Reklama


Téma

Pohled na město z vyhlídky. FOTO - Miroslava MOUČKOVÁ

Skála, o niž se vedly urputné boje

Po Hlavní ulici se valily stovky turistů. V horku se vlekly kolem obchodů s textilem a upomínkovými předměty. Kromě několika dřevěných balkonů s jemně vyřezávaným zábradlím tady nebylo nic pozoruhodného. Proč jsme sem vůbec jeli?

A pak jsem v jedné proluce s lavičkami zahlédla nenápadnou sochu, která mi připomněla důvod, který sem každoročně láká davy zvědavců.

Socha představovala vojáka v letní uniformě z druhé světové války. Byla vztyčena v roce 1998 na počest příslušníků gibraltarských obranných sil. O tuto skálu se po staletí sváděly urputné boje. Bývala koncem světa i začátkem invazí. I teď budí emoce.

Vjíždí se sem přes přistávací dráhu pro letadla. Pokud je nějaké na obzoru, či se chystá vzlétnout, prostě se stáhnou závory. Jako na železničním přejezdu. Autobusy i chodci chvíli počkají. Místa je tu málo a musí se na něj vměstnat kde co. Gibraltar totiž stále patří Velké Británii, jež ho obsadila na začátku 18. století. Hned za hraničním přechodem ale leží Španělsko, které by ho rádo získalo buď do společné, nebo vlastní správy.

Zkomolenina připomíná muslimského vojevůdce

Průvodkyně nám dramaticky líčila, jak lehké antické lodě silný proud v Gibraltarském průlivu nepustil do Atlantiku. A tak se řečtí a římští námořníci dlouho domnívali, že u Heraklových sloupů končí svět.

Vápencový hřeben, pět kilometrů dlouhý, spolu s protilehlou marockou Jebel Musa (tehdy zvanou Apyle) tvořil hranici pro jejich plavby. Na několika vyhlídkách na skále napínají turisté zrak, aby za jasného počasí zahlédli Afriku. Odtud sem zamířili muslimové, kteří si zakrátko podmanili většinu Pyrenejského poloostrova.

První známý letopočet zdejších dějin je rok 711. Tehdy se tady, zřejmě na konci dubna, vylodil vládce Tangeru a vojevůdce Tárik ibn Zijád, jehož doprovázelo 10 tisíc bojovníků. Dost, ale zase ne tak ohromující množství, aby zdrtilo dosud vládnoucí Vizigóty.

* * *

Síla každé moci ovšem spočívá na její podpoře obyvatelstvem. A to už mělo vizigótských špiček tak akorát po krk. Šlechtici se mezi sebou rvali o pozice a největší boje vypukly vždy po smrti krále. Koruna toledského království nebyla dědičná, takže se o ní hlásily různé rody. Krvavé války ničily rozsáhlé oblasti, kde v době neúrody kosil lidi hladomor.

Když v roce 710 zemřel vizigótský král Witiza, scénář se opakoval. Synové zesnulého vládce odmítli přísahat věrnost nově zvolenému králi Rodrigovi. To se raději obrátí o pomoc k muslimům. A tak se Tárik zjevil na proslulé skále a postupoval do vnitrozemí. O rozhodující bitvě s Rodrigem někdy v červenci roku 711 se kupodivu neví, ani kdy se přesně konala ani kde.

Nicméně výsledek je jasný. Obyvatelstvo velký odpor nekladlo. Některá města se vojevůdci vzdávala bez boje. Mnozí si nejspíš mysleli, že cokoli bude lepší než úděsné poměry za vlády Vizigótů. Na počest vojevůdce byla skála, u níž začal svůj vítězný pochod, pojmenována Jebel (Džebel) al Tárik. Zkomolením pak vznikl dnešní název Gibraltar.

* * *

Zaujal-li vás tento článek, můžete si jeho pokračování přečíst od mezititulků »Jakou měnou se platí?« a »Ospalé opice« na straně 9 buď v tištěné podobě Haló novin (k zakoupení na stáncích), nebo v elektronické podobě na internetových stránkách www.publero.com.

Miroslava MOUČKOVÁ

Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.4, celkem 21 hlasů.

Miroslava MOUČKOVÁ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Aktuální zprávy
Nakladatelství Futura
Reklama
Audio
17. 5. 2013
Rada seniorů ČR
Get Adobe Flash player
Dnes dopoledne se v Praze uskutečnil sjezd Rady seniorů ČR. Více ve zvukovém záznamu.

Autor: Petr Burda

17. 5. 2013
Vojtěch Filip
Get Adobe Flash player
Předseda ÚV KSČM Vojtěch Filip včera v Praze, na pravidelném semináři SPaS (Spojenectví práce a solidarity), informoval o průběhu dubnového setkání všech vedoucích představitelů evropských stran s čínskými státníky. Více ve zvukovém záznamu.

Autor: Radovan Rybák

Další nahrávky >>
Reklama
Články e-mailem
Pokud chcete každý den od pondělí do soboty dostávat přehled aktuálních článků, vepište do políčka Vaši e-mailovou adresu a stiskněte tlačítko Odeslat.

Nakladatelství Futura Nakladatelství Futura Elektronické vydání

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Poštovní adresa: Haló noviny, P.B. 836, 111 21 Praha 1, telefon: 222 897 111, e-mail: halonoviny@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.