S poslankyní Miladou Halíkovou a houbovou nadílkou

Co Zuzku překvapilo v horské vesnici

Rozdala jsem pytle a ukázala dětem, kam v nich mají doskákat. Tvářily se otráveně. Hry na mobilu jsou zábavnější. Jenže pak jsem je začala hlasitě povzbuzovat, což nečekaly. Brzo se kolem mě utvořil hlouček rodičů, kteří křičeli, až uši zaléhaly. A jejich děti se zářícíma očima se draly do cíle. Tak dopadl dohled nad dětskými soutěžemi na slavnosti zvané Pytlácká, kterou každoročně pořádá myslivecké sdružení, jehož je členkou Zuzka Bebarová Rujbrová. Do povědomí místních jsem se ovšem zapsala hlavně tím, že jsem jako Pražačka vyhrála v tombole pytel pšenice. Dostali ho nakonec slepice a kapři v rybníce, který patří k domku, v němž Zuzka bydlí. Snažila se mě taky získat pro myslivost, k níž ji přivedl její druhý manžel Jiří Bebar. První a jediný pobyt na posedu ovšem nedopadl nejlépe. V horkém podvečeru se na mě vrhl roj krvežíznivého hmyzu a ani jsem se po něm nesměla ohnat. Navíc jsem musela mlčet, což je pro mě dost obtížné. A tak při každoročních letních návštěvách na polosamotě u Zuzky raději sedím na terase a popíjím kávu.

Připadá mi neuvěřitelné, jak ten čas uběhl. Poznaly jsme se v roce 1996, kdy byla poprvé zvolena poslankyní. Ve sněmovně tedy končí po 21 letech. A že byla tato léta nabitá prací a zážitky. Pro nás novináře znamenala Zuzka skvělou partnerku pro rozhovory. Formuluje jasně a výstižně. Říkám tomu, že »protokoluje«. Před vstupem do politiky totiž několik let působila i jako soudkyně, takže se naučila precizně diktovat záznam. Pro mě ale bylo a je hlavní, že jsme obě ve straně, kde politika nebrání tomu, aby se z lidí stali přátelé. I když v našem případě jsme dost rozdílné. Nebo právě proto jsme si porozuměly?

Při rozlučce poslaneckého klubu se svou dlouholetou členkou

Pro slevu na sebe lidé prozradí všechno

Třikrát Zuzka vedla sněmovní petiční výbor. Zabývá se také většinou zákonů, které se dotýkají lidských práv, projednává zprávy veřejného ochránce práv, rodinnou politiku či trestní právo. Když jsem se jí zeptala, pod kterou petici se za její působení podepsalo nejvíce lidí, bylo to jednoznačné. Šlo o petici proti umístění amerického radaru v Brdech. Na pomyslné druhé místo zařadila petici za zrušení zdravotnických poplatků. Ani v jednom případě tedy nešlo o nějaké okrajové záležitosti. I to ukazuje, že zákon o obecném referendu, který KSČM opakovaně předkládá, by neznamenal hlasování o nepodstatných maličkostech. Možná právě to zbytku politické scény tak vadí.

Zkusila jsem Zuzku nachytat, jestli ví, kolik návrhů zákonů, které předložila nebo spolupodepsala, sněmovna za dobu jejího působení naopak schválila. »Čtrnáct,« odpověděla. Kdepak, odbornici na legislativu nezaskočím. Ostatně vedla dlouhou dobu i odbornou skupinu v této oblasti při ÚV KSČM. Několik let byla i místopředsedkyní strany.

Hodně se teď diskutuje o přísných požadavcích na ochranu osobních údajů, které mají příští rok dodržovat školy. »Jenže ochrana osobních údajů se hlavně podceňuje. Pro získání karty na slevy v supermarketech na sebe lidé při vyplňování dotazníku prozradí všechno. Pak se diví, že je bombardují všemožné společnosti s úžasnými nabídkami. Lidé jsou zoufalí z nekonečného obtěžování, které si ale většinou způsobili svou lehkomyslností,« upozornila mě Zuzka. Taky hovořila o návštěvě výboru ve známé pražské tržnici SAPA, kde se zajímali o život menšin, v tomto případě vietnamské.

Muži hlasovali i za manželky

Jako členka Stálé delegace parlamentu do Parlamentního shromáždění Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě se účastnila kontroly voleb zejména v několika zemích bývalého Sovětského svazu. Aby to prý nepůsobilo tak předpojatě, jezdí se občas i do zemí Evropské unie. »Tam se ale pochybení nehledají,« trpce poznamenala. »I když třeba v Německu, kde jsem teď při volbách působila, vůbec neexistuje kontrola nad odevzdáváním hlasů pět dní před volbami na místním úřadě.«

Zřejmě nejkurióznější zkušenost zažila v Tádžikistánu, který se stal muslimskou zemí. Monitorovací skupina jela do vesnice v horách. Když do volební místnosti dopoledne chodili jen muži, řekli jim, že ženy vaří oběd. Nic se ale nezměnilo ani odpoledne. Tak se zaměřili na samotné hlasování a zjistili, že muži házejí do schránky více lístků najednou. Volební komisi to nijak nerozrušilo. To je přece v pořádku. Ženy by stejně hlasovaly jako jejich manželé.

V posledním volebním období mě nejvíc zaujal seminář k návratu koní Převalského do přírody, který Zuzka zorganizovala jako předsedkyně skupiny ČR-Mongolsko. Teď se těší, že se bude více věnovat vnoučatům, nezkrotnému velšteriérovi, a pokud porostou, tak sbírání hub. Měla bych napsat, že mi bude chybět. Nebude. S koncem mandátu by přece neměla skončit ani její práce pro stranu, ani naše setkávání. A tak by to mělo být.

Miroslava MOUČKOVÁ

FOTO – autorka a Josef ŠENFELD


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 2.1, celkem 11 hlasů.

Miroslava MOUČKOVÁ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.