S Porthosem Vaškem Vydrou rovněž v Muži se železnou maskou

Jaromír Adamec z muzikálů inhaluje

Jaromíra Adamce, nejen muzikálového zpěváka a herce, ale také moderátora a hudebníka, jsme naposledy zpovídali před lety, když se vracel jedinečný muzikál Karla Svobody Monte Cristo a on byl jediným z aktérů původního nastudování, který do nové verze mladých nadšenců naskočil. Tehdy si Jaromír, navzdory svému jedinečnému hlasovému rozsahu a nemalým zkušenostem, dvakrát nepískal. Situace se ale naštěstí radikálně změnila. Producenti mu konečně dávají stále lepší a lepší, větší a větší příležitosti...

Na sociálních sítích sleduji, že jste snad ve čtyřech muzikálových titulech. Dá se už konstatovat, že konečně nastal adekvátní zlom? A pokud ano, kdy?

Zlom nastal tím, že jsem vloni na podzim dostal příležitost ochutnat nový a zcela jiný muzikálový soudek, a to v energií a sportem nadupaném světovém muzikálu ROCKY, kde hraji roli mafiána Gazza a sportovního spíkra Tommyho Crosettiho, který uvádí finální boxerský zápas.

S králem Ludvíkem Honzou Kopečným

Další hřejivou zprávou na jaře letošního roku bylo přijetí do muzikálu Janka Ledeckého - IAGO, kde mám skvělou roli Senátora Bradyho, s příchodem léta přišla třetí nabídka, a to do divadla, kam jsem se celá léta moc těšil - Divadla Broadway - k tomu od muzikálového hitmakera Michala Davida - abych hrál roli Aramise v jeho aktuálním díle MUŽ SE ŽELEZNOU MASKOU.

A takovým moučníkem po vydatném obědě se stala nabídka zahrát si v malebném Severočeském divadle opery a baletu v Ústí nad Labem v mé srdeční záležitosti - muzikálu Zdeňka Bartáka CASANOVA. Zde (totiž už podruhé) opět v roli Hraběte Valdštejna, stejně jako tomu bylo i ve světové premiéře na Zámku Hluboká nad Vltavou v roce 2012. To vše dohromady skutečně znamená zpěvákův sen, totiž plný diář!

Však už taky bylo na čase... Začněme tedy s dovolením právě u Casanovy. Už máte za sebou dvě reprízy, další přijde v prosinci, pozvěte naše čtenáře. Čím je pro vás vaše role a Casanova jako takový?

Role Valdštejna je výzvou hrát roli zároveň moudrou, vznešenou, ale na druhou stranu také komediální a rozvernou. A to mne moc baví. A je vidět že i mou alternaci - muzikálovou star Mariána Vojtka. Kdo miluje komedii a romantiku s trochou napětí, a příjemnou melodickou hudbu, tak pro něj muzikál Casanova ideál. Kromě krásných i akčních písní je tam navíc hodně činohry a v ní občas takový nový »ústecký« prvek - jemná slovní improvizace. (Tedy alespoň mezi mnou a Casanovou, přesněji Martinem Novotným). Ale přesně to právě diváci přímo milují!

Zazpíváte si navíc konečně nádhernou árii Život, která se nezpívala na Hluboké, ale zazněla v pražské verzi na Broadwayi...

Ano. Je to pravá muzikálová árie, jak se patří, a tak je třeba ji předvést. Měl jsem na to sice asi jen měsíc, ale je to mou povinností i radostí (úsměv).

Když už zmiňujeme pražskou Broadway, pozvěme na onoho Muže se železnou maskou, jakési volné pokračování Tří mušketýrů po 30 letech, který začíná na přelomu října a listopadu. Budete se v něm objevovat v železné či jiné masce? A s kým se budete alternovat?

Mám tu čest hrát jednoho z mušketýrů, tedy z těch v tomto příběhu poněkud odrostlejších... Aramis je charakterní, uvědomělá a moudrá postava! Masku mít nebudu, tu nechám královu dvojčeti a zbytek ať si diváci sami najdou. Alternovat se budu s Oldou Křížem a Danem Hůlkou. Moc se na to těším, protože ten film mám moc rád. Navíc je tam ještě spousta romantické i dramatické hudby (já osobně se raduji z krásné lyrické sólové písně i velmi dynamických hudebních vstupů), no a samozřejmě šerm (místy jde fakt o zdraví) a v neposlední řadě krásné kostýmy, scéna atd.

Vstup na Broadway je skutečně velmi cenný. Tímhle divadlem prošly už stovky známých tváří i zkušených borců. Ale kvalitativně výjimečná jména jako Jaromír Adamec či Josef Štágr chyběla. To se teď mění. Jak si užíváte tamních sklepních prostor a party lidí tam dole?

Máte pravdu, je to další a velmi významné splnění snu, protože Divadlo Broadway je jedním z pilířů pražské muzikálové »říše«. Dík hlavně patří tvůrcům a panu Lichtenbergovi, protože jen díky nim tam dnes mohu s radostí zkoušet... Parta lidí je zatím v pohodě, ani napětí ani stresy, naopak. Stručně řečeno chodím tam rád a těším se tam!

Nicméně přes léto jste zkoušel ještě jednu novinku - onoho Senátora Bradyho v Ledeckého Iagovi. Z Hybernie to na pauzy pod otevřeným nebem bylo blíž, ale zkoušení asi ani tady nebyla žádná legrace, že? Už kvůli americkému režisérovi...

Senátor Brady je otec Desdemony. Herecky pro mne výborná příležitost poprat se osudem zrazeného otce, kterému tím ovšem také krachuje kariéra politika, aby byl v závěru navíc zlomen smrtí milované dcery.

Srpen byl skutečně divoký, protože to mé přebíhání z Broadwaye do Hybernie bylo na hranici sil i přes vzdálenost obou stánků cca 100 metrů... Ale díky nesmírné tolerantnosti a vstřícnosti alternací i produkce se to nakonec bez větší újmy zvládlo.

Zkušenost s americkým režisérem Robertem Johansonem byla moc důležitá, protože je vidět, že za velkou louží je na muzikálu zcela jiný způsob práce. A než jsme to všichni pochopili a naladili se na jeho vlnu, tak byl režisér z nás na větvi, zatímco premiéra za dveřmi (smích). Ale nakonec to vše hezky do sebe zapadlo a myslím, že je to hodnotné a důstojné dílo, které si opakovanou návštěvu rozhodně zaslouží.

Iago je situován do ožehavého muslimského prostředí v současnosti, v konfrontaci se západním smýšlením. Nakolik vás oslovilo tohle zajímavé zpracování známého provokatéra Janka Ledeckého?

Provokovat je třeba stále, pokud to probudí myšlenky a emoce. Při tom si lidé třeba uvědomí vyšší hodnoty nebo význam něčeho, co opomíjeli nebo chápali jinak, resp. špatně. Proto zpracování Shakespearova Othella tímto stylem je v pořádku. A nasměrování starého příběhu do současnosti je velmi přínosné. Je to nastavení zrcadla všemu a všem, kteří s tím přijdou do styku. Proto nakonec zazní: »Bacha, může to být vedle vás, u vás nebo rovnou i vy«...

Čeho si na Iagovi ceníte úplně nejvíc? Morálního apelu, varování před válečnými ambicemi vyvolených, ale i před sebou samými, nebo hlavně krásných nejen milostných árií?

Všeho, co jste zmínil. To vše je třeba z toho díla inhalovat do sebe. A árie si vychutnávat a být jimi inspirováni. Lásky je kolem nás pořád málo. Někdy mám dojem, že převládá spíš agrese. Možná z důvodů absence poznání lásky u některých jedinců či celých skupin...

Tak to bohužel už není jen dojem, ale spíš smutná realita. Tak snad díla jako Iago aspoň někomu pomohou k sebereflexi... Jinak vy ale nejste jen muzikálový zpěvák. Jak se daří vašim soukromým proměnám á la Tvoje tvář má známý hlas - Tomu Jonesovi či Waldemaru Matuškovi?

Máte přehled (úsměv). Oba jmenovaní jsou mými velkými pěveckými vzory pro svou mužnost, charisma, velkou hlasovou výbavu, energický projev a široký žánrový repertoár. Tak jsem si dovolil vytvořit koncertní programy s jejich největšími hity, a tím jejich neutuchající slávu připomínat českému, ale i zahraničnímu publiku. Jezdím na různé druhy akcí, a to jak ve verzi sólo na halfplaybacky, tak s živou kapelou, nebo sem tam bývám hostem i u velkého orchestru či big-bandu v rámci plesů a podobných společenských akcí. Češi i Slováci Waldu milují, tak máme s koncertem úspěch, protože si jeho hity lidé zpívají s námi, a to je pak síla. Toma Jonese znají spíše v cizině, tak s jeho programem jezdím spíš tam.

Zaznamenal jsem, že jste i kytarista a moderátor - jak často prodáváte tyhle svoje schopnosti?

Jako kytarista funguji pořád, protože právě na zmíněných koncertech hitů Waldemara Matušky nebo Toma Jonese hraji na kytaru také celý program, a to buďto s kapelou, nebo v menším seskupení, ale kolikrát to jedu jako sólo s kytarou (do menších podniků). Mimo to mám ovšem ještě plesovou a zábavovou kapelu, kde hrajeme oldies, country, pop i rock a tam opět nedám kytaru z ruky. Moderování je spíše občasné, když hrajeme právě plesy nebo zábavu.

Jaké jsou vaše další profesní plány - podtrženo sečteno?

Dělat sedm dní v týdnu umění - hudbu, divadlo atd. Dobře, šest, jeden den na odpočinek a relaxaci (úsměv). Poznat nová divadelní prostředí, nové kolegy, nové spoluhráče, nové přátele. Zažít skvělé koncerty, akce a setkání. Mít plný diář a účet. Být uznávám a občas přijmout hodnotné či významné ocenění (smích). Kdo by to nechtěl...

Těšíte se na předvánoční shon, na svátky a jaký podle vás bude rok s pověstnou osmičkou na konci? Co můžeme udělat pro to, aby byl klidný a prosperující?

Předvánoční shon neznám, protože se ho neúčastním. Dárky nakoupím v klidu, nikde a nikam se netlačím. Svařáček venku, sněhulák na zahradě a koledy v CD přehrávači. Přátelé, rodina a zvířata...

Jaký bude rok 2018? Takový, jaký si ho uděláme. Musí být ještě lepší, protože se jistě poučíme z chyb 2017. (šibalský úsměv). Musí být lepší, protože si to budeme přát. Je úplně jedno, co je na konci za číslo. Musíme chtít, makat, konat dobro a přát si to!

Roman JANOUCH

FOTO - archiv J. A.


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 4, celkem 14 hlasů.

Roman JANOUCH

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.