Ilustrační FOTO - Pixabay

Agrární komory o zemědělské politice EU

Budapešť na sklonku uplynulého týdne hostila 67. společné jednání zástupců agrárních komor zemí Visegradské skupiny. Kromě Maďarské agrární komory, Slovenské poľnohospodárskej a potravinárskej komory, Národní rady agrárních komor Polska a Agrární komory ČR se setkání jako hosté účastnily také delegace nevládní agrárních organizací z Chorvatska, Litvy a Bulharska.

Hlavním tématem byla diskuse k současnému vývoji reformy Společné zemědělské politiky EU po roce 2020, sdělil Haló novinám Jiří Felčárek z Úřadu Agrární komory ČR. Účastníci projednali rovněž situaci na trzích se zemědělskými a potravinářskými komoditami, postoj k omezování používání chemických ochranných prostředků a podporu Středoevropské iniciativy pro přenos zkušeností v zemědělství, rybářství a lesnictví.

Společná zemědělská politika

Stěžejním bodem jednání bylo nastavení Společné zemědělské politiky EU po roce 2020. Přestože se názory jednotlivých zemí mírně liší s ohledem na vlastní historii a strukturu zemědělství a tím definované národní priority, je společným požadavkem silná, finančně zabezpečená a ve všech parametrech společná zemědělská politika, která bude přispívat jak k vlastní zemědělské výrobě se zabezpečením výroby potravin, tak k rozvoji života na venkově a plnění jeho přirozených funkcí, a to vše v přímé vazbě na trvale udržitelné využití přírodních zdrojů a péče o krajinu. Formou dodatku byla aktualizována tzv. Bratislavská deklarace z 31. března 2017, která souhrnně definuje společné priority a slouží jako dokument k dalším jednáním s národními vládami, institucemi EU i dalšími partnery.

»Z pohledu České republiky je zásadní, že mezi prioritami je trvale zapracováno odmítnutí povinného zastropování a degresivity plateb, rovné podmínky v národních a regionálních podporách, požadavek na evropská pravidla pro obchodní řetězce a zvýšení podpor citlivých komodit. Deklaraci již podepsalo osm zemí a další tři s námi jednají o její podpoře, což znamená, že tuto názorovou sílu již musí bruselští politici a úředníci vzít na vědomí,« uvedl prezident Agrární komory ČR Zdeněk Jandejsek. I přes řadu okolností, které se Společné zemědělské politiky EU přímo dotýkají, jako jsou brexit, vývoj rozpočtu, požadavky souběžných priorit v otázce migrace či bezpečnosti, musí být evropské zemědělství na úrovni každé členské země moderním a konkurenceschopným sektorem schopným zajistit pro své obyvatele dostatek kvalitních a bezpečných potravin.

Nepřízeň počasí

Vegetační období letošního roku ve středo- a východoevropském prostoru značně poznamenala vlna jarních mrazů i následného sucha. »Na Slovensku je řada plodin, které stěží dosáhly průměrných výnosům a například u kukuřice, cukrovky, slunečnice či brambor jsou propady o více než 20 %, někteří zemědělci se dostali až na hranici existenčního minima, a proto komora jedná s vládou o zajištění mimořádné pomoci,« posteskl si předseda slovenské komory Milan Semančík.

V Chorvatsku došlo vlivem mrazu, sucha a také požárů k naprosto extrémním škodám, které dosáhly 300 miliónů eur. V Polsku sice nebyly tak zásadní škody suchem, ale na výsledcích sklizně se podepsal jak mráz, tak následně intenzivní deště v období sklizně obilovin, které ovlivnily jak množství, tak kvalitu zrna. Polská vláda proto přislíbila pomoc farmářům v postižených oblastech na úrovni 180 euro na hektar. Maďarsko zemědělské škody řeší Fondem na kompenzaci rizik, do kterého jsou zapojeni všichni zemědělci a stát, v postižených regionech tak farmáři dostanou 160 Euro na hektar. Celkově je kvalita sklizně plodin ve střední a východní Evropě na hranici průměru objemů i kvality a zhruba stejně tak je to i v oblasti zhodnocení živočišné produkce.

Rozhodnutí od stolu

Agrární komory se shodly, že zákazy některých skupin účinných látek v pesticidech, prováděné politickými rozhodnutími EU v rámci předběžné opatrnosti a bez vědeckých argumentů, jsou populistické a zemědělské prvovýrobě rozhodně neprospívají. V době, kdy není stejně účinná adekvátní náhrada, se na ošetřování osiv a následně porostů musí použít naopak více postřiků jiných látek, což zvyšuje náklady, přitom výnosy jsou nižší a ohrožena může být i kvalita produkce. Přítomní se zcela jednotně shodli, že je nezbytné prodloužit povolení k užití glyfosátu. Poněkud absurdní pak je celá záležitost především v případě dovozů komodit a potravin ze třetích zemí, které podobný přístup a zákazy nemají.

Udržitelné zemědělství

Jednání agrárních komor předcházela dne 18. října mezinárodní konference k udržitelnému zemědělství, do jejíhož programu byla zapracována vystoupení zástupců bruselského DG Agri, DG výzkumu a inovací, organizace farmářů a družstev COPA COGECA, ale i univerzit, výzkumných ústavů a také představitelů maďarské vlády a ministerstva zemědělství. Obsah konference směřoval k prezentaci výzev a možností k zavádění inovací, poznatků vědy a výzkumu a moderních trendů do zemědělské prvovýroby, a to nejenom prostřednictvím Společné zemědělské politiky EU s cílem zlepšit efektivitu, výkonnost a konkurenceschopnost.

Další společné jednání agrárních komor zemí V4 se v návaznosti na chystanou Konferenci zemí tří moří uskuteční ve dnech 6. - 7. prosince 2017 v polské Varšavě.

(ng)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 4.5, celkem 6 hlasů.

(ng)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.