Drtí nás cizí zájmy

Pod vedením ČSSD vyjednávali Telička a Špidla přístupové dohody K Evropské unii. Srovnal jsem si náhodně dva příklady Polska a Slovinska, jak dobře nebo výhodně, či nevýhodně to vykonali. Jaké podmínky »naši« vyjednavači vyjednali? Výraz naši dávám záměrně do uvozovek, protože podle jejich výsledků jsem skutečně na pochybách, v čí prospěch vlastně tito vyjednavači jednali.

Vyjednané podmínky pro vstup do EU pro ČR znamenaly řadu zákazů a omezení. Například zákaz dalšího rozšíření plochy vinohradů, snížení rozlohy orné půdy, snížení produkce vepřového masa, snížení výroby mléka, a tak na jatka šlo 800 000 dojnic, a tím nemáme máslo, a když tak nehorázně drahé. Museli jsme výrazně snížit výrobu cukru, takže z původních cca 100 cukrovarů zbylo pouhých sedm. Omezení obsahovala také snížení exportu vepřového masa. Na doplnění. Před rokem 1990 jsme vepřové maso vyváželi, a to i do Německa (NSR) a po zavedení kvót i reexportem přes NDR. Dnes je vepřové maso naší největší položkou v dovozu potravin. Asi není divu, že právě z Německa. Snížení výroby a exportu se týkalo i průmyslových odvětví například exportu oceli a černého uhlí a dalších položek.

Je zajímavé, že v případě Slovinska k žádnému omezení jejich exportu a výroby nemuselo docházet a naopak Slovinsko si vyžádalo výhody pro sebe.

Podobné to bylo i v podmínkách Polska pro vstup do EU. Žádné omezení zemědělské výroby a, jak můžeme vidět na našem trhu, došlo tam dokonce i jejímu značnému rozšíření. Dovážíme odtud drůbež, často ve kvalitě, kdy veterinární kontroly ji musí určit rovnou do kafilerie. Vejce ne zrovna v prvotřídní kvalitě nebo rajčata chutnající jako obarvený polystyren. Zatímco u nás se rušily, či nechaly zdevastovat rozsáhlé plochy skleníků, v Polsku se rozšířily.

V souvislosti s vepřovým masem mne napadla zdánlivě zcela nesouvisející věc, a to »tanec« kolem vepřína v Letech u Písku na místě pracovního tábora Romů. Byl jsem se tam podívat. Překvapivě tam je zcela důstojný památník i s rekonstrukcí baráků, ve kterých zadržení bydleli. Od skandalizovaného vepřína je pietní místo odděleno lesíkem, takže jeho návštěvník ani netuší, že někde nějaký vepřín vůbec je. Zmíněný vepřín je jeden z nejmodernějších s vyspělou technologií zpracování přípravy krmiv i odpadové kejdy s dokonalou deodoratizací, tedy bez jakéhokoliv zápachu pro okolí a připomíná jakýkoliv jiný moderní průmyslový objekt. A tak mi napadá, sice spekulace, ale poněkud logická. Nemá tlak Bělobrádka a Hermana, kteří tak rádi navštěvují sousední Německo a schůze landsmanšaftů, zcela jiný účel? Pod záminkou vybudování památníku (podle mne zcela zbytečného, když už tam jeden je) jde možná jen o zlikvidování moderního vepřína, a tím snížení domácí výroby vepřového masa a otevření další cesty k dovozu vepřového masa z Německa? A třeba i o »odklonění« téměř miliardy ze státního rozpočtu? Tak nevím.

Jiří HANÁK


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 4.6, celkem 82 hlasů.

Jiří HANÁK

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


ladislav_venc
2017-10-13 05:19
Díky moc za názor.Napadla mne naprosto stejná myšlenka.
hajek.jiri51
2017-10-11 10:37
Z toho by se jeden ...! Ale kdo to ví, mimo čtenářů Hano?
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.