tuto souvislost má. Moje vzdělání je také ze
zemědělství. My jsme se (a jak vidno též předchozí diskutující)
také učili o Velkých Dobytčích Jednotkách (tedy zmiňované VDJ),
neboť onu "drobotinu" je ve skutečnosti nutné
přepočítávat. Pro čtenáře, který nebyl spojen se zemědělstvím ve
stručnosti: jde o jednotku, která je spojena nejen s produkcí
(především masa a mléka), ale i s produkcí tzv. statkových hnojiv. A
ornici nějakými tabletkami nevylepšíme! A na druhé straně je to
logicky spojeno s potřebou krmných zdrojů. To znamená: "co se ze
země získalo, mělo by se do země ve stejné kvalitě vrátit".
Jestliže například vyvážíme polovinu pšenice, podstatnou část
kukuřice a řepky využíváme na "energetické zbytečnosti",
potom "něco není v pořádku". Chybí ty nejkvalitnější
vklady do půdy. Přál bych si, aby v době co nejbližší zvítězil
rozum. Podle klasického úsloví: "nouze naučila Dalibora
housti". Jenomže: v zemědělství pracuje moc málo voličů ...
Obávám se, že v tomto se nemýlím. Obávám se.
jirichmelarcik
2017-10-11 17:34
Dovolujeme, aby nejlepší zemědělské pozemky byly zastavěny. pak
zůstávají jen ty horské a podhorské, kde klima a podloží nedovolují
intenzivní výrobu. Roste tam jen tráva, která výnosem nemůže
konkurovat setým pícninám.Věděla už Marie Terezie při stanovení
renty.Letošní sucho mi dovoluje zatížení O,3 VDJ/ha s velikými
obtížemi. Přitom v diskuzi v TV chtěl s. Kovačík, abychom měli
zatížení 3VDJ/ha. Spadl z višně? (Ty u nás už také nerodí).
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.